Zavedení eura v Česku teď není téma, řekl Fiala. A prozradil, co chystá po úsporném balíčku

Vláda se loni před Vánocemi shodla na tom, že Česko zatím nestanoví termín k přijetí eura. Podpořila tak doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v té souvislosti uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů. Podobně se vyjadřoval i předminulý víkend na konferenci ODS.

Fiala připomněl, že Česko neplní tzv. maastrichtská kritéria, kterými je podmíněn vstup do eurozóny. „Vzhledem k tomu, jaká je aktuální ekonomická situace, tak to vlastně není teď téma, které bychom mohli řešit v tomto volebním období,“ uvedl. Česko si musí napřed dát do pořádku vlastní rozpočet a zkrotit inflaci, míní. „Dokud kritéria nebudeme naplňovat, nebo se tomu aspoň blížit, tak ta debata vlastně není taková, že ano, nebo ne,“ doplnil.

Pavel má pochybnosti u vládního balíčku: Chce debatu o DPH na noviny a kojeneckou vodu

Debatu z ideové konference ODS nicméně ocenil. „Bylo vidět, že diskuse o euru byla velmi živá, že se jí hodně účastnili i mladí členové ODS. Zaznívaly tam oba pohledy a myslím, že to docela dobře odráží diskusi v naší společnosti,“ uvedl. Připomněl slib umožnit vedení účetnictví v euru. „Není to vůbec jednoduché legislativně i jinak, ale pracujeme na tom, abychom tento slib naplnili,“ řekl.

Vyzdvihl i to, že konference podpořila vládní balíček na ozdravení veřejných financí. „Hodně tam delegáti zdůrazňovali další úkol, a to je zeštíhlování a zefektivňování státu,“ uvedl. Vláda chce proto jít i cestou rušení agend a ke štíhlejšímu a efektivnějšímu státu. Soustředit se chce v souladu s podněty straníků i na vzdělávání, budování dopravní infrastruktury či bezpečnost.

Po prosazení úsporného balíčku se vláda podle Fialy zaměří na urychlení a realizaci velkých strategických projektů, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu dalšího desetiletí. Kabinet kvůli tomu sestaví výbor pro strategické investice, který bude mít za cíl tyto činnosti koordinovat. Formálně vznikne do několika týdnů.

Výbor má řešit například překážky, které se nedají překonat resortně, doplnil Fiala. „Od vysokorychlostních tratí, přes dostavbu jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje, zrychlení bytové výstavby až po gigafactory. Prostě všechny ty velké projekty, které budou zlepšovat naši infrastrukturu. Na ty se teď chceme soustředit v druhém kroku Česka ve formě,“ uvedl.

Schillerová k ozdravnému balíčku: Vláda nemá sociální cítění! Kde by exministryně šetřila?

Z krátkodobých věcí se vláda soustředí například na redukci agend. „To není úkol, který by šlo řešit exekutivně, tam je třeba udělat ve většině případů i legislativní opatření,“ řekl. Koordinovat práce při rušení zbytečných agend bude úřad vlády.

Ozdravný balíček je podle Fialy záměrně strukturován tak, že větší podíl tvoří škrtání výdajů, nikoliv navyšování příjmů. „Zhruba třetinu tvoří nárůst příjmů, dvě třetiny seškrtání výdajů. To má samozřejmě dlouhodobý efekt i do dalších let,“ odpověděl premiér na dotaz, zda nynější opatření zajistí nutné úspory i pro další roky, nebo bude nutné připravit podobně obsáhlý balíček opětovně.

Stát chce také ušetřit na zrušených dotacích přes 54 miliard korun. Také to bude mít dopad i v dalších letech, zmínil Fiala. „Máme odvahu poprvé sáhnout do toho, co se nazývá dotační podnikání, a opravdu výrazně redukovat dotace, které jdou ziskovým podnikatelským subjektům. To bude mít také pozitivní dopad v dalších letech,“ řekl.

„Opatření, která vláda udělala v souvislosti s extrémními cenami energií, zafungovala a je dobře, že v současnosti všichni distributoři nabízejí energie pod vládou stanovenými limity,“ míní Fiala. „Všechny trendy i předpovědi expertů ukazují, že by tento stav měl vydržet a že by se ceny neměly vracet do extrémních výšek,“ uvedl předseda vlády na dotaz, zda se neobává skoku po skončení opatření.

Vláda počátkem roku na národní úrovni zastropovala ceny energií a udělala další kroky, aby po dobu letošního roku garantovala přijatelné ceny pro domácnosti, veřejný sektor a podnikatele, a současně se soustředila na opatření na evropské úrovni. Podle Fialy pomohla velmi rychlá diverzifikace dodavatelů energií do států EU a dohoda na některých krocích, jako jsou společné nákupy, nové mechanismy proti skokovému růstu cen. „Ale hlavně ta diverzifikace dodavatelů, budování nových LNG terminálů. To všechno vede k tomu, že dnes jsou ceny úplně jinde, než byly třeba v druhé polovině minulého roku,“ konstatoval.

Po výrazném zdražování pokles: Pražská plynárenská sníží cenu elektřiny i plynu

Spotřebitelé letos mohou po zavedení maximálních cen za megawatthodinu (MWh) elektřiny zaplatit nejvíc 6000 korun s DPH, za MWh plynu 3000 korun. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. I v květnu pokles cen energií na trzích rozhýbal nabídky tuzemských dodavatelů.

Fiala se v rozhovoru také omluvil lidem, kteří čekají déle, než stanovuje zákon, na vyměření důchodů. Na rozhodnutí má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) tři měsíce. Víc než 90 dnů nyní čeká na rozhodnutí 18 000 žádostí. Šéf ČSSZ František Boháček uvedl, že by se měl úřad do konce června dostat do zákonných lhůt.

„Omlouvám se všem klientům, kteří si žádají o důchod. Víme, že čekají dlouho a je to neúměrné nebo není to v pořádku,“ řekl premiér s tím, že vláda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se problémem zabývají. Krátkodobým opatřením je, aby se dostali dopředu ti, u nichž by mohlo dojít k sociálně-právnímu ohrožení. Situaci podle Fialy zavinily neočekávaný zájem o předčasné důchody, výplaty výchovného, ale i dědictví v podobě nízké digitalizace resortu.

„Proběhla personální opatření, posilují se pracovníci, kteří jsou zaškolení na to, aby to mohli vyřizovat, takže nějaký pozitivní dopad už tam je. Jedná se se zdravotními pojišťovnami, aby se zjednodušily některé procesy, takže některé kroky se dělají,“ konstatoval premiér. V dalších agendách ČSSZ problém není, hájil úřad.

V případě opatření, která zaváděla koaliční vláda, podle premiéra platí, že byla zaváděna v podstatě v plně digitalizované formě, jednalo se například o jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 korun. „Problémy jsou s klasickými agendami - pokud jsou přetíženy, tak v této podobě systém nefunguje. U úřadů práce už ke změně došlo. A tam se ta situace významně zlepšila. Když si vezmeme jenom třeba tady v Praze, v některých částech Prahy se třeba žádost u příspěvku na bydlení vyřizovala 120 dní a dnes se vyřizuje 30 dní. Čili tam došlo k výraznému zlepšení,“ uvedl.