Zaměstnanci, živnostníci, důchodci či majitelé firem: Kdo a jak odskáče úsporný balíček?

Senioři jsou tradičně jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel. Často jim důchody stačí jen na pokrytí toho nejnutnějšího.

Vláda se i přesto rozhodla zdvojnásobit základní daň z nemovitosti, která plyne přímo do státní kasy. Doplatí na ni zejména senioři, protože až 75 procent z nich má vlastní bydlení. Další položkou, která je postihne, budou léky. Ačkoliv daň u nich zůstává na nejnižší úrovni, samotná základní sazba daně se má zvednout. Místo 10 procent bude nejnižší sazba procent 12. Stejný scénář se opakuje i u vodného a stočného.

„Už dnes nám lidé volají a ptají se, co mají dělat. Protože ten nárůst v nákladech mohou mít ročně v řádu tisíců,“ řekla Blesku šéfka Rady seniorů Lenka Desatová. V dlouhodobém horizontu pak upozorňuje na snížení valorizace důchodů, které seniorům přinese méně peněz, než kdyby se nechala současná pravidla.

Vláda se rozhodla navýšit živnostníkům odvody na sociální pojištění. Během tří let by měly stoupnout až o dvě třetiny. „Minimální vyměřovací základ se tak přiblíží na úroveň minimální mzdy,“ řekl šéf financí Zbyněk Stanjura (59, ODS).

Sociální pojištění se lidem na OSVČ zvedne z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy. Zatímco dnes živnostník musí odvádět minimálně 2944 korun měsíčně, pokud je jeho výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, tak za tři roky by měl odvádět na zálohách 4710 korun měsíčně. To je ročně o více než 21 tisíc korun víc.

Za to prý dostanou v budoucnu vyšší důchody. Dnes mají po 44 letech pojištění důchod ve výši 10 686 korun. Po zvýšení záloh by měli mít 14 678 korun. Změny by se měly týkat i živnostníků, kteří podnikání mají jako vedlejší pracovní činnost. Měsíční záloha by se jim proto měla zvednout ze současných 1178 korun na 1884 korun. Ročně by tak měli odvádět více než 22,5 tisíc korun ročně místo dnešních zhruba 14 tisíc korun.

Babiš dal Moravcovi košem, Fiala hájil škrty: Generální stávky se nebojí a nátlaku neustoupí

Pro české zaměstnance by se měla vrátit povinnost platit nemocenské pojištění. To sice dnes platí už zaměstnavatelé, nově by si ale měli doplácet 0,6 procent ze své hrubé mzdy i jejich pracovníci. To při dnešní průměrné mzdě 40 353 korun dělá novou srážku ze mzdy 161,4 korun měsíčně, což jsou bezmála 2 tisíce korun za rok.

„Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem… a vedlo k nerovnováze systému,“ vysvětluje změnu rezort financí, dle kterého je navíc účet nemocenského pojištění zhruba 8 miliard korun v mínusu.

Nepůjde však o jedinou změnu, kterou zaměstnavatelé pocítí. Nově by se danit měly i benefity, jakými jsou stravenky či populární karty do sportovních středisek. Rezort argumentuje tím, že chtějí zabránit utrácení tisíců korun denně v souvislosti s bezlimitními stravenkami, které používají třeba manažeři. Pro obyčejné zaměstnance to ale může znamenat snížení benefitů či peněz na stravenkách.

Úsporný balíček se dotkne i majitelů firem, které čeká zásadní rozhodování, zda ponechat současné ceny svých služeb výměnou za nižší výdělek anebo nové náklady přenést na zákazníky. Druhá varianta je dle odborníků, které Blesk oslovil, jistější. Kabinet chce zvýšit korporátní daň z 19 na 21 procent.

Pro mnoho firem bude ale problém představovat i zrušení velkého množství státních dotací. Ačkoliv experti mluví o tom, že trh díky tomu nebude už tolik pokřivený, firmy si peníze budou často muset vzít někde jinde. Buď omezí část svých služeb, půjčí si anebo potřebné finance zdražením najdou v peněženkách zákazníků.

„Přestanou dotovat vládní program, tak já nebudu dělat charitu a zavážet 1 100 škol mlékem, abych na každé dodávce tratil takové strašné peníze,“ nechal se v pátek slyšet šéf mlékárenské společnosti Madety Milan Teplý. Zdvojnásobení daně z nemovitostí postihne i firmy, které vlastní sklady, statky nebo kanceláře.

V neposlední řadě pak budou postiženy různé segmenty trhu, u kterých se zvedne DPH. Mezi takové patří třeba ubytovací služby, noviny, stravovací služby, farmaceutické firmy či teplárny a vodárny. Dá se tak očekávat, že se tím zvednou ceny pro koncové zákazníky.

CELÝ ZÁZNAM Petr Fiala ve studiu Blesku: O slibech, daních a penězích Čechů