Vláda si vínem zavařila, zájmové skupiny toho využijí, říká expert z NERV. Kde by víc škrtal?

Jaké vidíte v konsolidačním balíčku mezery? S jeho zněním jste se seznámil jen o trochu dřív než novináři…

Jako členové NERV jsme neměli velký informační náskok před veřejností, opatření jsme nedělali my, ale vláda. Když se podíváte na návrhy, které NERV zveřejnil, a uděláte si korelaci s tím, co bylo představeno, tak tam je. Ale v některých oblastech je velmi malá, nebo tam není vůbec.

Například zdanění tichého vína vnímám jako nedostatek ze dvou úhlů pohledu. Zaprvé samozřejmě budou chybět fiskální příjmy. Zadruhé vzhledem k tomu, že se na tuhle zájmovou skupinu zapomnělo, tak každý, kdo se teď bude snažit lobbovat za svou výjimku, bude vinaře používat jako příklad. Tady si myslím, že si vláda zbytečně zadrobila, protože vinaři budou používáni jako benchmark, jako argumentační páka v téměř každé snaze jiné zájmové skupiny.

Už nyní to čteme, každý den se objeví nějaký nářek zájmové skupiny, často oprávněný. Argumentují, že chápou, že se někde muselo brát, ale když se nebralo u vinařů, to znamená u zdanění alkoholických nápojů, tak proč zrovna oni. To jejich hlasům dává legitimitu.

Škrtal byste víc?

Já bych byl určitě agresivnější ve škrtání národních dotací. Určitě bych byl agresivnější v požadavcích na zeštíhlení státní správy a v oblasti penzijní reformy. Byl bych ambicióznější v oblasti financování zdravotnictví. Když se podíváme na částky, které každoročně vstupují do veřejných výdajů, tak to máme hlavně důchody, zdravotnictví, školství. Těmto třem oblastem bychom měli věnovat více času, byť chápu, že je to politicky citlivé.

Poslanci odvolali Babišova muže z vysílací rady. A kdy se dostanou k úspornému balíčku?

Výdaje bychom však mohli uspořit jednodušeji, než když je nasčítáváme z těch desítek a desítek položek, protože ty desítky položek samozřejmě aktivizují desítky zájmových skupin. Ty budou věnovat sto procent svého fokusu na to, aby argumentovaly proti té své plánované změně.

A obávám se, že vláda ani ministerstvo financí nebudou mít dostatek kapacit, aby s každým vedly rovný boj, protože to ostřelování bude skutečně ze všech stran. Konsolidace formou menšího počtu velkých čísel by v tomhle dost možná byla jednodušší. Ale znovu říkám, že chápu, že by to bylo politicky mnohem bolestivější.

Kompromisní varianta složená ze spousty menších položek dopadá rovnoměrně na různé segmenty, a proto je možné vládu pochválit, našla odvahu a udělala ten krok. To, že s tím balíčkem není spokojený téměř nikdo až na vinaře, ukazuje, že to bylo rozestřené víceméně rovnoměrně.

Změna v dani z nemovitosti nebo nižší státní podpora stavebního spoření. Dopadne to nějak na bytovou krizi?

Myslím si, že daň z nemovitosti na bytovou krizi nedopadne, je to spíš ideový spor. Nárůst zdanění nemovitostí je poměrně nízký. Dělá to hodně velké kumulované číslo, ale když se na to podíváme prizmatem jednoho bytu, pozemku nebo nemovitosti, tak to jsou poměrně zanedbatelné částky. Česká republika zůstane mezi zeměmi s nejméně zdaněnými nemovitostmi.

Co se týče stavebního spoření, v této oblasti se podle mě nestane nic. Osobně jsem se zájmem poslouchal, že by se ten příspěvek měl přetransformovat k řešení energetické krize, větší energetické stability domácností a zlepšení energetického mixu, což „když už“ považuju za dobrý nápad. Uvidíme, jak to dopadne, protože těch informací je zatím málo, cesta bude ještě dlouhá. Zájmové skupiny jsou aktivizované a je velmi těžké hodnotit něco na začátku závodu, protože ten závod ke schválení balíčku teď bude probíhat velmi intenzivně.

Expert: Nakolik bude vláda připravena dělat kompromisy, aby se jí celý ten balíček nesesypal?

Ještě před zveřejněním balíčku jste zastával změny u OSVČ. Jste spokojený s výsledkem?

Říkal jsem, že tu disproporci vnímám a nebráním se debatám o změnách, koreluje to s názory NERV. Změny ale mohly proběhnout dvěma způsoby. Buď navyšovat odvody, nebo říkat OSVČ: Sami jste si vybrali nižší daně, ale počítejte s tím, že některé státní služby budete muset připlácet. Někde budete mít vyšší spoluúčast, do budoucna se vzdáváte nějakých důchodů nebo výhod plynoucích lidem, kteří se více účastní na sociálním a zdravotním pojištění.

Ideově bych spíše škrtal, ale jako ekonom říkám, že to je citlivé řešení, které má odraz v datech a číslech a reflektuje akutní fiskální realitu. A když se podíváme na fiskální přínos, tak na to, kolika se to dotkne živnostníků, tak to nebude mít velký zásah. Více to zasáhne ty, kteří mají spíš menší fakturační příjmy, ale ti pak zase mají disproporčně nižší šanci si na ten důchod našetřit nějaké vlastní zdroje. Třeba se právě v budoucnu budou spoléhat na sociální polštář státu, i když teď tvrdí, že ne. Myslím si, že vláda si s tím těžkým úkolem poradila relativně dobře.

Podle ekonoma Davida Marka dopadne balíček hlavně na zaměstnance, podle jiných jsou biti především OSVČ. Jak to vnímáte?

Já si myslím, že je to jenom hra čísel a průměrů, protože každý podnikatel je jiný, každá domácnost je jiná. Navíc domácnosti flexibilně reagují na podněty, které dostávají třeba právě regulací nebo zdaněním. Takže já bych to takhle jako nepaušalizoval, neprůměroval.

Pro mě je důležité, že se balíček věnuje ze dvou třetin výdajové straně a úsporám a v jedné třetině zvyšování daní, jak to řekli na tiskové konferenci. A předpokládám, že tímhle nekončíme, a naopak budeme vládu zásobovat nápady, jak uspořit, osekávat výdaje nebo třeba rušit agendy, a že vláda nám bude naslouchat tak jako doposud.

Odtučňovací kúra státu: Škrtá Fialova vláda málo? Vyhodit víc úředníků, rušit ministry, radí ekonom

Zaznívá kritika, že vláda u škrtání dotací nebyla konkrétní. Jak tohle bude podle vás probíhat?

To je těžké komentovat. Já jsem v pozici outsidera, který sledoval představení opatření a který nemá žádný vhled do jednání na rezortech. Tlak jednotlivých zájmových skupin považuju za legální a legitimní zájem bojovat za zdroje, které k nim proudily. Na druhou stranu všichni víme, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu, je třeba něco udělat. Takže je otázka, nakolik bude vláda připravena dělat kompromisy, aby se jí celý ten balíček nesesypal.

Zabýváte se tématem „Neviditelných“ – problémy starých lidí, samoživitelek, nízkopříjmových. Jak konsolidační balíček dopadne vyloženě na ně?

O tom se budeme bavit s kolegy z Národní ekonomické rady vlády. Nicméně je evidentní, že některá opatření se dotknou zejména nízkopříjmových domácností. Ale zátěž konsolidačního balíčku je rozložená napříč celou ekonomikou, jak domácnostmi, tak korporacemi, ten zásah nebude dramatický.

Navíc platí, že mnoho z těch zásahů, které na nízkopříjmové domácnosti dopadnou, například změny v DPH nebo změny ve zdanění, jsou fiskální nástroje. Ty nemají dělat sociální politiku státu. Od toho má stát jiné sociální pilíře, které budou tím konsolidačním balíčkem nedotčené. A právě k tomu, aby byly nedotčené, je potřeba ten balíček udělat.

Co teď čeká NERV?  

Budeme zřejmě vydávat nějaké společné stanovisko k tomu, jak to hodnotíme. To se asi bude odrážet hlavně od zmíněné korelace s našimi listopadovými návrhy. Jednání v pracovních skupinách pokračují dále a budeme se věnovat regionálním rozdílům, efektivitě státní správy, zdravotnictví a dalším oblastem, takže vláda i veřejnost o nás určitě uslyší. A uslyší od nás návrhy na to, jak pokračovat v zefektivňování veřejného sektoru.

O konsolidačním balíčku bude mluvit ve čtvrtek 18. května v exkluzivním živém rozhovoru na Blesk.cz premiér Petr Fiala. Co říká na komentáře expertů, zaměstnanců i podnikatelů? Sledujte od 12:00 nebo čtěte následující den v tištěném Blesku.