Zeman a Klaus mají smůlu! Vláda vyškrtla z ozdravného balíčku vyšší rentu pro exprezidenty

Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace. Po středečním jednání koalice to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. 

V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně. Detailní soupis navržených změn poskytne ve čtvrtek ministerstvo financí, doplnil Fiala.

Jediná změna v DPH 

Předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan po jednání novinářům řekl, že jednotlivé strany přinesly své návrhy. Od začátku ale bylo dané, že na nich musí být shoda všech pěti koaličních subjektů. Koalice se podle něj zvládla dohodnout na pozitivních změnách, které ale nijak nedeformují původní shodu z května.

Vláda přistoupila k jediné změně v dani z přidané hodnoty oproti původnímu návrhu, sazbu pro časopisy a noviny sjednotí na 12 procentech, poznamenal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně pro noviny navrhovala 21procentní sazbu.

Pro další změny sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) ve vládním konsolidačním balíčku, například na kojeneckou a minerální vodu či menstruační pomůcky, nebyly všechny koaliční strany. „Je to tak, diskutovalo se o možnosti změn v této oblasti, ale pro změnu nebyly všechny strany. Výsledek jednání odpovídá tomu, co bylo již dříve dohodnuto a my ho jako Piráti respektujeme,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Piráti podle dřívějších vyjádření prosazovali přeřazení ženských hygienických potřeb do snížené 12procentní sazby daně, stejně jako minerální a léčivé vody. Snížit sazbu z 21 procent u menstruačních pomůcek chtěli také lidovci, totéž požadovali u kojenecké vody či dětských plen.

Hrozí Česku bankrot? Zatím je to sci-fi, míní ekonomové. Dynamika růstu schodku však dobrá není

Další změny

• Jednou z hlavních úprav je zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období.
• U daně z nemovitých věcí dává podle MF návrh pravomoc obcím, aby mohly pro zemědělské pozemky, jako jsou orná půda, vinice, chmelnice a zahrady, zavést místní koeficient 0,5, tedy eliminovat u nich zvýšení daně z nemovitých věcí.
• Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. 
• Koalice se dohodla také na zvýšení minimální daně za jeden herní automat na 13.400 korun z 9200 korun. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel. 
• Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou.
• Měnit by se nakonec nemělo osvobození od daně z příjmů z chovu včel. Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků nebudou tak vysoké, jak původně vláda navrhla.

• U daně z příjmu právnických osob by se měly nově zdaňovat pouze realizované kurzové operace. Nyní firmy musí dodaňovat takzvané nerealizované kurzové rozdíly. Například má-li firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se už nebude zdaňovat. Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů se nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona.

Fiala v Blesku: Porušil slib voličům? „Kdybych mohl, tak žádné daně nezvyšuji, ale...“

• V případě spotřební daně z lihu se postup jejího navyšování oproti původnímu návrhu zrychlí. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
• TOP 09, ale také STAN, Piráti a část ODS byly proti zachování nulové spotřební daně na tiché víno. Předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová tento týden řekla, že její strana chce jednat o nějaké podobě, která by byla přijatelná a nedecimovala vinaře, ale zároveň že to nebude součástí konsolidačního balíčku, ale půjde o samostatný krok.

Konsolidační balíček chce koalice dál projednávat v úvodu zářijové schůze

Schválené změny zpracuje MF do jednoho pozměňovacího návrhu, který předloží všech pět koaličních stran společně. Návrh bude projednán na schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná 5. září a mohla by trvat až do pátku 29. září.  Vládní konsolidační balíček chce koalice projednat ve druhém sněmovním čtení hned v úvodu řádné zářijové poslanecké schůze jako první bod.

Mohlo by se na ní uskutečnit také závěrečné schvalování této předlohy, která má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu a přináší například některé daňové změny. Po dnešní schůzi sněmovního organizačního výboru to ČTK řekl předseda poslanců vládního hnutí STAN Josef Cogan. 

Konsolidační balíček bude jedním z nesledovanějších bodů programu. Ve druhém čtení k němu budou moci poslanci podávat pozměňovací návrhy. Pokud by Sněmovna nestihla dokončit tuto fázi projednávání v úterý, pokračovala by v ní podle Cogana pravděpodobně ve středu.

ANO „jde po krku“ Stanjurovi. Kvůli rozpočtu se obrátí na NKÚ a ve Sněmovně rozcupuje ozdravný balíček

„Určitě to musíme posunout. Asi se nedá očekávat, že by opozice nějakým způsobem přiznala svou vinu za strukturální deficit, který způsobila, a řekla, my k tomu přistupujeme odpovědně a jsme připraveni podpořit konsolidační věci. Takže z tohoto pohledu se spíš dá očekávat obstrukční činnost, že se bude naopak vymlouvat a říkat, jak jsme ve všem my zlí,“ poznamenal šéf poslanců STAN.

Obvyklou dvoutýdenní lhůtu mezi druhým čtení a závěrečným schvalováním návrhů zákonů může Sněmovna hlasováním zkrátit až na polovinu. „Je to určitě jedna z možností. Je možné, že půjdeme na termíny, který nám umožňuje jednací řád,“ podotkl k tomu Cogan. Zatím ale podle něho nelze přesně říci, kdy se finální kolo projednávání konsolidačního balíčku uskuteční. „Snaha bude realizovat třetí čtení co nejdříve,“ uvedl.

Podle květnového vyjádření vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček v původní podobě měnil 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Balíček chce kabinet schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.

Návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.