Fiala věří: Vládní balíček a důchodová reforma? Stíháme to představit v půlce května

„Já mám z toho včerejšího jednání dobrý pocit (...), jednali jsme tady do půl dvanácté večer a myslím, že se tady opravdu posouváme k tomu řešení. Není to jednoduchý úkol, který jsme si dali. Ale dali jsme si ho proto, že jsme odpovědná vláda a víme, že nemůžeme žít takto na dluh a musíme zkrotit deficity, které jsme tady zdědili po předcházející Babišově vládě,“ uvedl premiér Petr Fiala (OSD) na tiskovce na Úřadu vlády. 

„Znamená to velmi odpovědně zvážit, co můžeme udělat na příjmové straně státního rozpočtu, velmi odpovědně zvážit, co můžeme udělat na výdajové stránce státního rozpočtu a u všech těch opatření mít jasnou představu o jejich dopadech, nejenom finančních, ale i sociálních a dalších. A toto všechno zvážit a najít nějakou rozumnou rovnováhu a dobrý výsledek. Na tom pracujeme. Trvá to dlouho ne proto, že bychom nic nedělali. Pracujeme intenzivně každý den už mnoho měsíců. Ale trvá to proto, že ten samotný úkol není jednoduchý – a my chceme přijít s dobrým řešením,“ pokračoval Fiala.

„I to včerejší jednání mě přesvědčilo o tom, že ten termín, který říkáme – přibližný – že je kolem poloviny května, jsme schopni s tím konsolidačním balíčkem i s důchodovou reformou seznámit veřejnost, že ten termín je dodržitelný,“ věří Fiala.

Jednání budou pokračovat příští týden

Jednání stran vládní koalice o opatřeních, která mají v příštím roce snížit deficit státního rozpočtu nejméně o 70 miliard korun, budou podle informací ČTK pokračovat v příštím týdnu.

Po středečním zasedání lídrů pětikoalice ve formátu K15 do pozdních večerních hodin je podle předsedy klubu lidovců Marka Výborného třeba, aby záměry propočítalo ministerstvo financí. „A to nelze přes noc,“ řekl Výborný ČTK.

Podle šéfa poslanecké frakce TOP 09 Jana Jakoba bude třeba ještě alespoň jedno zasedání širší skupiny vyjednavačů stran. Výborný uvedl, že jednat mají i předsedové. Ve čtvrtek se sejdou širší vedení ODS a KDU-ČSL.

Opatření by podle dřívějšího vyjádření Výborného mělo být asi šest desítek. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který má balíček hájit ve Sněmovně, se názory koaličních stran postupně sbližují, dohoda je podle jeho středečního vyjádření „časově blízko“. Uvedl také, že jsou nutné i debaty uvnitř jednotlivých stran. Ty podle vyjádření lídrů diskutují o tématu průběžně na úrovni předsednictev.

TOP 09 má na úterý 9. května svolané předsednictvo, to má ale za hlavní úkol řešit volby, které budou v příštím roce. Lidovci už počátkem roku stanovili termín zasedání výkonného výboru na čtvrtek 11. května. Ve stejném čase se sejde i výkonná rada ODS. Na obou grémiích by se mělo o konsolidačních opatřeních mluvit. Podle mluvčího ODS Jakuba Skyvy zatím není jasné, jak budou o tématu informovat veřejnost.

Jurečka řešil důchody s Pavlem: Rekordní dluh? Bez reformy se situace ještě zhorší!

Rušení daňových výjimek i úpravy DPH?

Stanjura už dříve uvedl, že by chtěl snižovat státní dotace za desítky miliard. Navrhoval sloučení dvou snížených sazeb DPH i přesun některých položek mezi sazbami. Podle dostupných informací by se mohla zrušit řada daňových výjimek jako třeba sleva na nepracující manželku či zavést nemocenské pojištění pro zaměstnance.

Podle Stanjury projednávaná opatření vycházejí ze stanovisek jednotlivých koaličních stran a z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta navrhla soubor 12 kroků na straně výdajů a 17 na straně příjmů celkem za 200 miliard korun. Doporučovala návrat sazby daně z příjmu na výši před zrušením superhrubé mzdy, zrušení státní podpory stavebního spoření a některých daňových výjimek, zpoplatnění vysokých škol, snížení počtu policistů, omezení dotací v zemědělství nebo zkrácení rodičovské.

Stanjura opakovaně řekl, že většina úsporných opatření by měla být na výdajové straně a vláda se zavázala nezvyšovat celkové daňové zatížení.

Jurečka představil návrhy důchodové komisi

Chystané reformní úpravy penzí deficit systému důchodového pojištění úplně neodstraní, výrazně by ale měly nesoulad mezi příjmy a výdaji snížit. Všechna plánovaná důchodová opatření z vládního programového prohlášení reformní návrh obsahovat nebude. Důvodem jsou dopady záměru či jejich technická proveditelnost. Novinářům to dnes po zasedání svého poradního důchodového týmu řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na jednání přestavil návrh reformních změn.

Výdaje na penze převýšily v prvním čtvrtletí příjmy z odvodů o 25,7 miliardy korun. Je to dosud nejvyšší deficit za první kvartál. Pro letošní rok se počítá s celkovým propadem kolem 80 miliard korun. Vyplatit by se mohlo kolem 690 miliard korun. Loni to bylo necelých 600 miliard korun. Pokud by se podle ministra penzijní systém neupravil, v polovině století by schodek mohl dosahovat pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) a v dnešní hodnotě by se mohl blížit až 370 miliardám korun. Jurečka podotkl, že by se buď musely zvednout daně, nebo snížit důchody, nebo peníze sebrat v jiných částech rozpočtu, tedy třeba dopravě či školství.

„Nic z toho nechceme, proto jdeme cestou změn důchodového systému tak, abychom to dokázali vyvážit. Nicméně nemáme ambice, abychom systém dostali do nějaké nuly, nebo do kladných čísel. Výrazně ten deficit chceme ale snížit, to naše ambice je,“ řekl ministr. Podle něj Česko dobu na větší proměnu či opatření s mírnějšími dopady „už prošvihlo“ a mělo je provést před 15 či 20 lety. Jurečka je přesvědčen, že po změnách bude systém udržitelný a zajistí přiměřené důchody k pokrytí potřeb ve stáří i jejich pravidelnou valorizaci.

Jurečka řekl, že s důchodovým týmem dnes procházel všechna opatření, která se v minulosti zvažovala, navrhovala Národní ekonomická rada vlády či má vláda ve svém programovém prohlášení. Probíral se jejich vliv na snížení výdajů či posílení příjmů. Všechny záměry z vládního programu se tak mezi chystanými změnami neobjeví. „U některých opatření jsme hodně dlouho vedli debatu, jestli je budeme v rámci důchodové reformy realizovat. Mohu říci, že u některých máme velké otazníky z hlediska nejenom jejich dopadu, ale i technické proveditelnosti,“ řekl ministr.

Podle dosavadních informací se počítá třeba s pozdějším nástupem do penze, s dřívějším důchodem pro náročné profese, se společným základem manželů či se zkrácením povinné doby odvodů z 35 na 25 let.