Šéf ERÚ vysvětluje návrh na brutální zdražení elektřiny: Nemohli jsme jinak

Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent, ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Návrh se nelíbí podnikatelským organizacím a podle opozice je situace selháním vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) ale uvedl, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent.

"Regulační úřad nemá volnost, jak si rozhodovat v cenové regulaci. To je přesně dáno zákonem," uvedl dnes Trávníček. Při tvorbě regulačních cen tak úřad podle něho postupuje podle předem dané metodiky a vychází ze shromážděných výkazů s náklady, které má k dispozici. "Na jejich základě se vypočtou ceny. Následně dochází k jednáním a ceny se postupně upřesňují," popsal šéf ERÚ.

ERÚ tak podle něj musel do regulačních cen promítnout náklady na fungování sítě. Růst nákladů přitom podle Trávníčka úzce souvisí s cenou energií na trhu. "Ty ceny jsou až 2,3krát vyšší než v předkrizovém období," dodal. Letos tyto zvýšené náklady dotoval stát. Jen v regulované části šlo o více než 60 miliard korun, v příštím roce půjde už jen o 9,3 miliardy korun.

Otázky a odpovědi ke zdražení regulované části energií: Proč nám vzali slevu?

Šéf ERÚ v této souvislosti připomněl, že největší podíl na nárůstu regulované složky budou mít platby na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE). Dotace státu pro příští rok jsou přitom podle Trávníčka ještě nižší než v letech před energetickou krizí, kdy státní podíl na POZE byl minimálně poloviční, často i vyšší.

Výrazný nárůst regulované složky energií kritizovali především opoziční poslanci výboru. Podle poslankyně ANO Bereniky Peštové jde především o selhání vlády, které vyčítala přenesení části poplatků zpět na spotřebitele. Podle ní je alarmující, že spotřebitelé zaplatí větší podíl na POZE než v minulosti. Žádá proto vládu, aby navýšila dotace státu minimálně tak, aby jeho podíl byl vyšší. V budoucnu navíc očekává, že se situace bude horšit.

Podle předsedy výboru Ivana Adamce (ODS) je růst regulované složky cen energií především výsledkem unijního Green Dealu. "Ta čísla jsou alarmují a bude to stát ještě hodně peněz. Těžké to bude hlavně pro firmy," podotkl. Podle něj by se nemělo při plánování služeb spoléhat jen na tržní cenu silové elektřiny, protože ta je v dnešní době nevyzpytatelná.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny by měla v příštím roce tvořit u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent.

ERÚ pro příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení zhruba o 125 Kč za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ na konci listopadu.