Stíhá se velká důchodová reforma? Politolog: „Vláda vsadí na kartu všechno, nebo nic“

„Důchodovou reformu nestihnete,“ zaznělo od Radka Vondráčka (ANO) v březnu na CNN Prima News. Český rozhlas publikoval rozhovor s ekonomem Danielem Münichem, který podobně neočekává, že by ještě došlo k zásadní důchodové reformě. Prý už je na ni pozdě. „Budou pouze parametrické změny vynucené okolnostmi,“ uvedl. Na velkou penzijní reformu je pozdě také podle ekonoma Vladimíra Bezděka.

V podstatě s tím souhlasí také politolog Lukáš Jelínek. Záleží podle něj na tom, co si pod pojmem důchodová reforma představujeme. „Zdá se, že s tímhle tím přístupem to asi nebude žádná velká komplexní reforma, zase to budou spíše nějaké parametrické změny,“ řekl pro Blesk Zprávy. Připomněl, že o důchodové reformě kdysi hovořil také Andrej Babiš, přestože nakonec jen zvýšil důchody. U této vlády však vidí odhodlání.

Kdy půjdeme do důchodu? Jaký je důchodový věk podle roku narození. A experti o vlivu valorizace penzí

Naopak MPSV trvá na tom, že na reformu, na kterou čekáme 30 let, dojde. Mluvčí Eva Davidová pro Blesk zmínila, že by to skutečně mělo být v podobě parametrických změn, kterých bude přes 10 a budou odpovídat důchodové reformě.

Otázkou je také to, co všechno bude v penzijních změnách zahrnuto. Upustilo se od plánu posunout důchody k hranici 68 let, hovoří se ale například o tom, že by věk odchodu do důchodu mohl ovlivňovat věk dožití. Ekonom Filip Pertold pro Blesk Zprávy vysvětlil, co se pod tím skrývá. A jaká další opatření nás mohou čekat?

„Já si nemyslím, že by byl ani tak problém v čase, pokud by měla vláda tu reformu nachystanou, hlavně předjednanou se sociálními partnery v tripartitě, s opozicí,“ zhodnotil situaci politolog Lukáš Jelínek. Problém však vidí v tom, že se reforma zatím chystala ve velmi úzkém kruhu lidí na ministerstvu práce a sociálních věcí a odbory či zaměstnavatelé byly zapojeny až dodatečně. To může proces proloužit.

Důchodová reforma je podle něj práce na 2 – 3 roky. Pokud by se čekalo, že projde hladce Poslaneckou sněmovnou i Senátem, nepovažuje za důležité ji schválit v první půlce mandátu vlády. Klidně by jí věnoval celé volební období. Musela by mít ale elementární podporu minimálně části opozice. Už v minulosti se přitom stalo, že důkladně připravené důchodové reformy kvůli politickým neshodám padly.

„Komise profesorky Nerudové připravila poměrně dost obsáhlý reformní balík, ale Andrej Babiš nebyl ochotný to politicky zaštítit, nebyl ochotný za to platit tu politickou cenu,“ dodal Jelínek s tím, že narazit může i současná vláda. Nebo naopak opozice získá pocit, že do procesu nebyla dost zapojená a nebude spolupracovat.

Už dnes se podle Jelínka reforma podepisuje na nízké popularitě té vlády. V souvislosti s reformou se totiž často mluví především o méně populárních věcech, jako je možné posouvání věku odchodu do důchodu. U Petra Fialy (ODS) i Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale politolog vidí odhodlání dotáhnout to do konce. „Myslím si, že spíš vsadí na kartu všechno, nebo nic, že se pokusí něco nachystat a prosadit, ať už potom bude osud toho důchodového systému jakýkoliv.“

Politolog Lukáš Jelínek v Epicentru 8.9.2022 | Blesk:Jakub Poláček

Podle mluvčí MPSV Evy Davidové se na důchodové reformě pracuje už přibližně rok, představená by měla být pravděpodobně začátkem května. „Nyní probíhají jednání i se sociálními partnery, s opozicí na dílčích parametrech,“ řekla Blesk Zprávám.

„Víme, že jsou to spíš parametrické změny, které ale odpovídají představám důchodové reformy,“ uvedla s tím, že jde o změny rozsáhlé, půjde podle ní pravděpodobně o více než 10 bodů. Mezi nimi prodlužování odchodu do důchodu striktně stanovené na 68 let nebude, vláda by mohla řešit například podmínky pro odchod do předčasného důchodu nebo valorizační mechanismy.

„Chudší, protože jsem Čech? Neakceptovatelné!“ zuří Středula u důchodů. Ekonom ale posílá jasný vzkaz

Důchodovou reformu by podle ní vláda coby svou hlavní prioritu v tomto volebním období stihnout měla. Už je prý téměř hotová, zbývá doladit parametrické změny, představit ji veřejnosti a uvést do legislativního procesu.

Oproti předchozím vládám podle ní v současnosti probíhají diskuse se sociálními partnery. „Zejména zaměstnavatelé, Hospodářská komora, Svaz průmyslu jsou ti, kteří musí být do debat o té důchodové reformě vtaženi,“ dodala. Do toho vedou debaty s NERV, která zatím kroky MPSV podpořila, a asi dva měsíce se setkávají s opozicí. „Jednoznačná shoda to asi nebude, ale snaha o to, aby byli vtaženi do příprav, aby předkládali i vlastní návrhy a aby s nimi byla diskutovaná všechna opatření, tam je.“

O jakých opatřeních se nyní mluví?

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) (30.3.2023) | Blesk:Alexandr Malachovsky

Jednou z úprav podpořených NERV je posunutí věku pro odchod do důchodu podle vývoje průměrného věku dožití. To znamená, že podle jejich stanoviska by lidé v budoucnu měli v penzi strávit stejný počet let jako současní důchodci. Protože se ale věk dožití prodlužuje, v důchodu by byli bez změn mnohem déle. Důležité je zdůraznit, že zatím jde pouze o návrh, na kterém v tuto chvíli není politická shoda.

„Co je teď v legislativě a bude běžet do roku 2030, to nemá s dobou dožití nic společného. Je tam fixní doba, o kolik se to každý rok zvyšuje. Teď se bavíme, co se bude dít potom,“ uvedl pro Blesk Zprávy ekonom Filip Pertold, mimo jiné Jurečkův poradce. Věk odchodu do důchodu se nyní každoročně zvyšuje podle pravidel z roku 2017, to by se mělo ve zmíněném roce 2030 dočasně zastavit. Právě proto se hovoří o průměrné době dožití jako o faktoru, který by mohl hrát roli.

„Důchodový věk se posune – nebo neposune, záleží, jak to změní – podle statistického úřadu na základě změny očekávané doby dožití, ale maximálně o nula až dva měsíce. Pár let se to nemusí posouvat vůbec například kvůli covidu, protože pro některé generace se doba dožití zkrátila, těm se to neposune. Ale nám nejde ani tak o absolutní délku doby dožití, ale o návrh je takový, že by se měla zafixovat zhruba ta celková průměrná délka doby v důchodu,“ dodal Pertold.

Není to tak, že by doba dožití pro muže versus ženy v různých krajích hrála nějakou roli. Jde podle něj o to, že generacím se to bude dostatečně dopředu, 10 – 15 let, možná teď i dřív, měnit podle toho, o kolik vyššího věku by se dožívali. Záleží ale, jestli bude tento návrh schválen.  

Hovoří se také o tom, že by další lidé s náročným zaměstnáním mohli do důchodu odcházet dříve. Jít by mohlo o pracovníky třetí a čtvrté rizikové kategorie – o hutníky, kominíky, brusiče kovů, slévače nebo montážní dělníky. Řadit by se sem mohli také zaměstnanci těžkého strojírenství nebo chemického průmyslu. Takových lidí je asi půl milionu.

Do důchodu by mohli zamířit o pět let dřív, zaměstnavatelé by za ně odváděli více peněz. „Náš záměr je cílit na lidi dlouhodobě pracující v profesích, které jsou fyzicky náročné, mají dopad na zdraví a není možné chránit pozici dalšími kompenzačními opatřeními,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V současnosti mohou jít do penze s předstihem horníci nebo třeba záchranáři.

Nově by mohlo být možné odejít do předčasného důchodu maximálně tři roky před hranicí důchodového věku. Lidé, kteří by šli do důchodu dříve, by také mohli dostávat méně peněz, než jak tomu bylo u předčasných důchodů dosud. Podmínky by se měly zpřísnit i proto, aby lidé tuto možnost nezneužívali.

Nyní dotyčný může odejít do předčasného důchodu o 5 let dřív, pokud je jeho důchodový věk 63 let. Už do konce života tito dřívější důchodci pobírají nižší důchod, i když delší dobu – za každé přibližně čtvrtletí předčasného odchodu přijdou o 0,9 – 1,5 % výpočtového základu.

Důchod (ilustrační foto) | Profimedia.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje také postupné zvyšování důchodového pojistného pro živnostníky. Měsíční odvod by se jim měl zvedat každý rok asi o 600 korun, napsaly ve středu Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na návrh ministra Mariana Jurečky (KDU‑ČSL). Opatření se má týkat především živnostníků odvádějících minimální sociální pojištění, kterých je v Česku kolem 400 tisíc.

Nově chce  podle HN zavést vyměřovací základ, který by se rovnal minimální mzdě. Ta je v současnosti 17.300 korun. Při stejné procentní výměře odvodů by tak živnostníci na důchody přispívali minimálně částkou 5052 Kč měsíčně. To by znamenalo nárůst o více než 70 procent.

Ministr podle deníku plánuje zvednout odvody i živnostníkům, kteří platí vyšší než jen minimální pojistné. Ti mají jako vyměřovací základ stanovenou polovinu příjmů po odečtení nákladů. Nově by to mělo být 70 procent příjmů. „Opatření efektivně zvyšuje odvody u středních a vyšších příjmů s nízkými reálnými náklady,“ uvádí k záměru podle HN Jurečka.

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k snížení valorizace důchodů (28.2.2023) | Blesk:Tonda Tran