České firmy se zapojily do obnovy Ukrajiny: Dodávají zdravotnické i zemědělské vybavení
Českým firmám začaly přicházet první objednávky spojené s obnovou Ukrajiny. Některé obdržely konkrétní nabídky a nyní je uskutečňují, další jsou ve fázi příprav. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 200 členy Hospodářská komory a Svazu průmyslu a dopravy ČR, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka mají zakázky v současnosti hlavně firmy, které zatím s ukrajinským trhem neměly zkušenosti.
Firmy začaly dodávat na Ukrajinu hlavně zdravotnické vybavení nebo zemědělské stroje. Usilují ale i o kontrakty na obnovu energetické, dopravní a vodovodní infrastruktury, stavební práce a materiál.
„Překvapivě na první zakázky dosahují převážně firmy, které dosud neměly s dodávkami na Ukrajinu žádnou zkušenost. Předpokládali jsme, že získávat zakázky se bude dařit hlavně firmám, které již mají na Ukrajině rozvinuté obchodní vazby, a proto se dobře orientují v ukrajinském legislativním prostředí a administrativních procesech, ale také v logistice. Takových firem je ale zatím jen pětina, drtivou většinu tvoří nováčci na trhu,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Ukrajina oslovuje české podniky i na základě seznamu firem, který před rokem zástupci české vlády v čele s premiérem Petrem Fialou poskytli Kyjevu při prvních česko-ukrajinských mezivládních konzultacích. Tehdy se o spolupráci na obnově země u Hospodářské komory přihlásilo 103 firem z různých odvětví, především z těžby a zpracování nerostných surovin, strojírenství, stavebnictví a energetiky. Nabídky z Ukrajiny obdržela podle průzkumu každá šestá firma. Každá desátá zakázky nyní uskutečňuje.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Za sledování online zpravodajství k Ukrajině děkujeme, pokračovat bude zase od rána.
Ruské ministerstvo obrany vpodvečer uvedlo, že jeho síly získaly kontrolu nad obcí Zarične v regionu města Kramatorsk, v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Moskva pro obec používá jméno Kirovsk, které nesla do roku 2016.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna je už šest dní bez vnějších zdrojů elektrické energie, uvedl dnes na X šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který situaci označil za kritickou.
Grossi v příspěvku zveřejnil fotografii ze setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou na bezpečnostním fóru ve Varšavě. „Bavili jsme se o kritické situaci v Záporožské jaderné elektrárně, teď šest dní bez vnějšího zdroje elektřiny. MAAE pracuje na obnovení dodávek, aby zajistila jadernou bezpečnost,“ napsal ke snímku Grossi.
O tom, že elektrárna, která je nyní pod ruskou kontrolou, přišla o dodávky elektřiny, MAAE informovala minulý týden v úterý s tím, že příčiny výpadku vyšetřuje. Poznamenala také, že se tak stalo už podesáté od začátku války na Ukrajině.
Většina firem, které Ukrajině nabídly své produkty a služby, podle průzkumu žádný obchodní vztah zatím nevytvořila. Navázat obchodní styky českým podnikům komplikuje mimo jiné nedostatek informací a problematické získávání státních záruk a pojištění.
“Tyto bariéry by se při větší spolupráci státu a zástupců firem daly úplně odstranit. Zejména pro firmy, které v minulosti na Ukrajině žádné zakázky nerealizovaly, bude důležité, jakou podporu jim stát a Exportní garanční a pojišťovací společnost budou ochotni poskytnout,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Hospodářská komora a Svaz průmyslu proto adresovaly ministerstvu financí a ministerstvu průmyslu a obchodu požadavek, aby přemístily zbylé peníze ze záchranného programu Covid Plus do zdrojů pojišťovny EGAP. Rozšířit by se tak mohly pojišťovací kapacity na vývoz na Ukrajinu.
Jak velký podíl v rekonstrukci Ukrajiny budou v konkurenci jiných zemí nakonec české podniky sehrávat, bude podle podnikatelských organizací ovlivňovat i kapitál, kterým dokážou zakázky financovat.
