Jurečka řešil důchody s Pavlem: Rekordní dluh? Bez reformy se situace ještě zhorší!
Za Petrem Pavlem na Hrad dnes dorazil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Řešil s ním konkrétní návrhy v rámci připravované důchodové reformy, kterou chce představit i nadále v polovině května. Jurečka dnes seznámil prezidenta s obrysy reformy a ocenil, že Pavel má o tuto problematiku zájem. V reakci na to, že důchodový systém skončil za 1. čtvrtletí 2023 v nejhorším deficitu 25,7 miliard Kč, Jurečka uvedl, že je to jasný důkaz a varování před tím, že pokud vláda nebude dělat nic, situace se bude ještě zhoršovat.
V důchodové reformě jde především o to, aby byl důchodový systém udržitelný i do budoucna a to i pro dnešní čtyřicátníky a mladší ročníky, uvedl Jurečka na Pražském hradě.
„A aby ty důchody byly zvládnutelné v rámci budoucích státních rozpočtů. Když neuděláme nic, tak se kolem roku 2050 důchodový účet propadne do schodku, který bude větší než mínus 5 procent HDP, což je v těch dnešních cenách zhruba někde kolem 300 - 370 miliard korun možného deficitu, který by samozřejmě musel být pokryt snížením výdajů v rámci státu z některých jiných priorit, nebo např. tím, že by se ty důchody v budoucnu musely výrazně snížit. A to právě že nechceme, proto tuto důchodovou reformu děláme,“ varoval Jurečka.
S Petrem Pavlem řešili návrhy a principy důchodové reformy. „Prošli jsme společně všechna navrhovaná opatření, pan prezident se měl možnost doptávat. Platí stále to, že celou důchodovou reformu médiím i široké veřejnosti představíme zhruba v polovině května,“ slibuje Jurečka.
„Vnímám to, že pan prezident bere velmi vážně to, aby se důchodová reforma zrealizovala, abychom tady měli provazbu na udržitelné veřejné finance, protože prostě nemůžeme tady zadlužovat naši společnost na úkor našich dětí, nebo vnoučat,“ dodal Jurečka.
Detaily chystané reformy
Jurečka počítá se zachováním výchovného i po reformě. Zmínil i přípravu společného základu manželů pro výpočet penze. Detaily představí v reformě. Penzijní věk nemá být v budoucnu pro všechny stejný. Roli má hrát délka života, věk nástupu do práce, její náročnost a doba odvodů, míní mistr. Člověk by měl podle představ ministerstva v budoucnu důchod pobírat v průměru 21,5 roku. Podle důchodové ročenky v roce 2021 se penze brala v průměru 23,9 roku.
Důchodový systém skončil za 1. čtvrtletí v nejhorším deficitu
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.
„Vlastně to bohužel není překvapivá informace, my jsme vlastně toto predikovali, protože jasně vidíme ty nárůsty výdajů na důchodovém systému. I přesto, že máme nejnižší nezaměstnanost v celé EU, tak ty příjmy z pojistného nestíhají pokrývat ty narůstající výdaje na výplaty důchodů. Je to vlastně velmi jasné, konkrétní, praktické varování: když nebudeme dělat nic, tak jak se ta situace bude vyvíjet a jak se výrazně může v budoucnu zhoršovat,“ komentoval to dnes Jurečka.
Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
„Pokud je systém důchodového pojištění ve schodku, neznamená to, že stát nemá na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí,“ uvádí ministerstvo financí.
Neudržitelný systém
Za první čtvrtletí se na důchodovém pojištění vybralo 147,4 miliardy korun. To je zhruba o 13,1 miliardy korun víc než před rokem. Výdaje jsou ale téměř o 29,6 miliardy vyšší než v loňském prvním kvartále. Dosáhly 173,1 miliardy korun.
Ekonomové poukazují na to, že penzijní systém je neudržitelný. V případě vládní reformy se mluví např. o dřívější penzi pro náročné profese, pozdějším nástupu do důchodu u ostatních podle doby dožití a odpracovaných let či o mírnějším růstu penzí. Nižší přidání prosadila vláda už pro mimořádnou červnovou valorizaci. Stát by to mělo letos 15,4 miliardy korun.
Výdaje na důchody se za posledních 15 let zdvojnásobily. Loni se přiblížily 600 miliardám korun. Navyšování vydané sumy minulý rok zrychlilo po mimořádných valorizacích k dorovnání inflace. Letos do penzí poputuje asi 30 procent státních výdajů. Vyplatit by se mělo téměř 690 miliard korun.
Je zbytečné vládě potažmo elektrikáři Stanjurovi něco říkat, hnát tu bandu a hnát a mlátit je po zádech!