ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Poslanci Evropského parlamentu v dnešní debatě naléhali na navrácení tisíců dětí odvlečených z okupované části Ukrajiny do Ruska a vyzývali k potrestání pachatelů těchto činů, kvůli kterým Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu před rokem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. V debatě zazněly i výzvy ke zpřísnění sankcí proti Rusku, aby agresora skutečně bolely, a označení ruského počínání na okupovaném území za genocidu. Z převládajícího tónu se vymykalo jen vystoupení jednoho z nezařazených poslanců, který kroky Moskvy hájil.

Česká poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) do jednacího sálu přivedla ukrajinskou ženu a její dceru, která deportaci sama zažila, než se jí podařilo - na třetí pokus – vrátit se domů. „Ukrajina teď potřebuje naše zbraně, aby se ubránila ruské přesile. To je pro dnešek. Ale nesmíme zapomenout na ukrajinské děti, protože to je budoucnost,“ prohlásila Šojdrová, které své vystoupení zakončila zvoláním: „Sláva Ukrajině! Pravda a láska zvítězí!“

Ukrajina a EU podepsaly 12. března dohodu o přechodném financování Kyjeva ve výši 6 miliard eur v rámci dlouhodobého plánu podpory ve výši 50 miliard eur, oznámilo ukrajinské ministerstvo financí.

Evropská komise předložila návrh rámce pro nadcházející jednání o možném vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU. Navrhovaný rámec podrobně popisuje „zásady, jimiž se řídí přístupová jednání, obsah jednání a postup jednání“.

Unijní vůdci jsou připraveni přijmout nová opatření vůči Íránu kvůli možným dodávkám raket pro Rusko, vyplývá z předběžných závěrů summitu EU.

Ukrajina dostane v březnu a v dubnu od Evropské unie šest miliard eur (150 miliard korun) finanční pomoci. Dnes to při návštěvě Kyjeva řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Jedná se o peníze z nedávno schváleného balíku, v němž je pro Ukrajinu 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Dombrovskis, který má v komisi na starost agendu obchodu, zároveň očekává, že se v dubnu podaří definitivně schválit obnovení výjimek z kvót a cel pro ukrajinské zemědělské produkty.

„Evropská komise provede první platbu ve výši 4,5 miliardy eur v rámci programu tento měsíc a v dubnu bude následovat další platba ve výši 1,5 miliardy eur,“ uvedl Dombrovskis na tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Místopředseda EK připomněl, že peníze EU uvolňuje podle plánu dohodnutého s ukrajinskou vládou.

Evropa je na cestě k tomu, aby zakončila zimu s rekordním množstvím plynu v zásobnících. Ve svém článku to napsal analytik agentury Reuters John Kemp. Dodal, že díky vysokým zásobám se ceny termínových kontraktů na plyn v Evropě po zohlednění inflace snížily na úrovně z doby před začátkem energetické krize.

Situace v oblasti zásobování plynem v Evropě se proměnila ve srovnání se stavem před dvěma lety, kdy se obchodníci i politici obávali nedostatku plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Kemp uvedl, že zásobníky v Evropské unii a Británii byly v úterý 5. března plné z 62 procent, zatímco v letech 2011 až 2020 činila jejich naplněnost k tomuto datu v průměru 41 procent. Zásoby v úterý činily 707 terawatthodin (TWh) a podle Kempa jsou na cestě k tomu, aby se na konci zimy pohybovaly kolem 664 TWh. Výrazně by tak překonaly předchozí maximum 629 TWh z konce minulé zimy.

Kongres Evropské lidové strany (EPP) v Bukurešti dnes přijal na návrh české strany TOP 09 rezoluci, která chce dát prostřednictvím nové evropské legislativy členským státům EU možnost zabavovat ruské majetky. Rezoluce státy rovněž vyzývá, aby našly způsob, jak ze zmrazených ruských majetků financovat obnovu Ukrajiny.

„Dnes se České republice podařilo významně přispět k posílení bezpečnosti v EU. S ostatními členy Evropské lidové strany jsme se shodli, že Rusko má v mnoha unijních státech obrovské majetky, které používá ke špionáži a posilování svého vlivu v Evropě. Proto jsem na sněmu EPP navrhl rezoluci, která skrze největší politickou skupinu v Evropském parlamentu tlačí na evropské instituce a členské země, aby problém řešily,“ uvedl Ondřej Kolář z TOP 09, který je autorem návrhu.

Slovenský premiér Robert Fico svými výroky pomáhá Kremlu, řekla místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová slovenskému zpravodajskému portálu Aktuality.sk v reakci na vyjádření slovenského ministerského předsedy Slovenska k válce na Ukrajině. Kritizovala také změny ve slovenském trestním právu, které Ficova vládní koalice prosadila ve sněmovně; platnost části těchto změn minulý týden pozastavil slovenský ústavní soud. Jourová rovněž uvedla, že Slovensko oslabuje demokratické pojistky.

„Každý, kdo se snaží oslabit pomoc Ukrajině i třeba prohlášeními, tak v zásadě napomáhá Kremlu. Každý, kdo šíří ruskou propagandu, například tím, že říká, že Ukrajinci začali válku, tak to vlastně znamená, že zrazuje své spojence v Evropské unii,“ řekla Jourová, která je komisařkou pro hodnoty a transparentnost.

Evropská unie by měla do roku 2027 zakotvit svůj plán na ukončení dodávek ruského plynu do zákona, uvedla Litva v dokumentu, který projednají unijní ministři energetiky. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Od invaze Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 se dovoz plynu z Ruska do Evropy prudce snížil, což neplatí pro dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise (EK) navrhla, aby sedmadvacítka do roku 2027 ukončila svou závislost na ruských fosilních palivech.

Země EU dosud neuplatnily sankce na dovoz ruského plynu nebo LNG, na němž jsou země včetně Rakouska a Maďarska stále silně závislé. Dokument vypracovaný Litvou navrhuje, aby EK přišla s právním předpisem, který by prosadil rok 2027 jako pevnou lhůtu pro ukončení ruských dodávek. Národní vlády by tak získaly pevnější právní základ pro omezení ruského dovozu, například vypovězením dlouhodobých smluv na ruský plyn.

„Takový právní předpis by měl členským státům umožnit, aby na vnitrostátní úrovni přijaly nezbytná opatření k dodržení tohoto termínu,“ uvádí se v dokumentu. Ministři energetiky zemí EU budou o této otázce jednat na pondělním zasedání v Bruselu.

Evropský parlament přijal usnesení o smrti Navalného. Ruský prezident Vladimir Putin musí nést odpovědnost za smrt ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, uvedl Evropský parlament v rezoluci přijaté 29. února.

Evropský parlament přijal usnesení, v němž vyzývá členské státy EU, aby podpořily Ukrajinu „vším, co Kyjev potřebuje k vítězství ve válce proti Rusku“, včetně zbraní dlouhého doletu. Aby bylo zajištěno vítězství Kyjeva, neměla by EU „omezovat vojenskou pomoc Ukrajině“, uvádí se v usnesení.

Europoslanci již poněkolikáté vyzvali k zabavení zisků ze zmrazeného ruského majetku a jejich využití na podporu Ukrajiny, na němž se zatím členské státy jednomyslně neshodují. Rovněž apelovali na americký Kongres, aby neprodleně schválil balík vojenské pomoci Ukrajině, který dosud blokují republikáni.

Navalného smrt byla vražda, odpovědný je Putin, shodli se europoslanci v usnesení. Vyzvali k jejímu vyšetření či možným výměnám vězňů s Ruskem.

Smrt vůdce ruské opozice Alexeje Navalného, který předminulý týden zemřel v sibiřském trestaneckém táboře, bude dnes zásadním tématem plenární schůze Evropského parlamentu. Mezi europoslance zavítá manželka zesnulého Julija Navalná, na jejíž dopolední vystoupení naváže debata zákonodárců. Poslanci budou hovořit i o posílení evropské obrany v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Poslanci Evropského parlamentu dnes výraznou většinou hlasů schválili navýšení víceletého rozpočtu EU do roku 2027, včetně poskytnutí 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl po předchozí dohodě EP se členskými státy dostat v příštích čtyřech letech 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard jako dotace.

Souhlas europarlamentu byl podmínkou k tomu, aby mohl evropský blok zvýšit svůj rozpočet pro období do roku 2027. Loňský návrh Evropské komise původně blokoval maďarský premiér Viktor Orbán, který však na mimořádném summitu začátkem února své veto stáhl. Členské státy se tak shodly na přidání více než 60 miliard eur do víceletého finančního rámce; část z nich tvoří zmíněných 50 miliard pro Ukrajinu. Zbylé peníze poputují na výdaje spojené s bojem proti nelegální migraci, na vnější vztahy či na společnou obranu.

Poslanci Evropského parlamentu dnes výraznou většinou hlasů schválili navýšení víceletého rozpočtu EU do roku 2027, včetně poskytnutí 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl po předchozí dohodě EP se členskými státy dostat v příštích čtyřech letech 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard dotací.

Souhlas europarlamentu byl podmínkou k tomu, aby mohl evropský blok zvýšit svůj rozpočet pro období do roku 2027. Loňský návrh Evropské komise původně blokoval maďarský premiér Viktor Orbán, který však na mimořádném summitu začátkem února své veto stáhl. Členské státy se tak shodly na přidání 65 miliard eur do víceletého finančního rámce; část z nich tvoří zmíněných 50 miliard pro Ukrajinu. Zbylé peníze poputují na výdaje spojené s bojem proti nelegální migraci, na vnější vztahy či na společnou obranu.

S navýšením rozpočtu dnes souhlasilo 499 poslanců, proti jich bylo 67 a 31 se hlasování zdrželo. Samotné vyčlenění peněz pro Kyjev získalo ještě větší podporu 536 hlasů.

Debata a hlasování o uvolnění 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) pro Ukrajinu a o dalším zvýšení dlouhodobého rozpočtu Evropské unie čeká dnes poslance Evropského parlamentu.

Ukrajina potřebuje co nejdříve další zbraně a munici. Situace na frontové linii je velmi obtížná, ale Ukrajinci to nemohou vzdát, byla by to jejich sebevražda. V rozhovoru s bruselskými novináři u příležitosti druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu to uvedl Vsevolod Čencov, vedoucí ukrajinské mise při Evropské unii. Čencov ocenil nedávné české prohlášení o snaze nakoupit munici mimo EU a urychlit tak dodávky na Ukrajinu. Bylo to podle něj velmi důležité oznámení.

Podle ukrajinského velvyslance při EU se za poslední roky upevnila spolupráce jeho země s Evropskou unií a s jednotlivými členskými státy. „Aby bylo možné dále pokračovat touto cestou, je potřeba se ujistit, že v Evropské unii existuje náležité pochopení toho, jaký druh hrozby Rusko představuje,“ uvedl Čencov. „Nestačí jen poskytovat Ukrajině munici a zbraně pro boj s Ruskem, a tak ho vyčerpávat, i Ukrajina už je vyčerpaná. Musí vzniknout solidní strategie, jak se s ruskou hrozbou vypořádat a jak pomoci Ukrajině ve všech směrech,“ dodal. Podle něj jde i o další tlak na Rusko a jeho režim, o další sankce a mezinárodní izolaci země.

Velvyslanci 19 zemí EU v Praze se složili na přenosnou zbraň proti dronům, která bude využita k ochraně ukrajinských představitelů. Zbraň dnes od nich na ukrajinské ambasádě převzal chargé d’affaires Vitalij Usatyj. Akce se konala den před druhým výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Nákup zbraně byl soukromou iniciativou velvyslanců, zařízení koupili ze svých osobních prostředků. Přístroj byl vyroben a pořízen v Litvě, jedná se o přenosnou zbraň proti dronům typu EDM4S SkyWiper. Předání se dnes zúčastnilo 17 velvyslanců zemí EU.

„Chceme tím připomenout, že každá koruna se počítá,“ řekl po předání novinářům litevský velvyslanec Laimonas Talatkelpša. Ukrajinu je podle něj potřeba podporovat, dokud nevyhraje. Uvedl také, že loni velvyslanci darovali Ukrajině elektrický generátor. Letos Ukrajina čelí dronovým útokům a potřebuje něco, čím se bránit, odůvodnil výběr daru.

Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho "nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi", uvedla dnes Rada EU ve svém prohlášení. Na sankčním balíku se zástupci zemí EU shodli již ve středu, od té doby probíhalo schvalování členskými státy takzvanou písemnou procedurou.

Evropská unie ze sankčních listin vyřadí dva ruské podnikatele a jednoho Slováka. Agentuře Reuters to dnes sdělily dva diplomatické zdroje, podle kterých se bude jednat o ruského miliardáře a spoluzakladatele technologické společnosti Yandex Arkadije Volože, dalšího Rusa Sergeja Mndojance a Jozefa Hambálka, zakladatele slovenské odnože kontroverzního ruského klubu motorkářů Noční vlci, kteří jsou známí blízkým vztahem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

EU zmrazila majetek a zakázala cestování přibližně 2 000 subjektů, které jsou podle ní zapojené do ruské invaze na Ukrajinu nebo z ní mají prospěch. Platnost některých omezení má vypršet 15. března. Zástupci 27 unijních zemí se ve středu dohodli na jejich prodloužení, ze seznamu však vyškrtnou Volože, Mndojance a Hambálka.

Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu.

Do Česka dnes přijede generální ředitel Vojenského štábu Evropské unie Michiel van der Laan. Ve čtvrtek se setká s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, jednat by měli mimo jiné o budoucích vojenských misích EU nebo o pomoci Ukrajině při výcviku jejích ozbrojených sil. Návštěva potrvá do pátku 23. února

Evropská unie si dnes kvůli úmrtí předáka ruské opozice Alexeje Navalného v sibiřské věznici předvolala ruského chargé d'affaires při EU Kirilla Logvinova. Představitel unijní diplomacie Michael Siebert „vybídl Rusko, aby povolilo nezávislé a transparentní mezinárodní vyšetřování“ opozičníkovy smrti, a také, aby „bez dalších průtahů vydalo tělo zesnulého jeho rodině“. 

Varšava a Řím dnes oznámily, že v souvislosti se smrtí Navalného předvolaly ruské velvyslance. „Ministerstvo vyzvalo ruské orgány, aby převzaly odpovědnost za smrt Alexeje Navalného a provedly úplné a transparentní vyšetřování s cílem zjistit okolnosti a příčinu jeho smrti,“ uvedla polská diplomacie v prohlášení. Pět unijních zemí si ruské vyslance předvolalo už v pondělí.

Julija Navalná, vdova po zemřelém disidentovi Alexeji Navalném, dorazila na Radu Evropské unie – zasedání ministrů zahraničí.