Na vesnicích zanikají hospody, říká šéfka místních samospráv. Jak bojují s drahotou a energokrizí?

Když se řekne malá obce nebo vesnice, tak si zřejmě řada z nás představí, že zde žijí zejména senioři. Je to skutečně tak?

Eliška Olšáková: Obce stárnou, ale není to tak, že by v nich žili jen senioři. Nicméně je pravda, že mladí lidé často menší obce opouští. Nějaký čas dojíždí za prací, ale pak se rozhodnout přestěhovat. Proto je naším klíčovým úkolem zastavit, případně alespoň zbrzdit, proces vylidňování regionů a s tím související jev stárnutí venkovské populace.

Jak toho chcete dosáhnout?

Je třeba, aby se v obcích udržely stávající služby, kvalitní a dostupná občanská vybavenost, dobrá dopravní obslužnost a také společenské a sportovní vyžití spolu s dobrým životním prostředím. Pokud mladý člověk dojíždí za prací do města, tak aby měl důvod se vracet do menší obce, protože zde může trávit volný čas plnohodnotně. Podporujeme rozvoj moderních technologií včetně vysokorychlostního internetu, což umožní řadě lidí, aby pracovali na venkově a nemuseli se za prací stěhovat do měst, případně pendlovat. A řadu služeb bude možné řešit online - od nákupů přes komunikaci s úřady nebo třeba někdy v budoucnu vyšetření lékařem.

Proč lidé tedy opouští venkov a stěhují se do měst?

Právě kvůli chybějícím službám a možnostem se uplatnit. I zde ale dochází ke změnám. Tento trend byl vysoký zejména před pandemií covidu-19. Lidé dostudovali a zůstali ve městě, nahrávala tomu vyšší nabídka podnájmů, město skýtalo větší kulturní vyžití a profesní možnosti. Během epidemie se ale lidé začali na venkov vracet, zejména ti, kteří měli možnost vykonávat svou profesi distančně. S tím ale souvisí to, že je třeba mít v obcích kvalitní internet a dobré dopravní spojení. Po epidemii se lidé překvapivě vracet do měst nezačali, zejména kvůli vysokým cenám bytů a také kvůli vyšším cenám energií. Potřebujeme, aby venkov nabídl těmto lidem plnohodnotné možnosti pro život, aby se v budoucnu neodstěhovali znovu do měst.

Takže je možné, že lidé se z měst začnou přesouvat na vesnice právě kvůli vysokým cenám?

Byli bychom rádi, ale bohužel v malých obcích příliš velká nabídka volných nemovitostí není. V této souvislosti bychom rádi prosadili předkupní právo pro obce, aby si mohly koupit nevyužívaný majetek státu jako první, a tak zachovaly nejen sportoviště či kulturní domy, ale případně získaly právě pozemky pro další výstavbu a svůj rozvoj.

V tomto směru se blýská na lepší časy, protože ministerstvo financí bude řešit právě novelu zákona o majetku státu, kde by měly obce získat předkupní právo. Pokud bude mít stát nějaký majetek v obci, ať už pozemky, nebo nemovitosti, které by sloužily veřejnému zájmu, tak by se mohly bezplatně převést právě na obec. Je to vstřícný krok, protože odkupování a veřejné dražby jsou pro obce nákladné a komplikované. A na těchto pozemcích pak mohou vznikat právě kulturní a sociální zařízení, která by neměla v obcích chybět.

„Žádní zubaři nechybí,“ prohlásil Šmucler. Češi podle něj mohou za lékaři dojíždět

Chybějící lékaři a zubaři

Velmi často se hovoří o problémech se zdravotní péčí v menších městech a obcích. Lékaři stárnou a odcházejí, mladí doktoři na venkov nechtějí, někde chybí zubní lékaři. I když prezident České stomatologické komory nedávno řekl, že zubařů je dost.

To skutečně není. Jsem ze Zlínského kraje, pocházím z města Valašské Klobouky. Nedávno řešilo Krajské zastupitelstvo Zlínského kraje omezení pohotovostní zdravotní péče. Moji rodiče zůstali před časem se zdravotní kartou v ruce, protože praktický lékař odešel do důchodu. Ve vedlejší ordinaci zůstala pracovat lékařka, které je 75 let.

Mladí lékaři odchází do měst, chtějí pracovat ve velkých nemocnicích a do obcí se nevrací.

Je to také způsobeno tím, že na malých poliklinikách není vybavení, které lékaři potřebují. Byla bych ráda za posílení přeshraniční spolupráce, zejména v případě dostupnosti rychlé záchranné služby.

Co to znamená?

V řadě oblastí funguje spolupráce s našimi sousedy skvěle, ale třeba právě v dostupnosti záchranné služby máme stále co dohánět. Představte si, že v dnešním systému nemohou třeba někdy záchranáři v sanitce zasahovat u pacientů na druhé straně hranice, byť by tam byli rychleji než „domovská“ záchranná služba.

Zmiňovala jste i nutnost dobré dopravní dostupnosti…

Ano, ta je nutná. Nicméně jsou často občané odkázáni na auta. Pokud chce být rodina mobilní, často musí mít dvě nebo tři auta, když dojíždí do práce či do školy. Nicméně například ve Zlínském kraji na veřejnou dopravu přispívá obec 100 korun na obyvatele, ale vím, že tento příspěvek zdaleka nepokryje náklady, které Zlínský kraj na provoz dopravy má. Snažíme se ale, aby byla doprava integrovaná a spoje na sebe navazovaly a jezdily často.

V menších městech se velmi osvědčila služba Senior taxi. Služba může seniora odvézt na polikliniku, do lékárny, do kostela, na kulturní akci atd.

V obcích zanikají hospody

Na Česko dopadla drahota a lidé šetří. Jak jsou na tom obchody v obcích? Nezanikají kvůli tomu, že lidé v nich nenakupují?

Obchody z obcí mizí, ale nemyslím, že by to bylo primárně kvůli drahotě. Stát se snaží udržet malé obchody tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci dotačního programu Obchůdek 2021+ umožňuje obcím do 1000 obyvatel, aby finančně podpořily své provozovny. Týká se to i pojízdných provozoven. Potřebujeme hledat a podporovat i nové cesty. Jeden z řetězců nyní například zahájil projekt samoobslužných prodejen, kde není třeba personál, což se na malých obcích vyplatí. Samoobslužné pokladny byly před pár lety také novinkou, ale dnes jsou skoro v každém supermarketu, takže věřím, že obchody, kde je minimum personálu, budou brzy rovněž realitou. Podporujeme také rozmístění různých boxů, odkud si mohou lidé vyzvednout zboží, které nakoupí online.

Více než obchody dnes v obcích zanikají hospody.

To asi není pro místní příjemné…

Je to samozřejmě nepopulární. A je to trend, který započal během pandemie, ale nyní bohužel v souvislosti s vysokými cenami energií a vyššími nájmy pokračuje. Obce se sice snaží poskytovat provozovatelům hospod co nejnižší nájmy, ale to někdy nepomůže a hospoda zavře. Není to totiž jen o běžném nájmu, ale také musíte platit obsluhu, úklid, suroviny. A teď se stane, že přes týden nikdo nepřijde. Pokud to navíc není nějaká obec, která je na turistické trase, je to problém. Stává se, že hospoda je část roku zavřená a otevře se jen pro určitou sezonu, zejména v létě.

Při pandemii si také lidé částečně zvykli posedět u skleničky spíš doma než v hospodě. Opět jsme u toho, abychom na venkově udrželi lidi, kteří zde nebudou jen přespávat mezi zaměstnáním, ale plnohodnotně žít.

Olšáková: Slučování obcí odmítáme

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla, aby se úspory veřejných financí hledaly mimo jiné prostřednictvím slučování menších obcí. Mělo by to podle nich také zabránit vylidňování obcí. Vy už jste se vyjádřila, že SMS je proti. Proč?

Jsme zásadně proti slučování, protože každá obec je specifická. Všude je různé kulturní dědictví a hodnoty, které jsou nepřenositelné. Nemám podrobnosti, na jakém základě NERV dospěl k tomuto závěru. Velký počet obcí považujeme za výhodu České republiky, za její rodinné stříbro, za nástroj kvalitní samosprávy, který umožňuje maximální participaci veřejnosti na věcech veřejných a zvyšuje kvalitu demokracie u nás. Pokud dám příklad, tak starosta obce většinou spravuje veškerý majetek obce, on ví, co je třeba zabezpečit či vyřešit. Má o tom dokonalý přehled, protože pro obec „dýchá“ klidně i několik desetiletí. Nedovedu si představit, že by toto dokázal vyřešit nějaký „superstarosta“, který bude mít pod sebou více obcí.

Skutečně nevím, podle čeho by se obce slučovaly. A pokud by k tomu mělo dojít, mělo by to být na dobrovolném rozhodnutí daných subjektů. Za mnohem palčivější téma považuji, že starostové nejsou adekvátně finančně ohodnoceni. Dostali přidáno až po třech letech, cca 10 %, a to poté, co jsme na to opakovaně upozorňovali.

Boj s energokrizí

Česká republika bojuje s vysokými cenami energií. Jak to dopadlo na obce?

Energetická krize trápí i obce, nejen občany a firmy. Ale zde platí, že vše špatné je k něčemu dobré. Obce se začaly zajímat o snižování nákladů, zvyšuje se počet obcí, které se zajímají o pořízení vlastního energetického zdroje. Často uvažují o pořízení fotovoltaiky, ale také o další možnosti, jako jsou zdroje tepla z biomasy.

Je ale třeba, než se obec pustí do výstavby nových energetických zdrojů, aby prověřila, zda energiemi někde neplýtvá. Často se zapomíná na další úsporná opatření, jako je snižování energetické náročnosti budov. Jejich stav je v případě obecních domů často neúsporný. Proto je třeba například zateplit budovy nebo se začít orientovat na LED veřejné osvětlení, které výrazně šetří náklady za energie.

Hodně se mluvilo o tom, že lidé v malých obcích by se mohli vrátit k nešetrným způsobům vytápění a spalování odpadu.

To se bohužel naplnilo. Lidé se vrátili například k topení uhlím, také proto se snažíme prosadit komunitní energetiku.

Co to znamená?

Cílem je, aby se energie, která se vyrobí z obnovitelných zdrojů, sdílela v daném místě mezi komunitou. Fotovoltaická elektrárna na střeše obecního úřadu vyrobí elektřinu… A co se nespotřebuje na úřadě, odeberou si za předem danou cenu například obyvatelé okolních domů. To je jednoduchý příklad. Samozřejmě se to neobejde bez distribučního poplatku, ale pokud budete napojeni na komunitní energetiku, snížíte náklady na energii.

Dnes platí stav, že i když obec vyrobí elektřinu, spotřebitelům ze sousedství ji nemůže dodat napřímo, ale pouze prostřednictvím prodeje do sítě. Nicméně je třeba pár legislativních změn a nastavit lépe dotační možnosti.

Na druhou stranu je s dotacemi problém ten, že kvůli jedné dotaci přijdou například tři kontroly z různých ministerstev a navzájem o sobě neví. Starosty toto dost tíží, pokud jim chodí opakované kontroly na jeden a týž projekt a oni je musí opakovaně absolvovat. Toto je ale v jednání s ministerstvem financí, zda by to nešlo lépe nastavit a lépe definovat, na co se kontrola bude zaměřovat.

Dobrá zpráva: Znojmo výrazně snižuje ceny tepla!

Jaká je úroveň vzdělání v obcích?

Podle mě je velmi dobrá. Jsme rádi, že každá škola v obci je zároveň i kulturním místem s knihovnami a prostory pro společenské akce. Učitelé nám nechybí, ale momentálně se potýkáme s některými nelogickými věcmi. Školy například dostávají prostřednictvím krajů do svých rozpočtů peníze na platy, dále existují dotace, které by měly sloužit ke vzdělávání pedagogů a pro potřeby školy, tedy například pokrytí nákladů na výlety, pomůcky, vzdělávání pedagogů apod. Jenže z těch se momentálně vyplácí nemocenská, což v době covidové začal být problém, jelikož nemocnost pedagogů razantně vzrostla, a tak se pak obce musí potýkat s nedostatkem financí na další potřebné věci. Abychom situaci změnili, začali jsme jednat s ministerstvem financí.

To, co nás velmi trápí poslední dobou, je návrh ministra Stanjury na zvýšení daně z nemovitosti. Tyto daně chce nově pan ministr nechat pouze ve státní pokladně. S tím zásadně nesouhlasíme. Obce nemají nastavené stejné koeficienty, někde jsou vyšší, někde nižší. Toto dopadne především na občany, kteří si své rodinné domy postavili ze svých zdaněných peněz, nikdy nebydleli ve státním nebo obecním bytě, ale teď budou platit více. Daň by měla zůstat v obci, kde konkrétní plátce žije a kde stojí nemovitost, za kterou platí.