Kdy půjdeme do důchodu? Jaký je důchodový věk podle roku narození. A experti o vlivu valorizace penzí

Důchodový věk se u nás zvyšuje již od roku 1996. V letošním roce půjdou muži a bezdětné ženy do důchodu v 64 letech, u ostatních žen je zatím důchodový věk nižší v závislosti na počtu dětí. Podle stávající legislativy se má do roku 2030 důchodový věk zvýšit na 65 let a v budoucnu má být stejný pro muže i ženy bez ohledu na počet dětí.

Česko ale zřejmě čeká další důchodová reforma, o jejíž nutnosti promluvil i nový prezident Petr Pavel. Populace stárne a stoupá počet starobních důchodců. A protože se lidé zároveň dožívají vyššího věku, prodlužuje se i doba, kdy starobní důchod pobírají.

Proto se v Česku i v řadě dalších zemí uvažuje o zvyšování důchodového věku i nad obvyklou hranici 65 let. To pro Blesk Zprávy okomentoval demograf Tomáš Fiala z Katedry demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE a člen Hlavního výboru České demografické společnosti.

V infografice Blesku pak můžete snadno zjistit, jaký je věk odchodu do důchodu podle roku narození:

„Po roce 2040, kdy začnou do důchodu odcházet početné generace narozené v 70. letech minulého století, výrazně vzroste finanční zatížení důchodového systému Česka,“ vysvětlil Fiala. V roce 1920 na území dnešního Česka tvořily děti do 15 let skoro třetinu populace, 65letých a starších bylo asi 6 %. Nyní je podíl dětí 16 % a seniorů skoro 21 %. Přičemž toto číslo by se mělo v dalších desetiletích blížit až 30 %, zatímco dětí bude ještě méně.

„V roce 2100 by byl zhruba každý dvanáctý občan Česka starší 85 let. V ostatních evropských zemích je to víceméně podobné,“ uvedl Fiala. Dodal, že zachovat věk odchodu do důchodu na úrovni 65 let je proto z finančního hlediska dlouhodobě neudržitelné.

A řeší to i další evropské země. Například v Německu řekl prezident Konfederace německých zaměstnavatelských svazů Rainer Dulger, že současný důchodový systém tam nebude možné udržet už za pět let, uvedla CNBC. Situace tam prý bude horší už kolem roku 2030, kdy půjdou do důchodu lidé narození během baby boomu po druhé světové válce.

Německé spolkové strany slíbily, že věk odchodu do důchodu zvyšovat nebudou, z 65 let by se ale měl zvýšit na 67 let. Někteří doporučují zvýšení odchodu do důchodu až k hranici 70 let. Kancléř Olaf Scholz ještě jako ministr financí uvedl, že je to „sociálně nespravedlivé“.

Pro Česko vydala rozumné doporučení důchodová komise prof. Potůčka (2014–2017), jejímž byl dr. Fiala členem. „Po roce 2030 by lidé měli odcházet do důchodu ve chvíli, kdy jim v průměru zbývá poslední čtvrtina života,“ řekl Fiala a připomněl, že na základě poslední demografické projekce Českého statistického úřadu z roku 2018 by měl například ročník 1973 odcházet do důchodu v 65 letech a pěti měsících – a to jak muži, tak ženy. Muži by pobírali důchod něco přes dvacet let a ženy asi dvacet tři a půl roku.

„Ročník 1983 by měl mít důchodový věk asi 66 let a čtyři měsíce,“ pokračoval Fiala. Jde o dnešní čtyřicátníky. Vzhledem k předpokládanému prodlužování délky života by podle demografa pobírali důchod o něco déle než ročník 1973. Logicky by však lidé, kteří se dožívají vyššího věku a déle pracují, měli mít úměrně i o něco delší dobu, kdy pobírají důchod.

Důchodový věk 68 let by pak byl adekvátní až pro osoby narozené někdy po roce 2000, pokud se řídíme uvedenou projekcí a předpokládaným růstem délky života. Novou projekci úmrtnosti s aktuálními daty by přitom ČSÚ měl vydat koncem roku 2023. Věk odchodu do důchodu by se měl u dalších ročníků řešit novějšími projekcemi, které probíhají každých 5 let.

V únoru ale podle ČTK získala Česká televize materiál Ministerstva práce a sociálních věcí, který pracoval ještě s jinými daty, než by Fiala doporučil. V podstatě jde o to, že by se odsunutí odchodu do důchodu týkalo ještě starších generací, než předpokládala komise prof. Potůčka.

Do důchodu v 66 letech by měli jít už dnešní padesátníci, tedy lidé narození přibližně v roce 1973. Současní čtyřicátníci by nešli do důchodu v 66 letech, jak uvádělo doporučení prof. Potůčka, ale o rok déle. A v diskutovaných 68 letech by šli do důchodu už lidé, kterým je dnes 34, nikoliv jen ti narození po roce 2000, tedy dnešní dvacátníci. Koalice však tuto změnu ještě neschválila a informace prý byly i nesprávně prezentovány. Kde nyní chodí v Evropě do důchodu nejdéle? Nyní to je podle dat OECD z roku 2020 například Island.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. | Blesk/Tonda Tran

Ekonomický poradce Petra Pavla David Marek připomněl, že český průběžný důchodový systém má tři parametry. Jedním z nich je takzvaný důchodový poměr průměrné výše důchodu a průměrné hrubé mzdy – tedy kolik dotyčný vydělával. Nyní se náhradový poměr pohybuje kolem 40 %, ten by se ale musel snížit na polovinu, aby se schodky snížily.

„Jiným krajním řešením je zvýšit příjmy systému. Vyrovnanost systému by vyžadovala zvýšení sazby sociálního pojistného až k 50 %. To by konkurenceschopnosti české ekonomiky zrovna nepřidalo,“ uvedl Marek pro Blesk Zprávy. Třetím parametrem je tak věková hranice pro starobní důchody.

Jen posunutí důchodového věku z 65 na 68 let by ale podle něj nestačilo vyrovnaný systém udržet. Řešením je proto změněná valorizace důchodů. „Umožní postupný mírný pokles náhradového poměru a pozvolný posun věkové hranice,“ uvedl Marek.

Věk odchodu do důchodu a valorizace spolu navíc podle něj úzce souvisí. „Čím pomalejší budou valorizace a nižší náhradový poměr, tím nižší může být věková hranice pro starobní důchody, a naopak,“ uvedl.

Jiný názor zastává demograf Fiala. „Z demografického hlediska by mělo zvyšování důchodového věku záviset výhradně na vývoji délky života, ne na finančních aspektech, jako je například výše valorizace,“ řekl.

„V Česku se zvyšuje důchodový věk již od roku 1996. Považuji za velmi dobré, že se zvyšování provádí postupně a že jeho tempo přibližně kopíruje nárůst délky života. Díky tomuto zvyšování se počet osob v důchodovém věku na 100 osob v produktivním věku pohybuje kolem 40. A je stále nižší než v roce 1970, kdy dosahoval 44,“ popsal demograf Tomáš Fiala.

Kdyby v Česku hypoteticky dnešní muži odcházeli do důchodu v 60 letech a ženy v 55 letech, na 100 lidí v produktivním věku by bylo 60 lidí v důchodu. To je o polovinu víc, než při současném důchodovém věku, uvedl Fiala.

Přestože se však podle něj mluví hlavně o důchodech, potřeba bude také zajistit pro zvyšující se množství důchodců sociální a zdravotní péči. Posouvá se věk, kdy mají lidé děti, do odchodu navíc budou odcházet později. „Zatímco dříve mohla 55letá žena odejít do důchodu a pečovat o svoji 75letou matku, v dnešní době se většina seniorů toho okamžiku, kdy jejich děti odejdou do důchodu, zpravidla nedožije,“ uvedl Fiala.

Na důchody svých rodičů však přispívají ekonomicky aktivní lidé, proto je pro funkční důchodový systém nutná i stabilní úroveň porodnosti.

„Potřebná je vhodná prorodinná politika, její součástí by mělo být i ocenění rodičovství například formou slevy na důchodovém pojištění po dobu výchovy nezletilých dětí kompenzované zvýšením sazeb pro bezdětné od určitého věku. Dříve to tak bylo, důchody se platily z daní a rodiny s dětmi měly poměrně velké daňové úlevy,“ sdělil Fiala. Pomoci může i zahraniční migrace.

„Především však by se však měl změnit způsob komunikace s občany. Stát by měl zdůraznit, že důchod není žádný milodar nebo dávka. Stát lidem vrací, co oni odevzdali svojí prací. Někdy je lidem podsouváno, že důchod je něco, co důchodci dostávají od státu, ale tak to přece není. Kdo platí sociální pojištění, ten má na odpovídající důchod nárok,“ zakončil expert na demografii Tomáš Fiala pro Blesk Zprávy.

Nikdy není pozdě začít spořit na penzi | Profimedia