Tajemství rukopisu Petra Pavla: Grafoložka řekla, co odhalilo jeho písmo
Grafoložka Zuzana Dobiášová se svému oboru věnuje už 35 let a jejíma rukama prošly tisícovky rukopisů. Předsedkyně Asociace grafologů ČR podle rukopisu během krátké chvíle odhalí, s kým má tu čest. Blesk.cz ji požádal o rozbor písma prezidenta Petra Pavla (62).
Zkušené grafoložce jsme zaslali tři krátké ukázky rukopisu nové hlavy státu. Šlo například o pamětní zápis při příležitosti první návštěvy Slovenska v nové prezidentské roli a také o další dvě věnování.
Nejčastější omyl
Podle grafoložky Zuzany Dobiášové je Pavlovo písmo úhledné a pravidelné, s dobře vedenými řádky. Sklon se pohybuje okolo 90 stupňů. Rukopis je střední velikosti.
„V rukopisu je třeba zkoumat vše od okrajů, přes řádkování, přes mezery v rukopisu, až po detaily a způsob tvorby jednotlivých znaků, a z toho dát obrázek dohromady. Pokud se to dělá dobře, tak bychom měli tak na 99 procent získat skutečný obraz pisatele,“ slibuje grafoložka.
„Někdy panuje mylná představa, že hezká písma znamenají, že pisatel má dobré vlastnosti, a ošklivé písmo naopak znamená, že pisatel je špatný člověk. To nemusí být vždy pravda. Opravdu je třeba zkoumat písmo do nejmenších detailů,“ vysvětluje obecný mýtus Dobiášová.
Co prozradil Pavlův rukopis?
S kým tedy máme podle písma tu čest?
Miloš ZEMAN DNEŠNÍ PROJEV !To byl u mě prezident kterého jsem volil !! Žiji v roce 2023. Bohu díky, zdraví po mých peripetiích se zlepšilo. Dívám se na svět kolem sebe, na Českou republiku, a začíná mi být smutno. Svoboda slova, o kterou se tolik bojovalo, po které se tolik toužilo, je pod tlakem, nelíbí se, vadí, překáží. Jsme hnáni k jednotnému názoru na všechno. Na domácí dění, zahraniční, manželství, genderovou ideologii, Green Deal, Evropskou unii, NATO a plno dalších a dalších věcí. Jsi proti? Jsi pro? Hned je tu problém. Tu jsi dezolát, zkostnatělý konzervativec, protispolečenský živel, ruský, čínský a kdovíjaký agent, podrývač. Ministr vnitra maluje červené čáry a ještě se tím chlubí. Tohle není jaro 1968 ani samet roku 1989. To je závan dechu normalizace, kdy konformismus, šeď a shrbená záda měly hlavní roli v téhle krásné zemi
A ještě víc se děje k tomu. Kádrována jsou setkání, výroky, názory, za[1]myšlení. Západ, ke kterému se tak rádi řadíme, je založen na křesťanské zvěsti. Na lásce k bližnímu, na snaze bližního do krajnosti pochopit, na setkávání, podané ruce smíření. To všem teď vadí a je vydáváno za špatnost. Bij je, to je heslo dne směrem k názorovým oponentům. Vymaž je, zní recept v mediálním světě. Už jen kousek chybí, aby znělo – oponent není člověk. Důsledky už známe z historie…
Jde tedy opravdu o mnoho. Od roku 1989 žijeme v demokratickém státě. Podařila se úžasná věc, uhájit dlouho svobodu v zemi, vzpomeňme, že v posledku demokratická první republika vytrvala jen dvacet let. Nyní ale stojíme na křižovatce. Ano, můžeme se vydat širokou a pohodlnou cestou nové normalizace, kde nikdo ničemu nebude překážet a nikdo nebude nic podrývat, nebo si uhájíme svobodu a demokracii, ale budeme muset snášet názorové oponenty, pomýlená a popletená stanoviska, dezinformace, ba i lži. Silná a sebevědomá demokracie je totiž hravě přežije. Protože demokracie, pokud opravdu je, je krásná a živá. Diskusí, názorovým střetem. Roste díky tříbení postojů a náhledů na