9°C
Macronová s obavami hledí do budoucnosti. Francie vře a Macron už má plány na život po prezidenství
Druhé prezidentské období Emmanuela Macrona (45) v podstatě sotva začalo a už jej provází nemalé problémy - a to kvůli důchodové reformě, zvyšující odchody do důchodu. V ulicích řady měst se intenzivně demonstruje, dochází ke stávkám i střetům s policií. Francouzský tisk se však zároveň pídí po tom, jaké má sám Macron plány pro politický důchod - tedy ambice po odchodu z Elysejského paláce. Podle magazínu Gala však první dámu Brigitte Macronovou (69) budoucnost děsí.
V roce 2027 skončí ve Francii „macronovská“ éra, současnému prezidentovi bude 50 let, do důchodového věku bude mít ještě daleko, vždyť nejnovější revize důchodového systému, proti které se ve Francii masově protestuje, zapalují se v ulicích ohně, policie používá szný plyn a dochází i na střety s demonstranty, zvyšuje odchodový věk do penze z 62 na 64 let.
Divoké protesty
Ve Francii přitom i dnes pokračují protesty proti důchodové reformě, kterou Macron prosadil tak, že obešel hlasování v parlamentu. Šéf pravicových Republikánů Éric Ciotti na twitteru uvedl, že byla poničena i jeho kancelář v Nice. Označil to za nátlak na to, aby poslanci jeho strany hlasovali pro vyslovení nedůvěry vládě podporované Macronem.
„Minulou noc házeli na mou kancelář kamení. Gangsteři, kteří to udělali, chtějí násilně tlačit na mé pondělní hlasování. Nikdy se nepodvolím novým učedníkům Teroru,“ napsal dnes ráno šéf LR Ciotti na twitteru k útoku na svou kancelář a zveřejnil fotografii poničeného objektu.
Protesty přitom ve Francii provází ohně v ulicích, výtržnosti, střety demonstrantů s policií i zatýkání. Nejednou pořádkové jednotky nasadily slzný plyn.
Macron chce přednášet
Macron nyní čelí v ulicích řady francouzských měst nemalé kritice. Média si však kladou otázky i v souvislosti s tím, co bude on sám dělat po odchodu do politického důchodu. „Budu pravděpodobně přednášet o svých politických zkušenostech,“ zmínil se Macron podle zdroje listu L'Express několikrát svým blízkým.
„Řečnění“ je často způsob, jakým si vrcholní politici po skončení své aktivní dráhy přivydělávají. Je rovněž možné, že Macron po odchodu z funkce sepíše své paměti, to udělal například americký exprezident Barack Obama, Macron má navíc už od studentských let spisovatelské ambice.
Macronovy případné výstupy na univerzitách, hlavně těch zahraničních, by jistě potěšily jeho manželku, a to nejen protože se Macronová jako bývalá pedagožka ráda vrací so školy. Podle zdroje se obává Francouzů, svoje krajany považuje za nepředvídatelné. „Bojí se toho, co přinese budoucnost. Je doslova paralyzovaná strachem,“ to pro L'Express řekl jeden z příbuzných Macronových.
Tento výrok je v ostrém kontrastu s image, kterou si Macronová jako první dáma buduje. Chce, aby na ni bylo nahlíženo jako na osobu, jež má blízko k lidem. V minulosti se mnohokrát nechala slyšet, že se na ni Francouzi často obracejí s problémy, se kterými by se Macronovi nesvěřili.
Macronovo prezidentské repete
Macron si v roce 2027 nebude moct znovu kandidovat, dveře do Elysejského paláce mu však nezůstanou uzavřeny, do boje o prezidentské křeslo by se mohl znovu zapojit v roce 2032. Ústava to povoluje. K tomu se Macron ještě nevyjádřil, však má vlastně ještě dost času. Nicméně prezident se řídí i heslem: Nikdy neříkej nikdy. Otázkou je, co by na to řekla první dáma.
