Odtučňovací kúra státu: Škrtá Fialova vláda málo? Vyhodit víc úředníků, rušit ministry, radí ekonom
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že až dvě třetiny úspor na příští rok půjdou ze státních výdajů. Vláda představila balíček opatření s názvem „Česko ve formě“, který se dočkal četné kritiky - ačkoliv i kritici se často shodují nad tím, že něco bylo třeba udělat. Z opozice se ozývá, že jsou škrty na straně výdajů státu nedostatečné. Kde chce Fialova vláda ušetřit a kde se mohla pětikoalice zasnažit více? Pro Blesk plánované úspory na straně státu rozebral hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vládní konsolidační balíček má snížit schodek v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun, celkem tedy o 147,5 miliardy korun. Jeho cílem je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 procenta HDP až na odhadovaných 1,8 procenta HDP v roce 2024 a 1,2 procenta HDP v roce 2025.
Tahle čísla sice vypadají pěkně na papíře, jenže otázka je, jaká bude výsledná realita a zda se jich podaří dosáhnout. Fialova vláda po představení balíčku čelí kritice, že šetření na straně výdajů rozbujelého státu není dostatečné. Kde naplánoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škrty ve státním?
Kde se sníží výdaje?
- Výdaje mají během dvou let klesnout o 78,3 miliardy korun (62,4 miliardy v roce 2024 a 15,9 miliardy v roce 2025)
- národní dotační tituly zejména pro podnikatele (54,4 miliardy korun):
- průmysl a obchod (20 miliard korun)
- zemědělství (10,2 miliardy korun)
- doprava (6 miliard korun)
- místní rozvoj (2,8 miliardy korun)
- školství (2 miliardy korun)
- ostatní (13,4 miliardy korun)
- úspory na provoz státu (11,2 miliardy korun)
- snížení objemu platů ve veřejné sféře (9,7 miliardy korun)
- ostatní výdaje (3 miliardy korun)
- národní dotační tituly zejména pro podnikatele (54,4 miliardy korun):
Ekonom: Dotace by se daly seškrtat víc
Šetření v oblasti státních dotací hodnotí ekonom Lukáš Kovanda jako ve skrze pozitivní, byť v současné podobě návrhu stále nedostatečné. „Dotace by se určitě daly více seškrtat,“ sdělil Blesku.
Ještě výrazněji by se však mělo šetřit na provozních nákladech státu. „Seškrtat by se měly zejména počty státních zaměstnanců, respektive tedy zaměstnanců placených ze státního rozpočtu. Těch je v tuto chvíli 499 000, což je skutečně vysoké číslo. Pokud by se podařilo snížit toto číslo na úroveň z roku 2016, tak by se mohlo ušetřit až přes 50 miliard korun každým rokem,“ míní ekonom.
Nejasnosti u ministerstev
V případě plánovaných škrtů však Kovanda upozornil na řadu mezer v dosavadním návrhu. „Je problematické zatím to, že my nevíme, co přesně tedy na těchto ministerstvech se zkrouhne, protože některé analýzy ukazují, že není dost dobře možné tam zkrouhnout tak velké částky, o nichž vláda hovoří,“ varoval.
Dopady škrtů ve výdajích státu pak přes dotace patrně pocítí každý z nás. Tento aspekt úspor však vláda údajně dostatečně neakcentuje.
„Vláda chce seškrtat 55 miliard dotací, což samo o sobě je správné. Když se pak ale podíváte detailněji na to, jaké dotace tam jsou, tak to jsou často dotace, které představují spolufinancování evropských programů, na což je obtížné sáhnout. Pokud vláda říká, že chce škrtat ty národní dotace, musí jasně říct, že budou v horším stavu silnice a dálnice. Musí říct, že půjde méně peněz třeba na výstavbu školek a dalších vzdělávacích zařízení, případně nemocnic. Toho všeho se to může dotknout. Plus samozřejmě nesmíme zapomenout na zemědělské dotace, což samozřejmě konečný spotřebitel může zaplatit třeba v dražší ceně pečiva, másla, vajec, masa a dalších produktů,“ upozornil na dopady škrtů.
Zrušit „nepotřebé“ ministry? Ano, je to symbol, míní ekonom
Další oblastí, která je vládě často vytýkána, je zřízení tří nových ministerských postů, konkrétně ministra pro evropské záležitosti, dále ministryně pro vědu, výzkum a inovace a ministra pro legislativu. Kovanda by podle svých slov byl jednoznačně pro jejich zrušení, byť by se o přílišnou úsporu nejspíše nejednalo.
„Jedná se zejména o symbol. Je tam ministr pro evropské záležitosti, jehož výdaje, tuším, nejsou úplně nejvyšší. Ale zase z hlediska dopadu na veřejnost to je kontraproduktivní věc, protože veřejnost se pak právem táže, proč po nich chce vláda, aby šetřili, když sama nešetří. Bylo by to na místě určité symbolické gesto, které by spočívalo třeba právě ve zrušení ministerstev nebo seškrtání nějaké agendy. Toto zatím v tom balíčku prakticky vůbec nevidíme,“ okomentoval situaci pro Blesk Kovanda.
Utažení opasků u zahraničních cest
Šetřit by politici mohli ale i přímo na sobě, opět by šlo především o vítané solidární gesto. Omezit by mohli například nákladné zahraniční cesty.
„Z hlediska toho, jak jsou velké ty celé veřejné rozpočty, tak tady se bavíme o nějakých milionech, možná desítkách milionů. To je nic z hlediska těch veřejných financí. Význam to má však symbolický a ten symbol dělá z těch milionů nebo desítek milionů právě ty miliardy nebo desítky miliard. Toto by neměli politici podceňovat. Jestliže po veřejnosti chtějí, aby šetřila, tak by se měli omezovat také, byť je úplně vlastně jedno z ekonomického hlediska, zda jedou na zahraniční cestu po Asii nebo ne. Z hlediska té symbolické roviny to má význam, protože pak ta veřejnost snáze přistoupí na nějaké své utažení opasku, když bude vidět, že i politici tak činí,“ doporučuje vládě Kovanda.
Sáhnou si politici na platy?
Platy ministrů, zákonodárců, soudců a žalobců se vypočítávají z platové základny, která činí trojnásobek průměrné mzdy. Tato základna by se měla podle konsolidačního balíčku snížit o šest procent. Růst platů ústavních činitelů tak bude pomalejší. „Snižujeme valorizaci. Snižujeme ji více, než jsme snižovali valorizaci penzí. Mně to přijde pochopitelné a správné,“ uvedl v pořadu Napřímo televize Nova ministr financí Stanjura.
Při čtvrtečním představování konsolidačního balíčku vláda snížení růstu platů ústavních činitelů neohlásila. Učinila tak až v pátek, kdy vydala rozšířenou verzi tiskových podkladů pro novináře, která už příslušný odstavec zahrnuje, upozornila ČT. „Chtěli jsme představit ty objemově nejvýznamnější položky,“ vysvětlil Stanjura (ODS) Nově. Podle něj nešlo o chybu v komunikaci.
Kabinet rozhodnutí zdůvodnil solidaritou s reálně klesajícími platy v ekonomice, upozornila v neděli Česká televize (ČT). Podle ní předpokládaná úspora činí 400 milionů korun.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy jde ale o veskrze zanedbatelnou částku. „Zde bych samozřejmě neočekával nějaké výrazné úspory, ale je dobře, že aspoň mohou lidé z řad veřejnosti vidět, že ústavní činitelé se také omezují. Byť bych čekal větší vehemenci v tom omezování sebe sama, než zatím politici vlastně ukazují,“ prozradil Blesku.
