18°C
„Létající počítače“ F-35, které Česko kupuje za 150 miliard: Je možné stíhačky hacknout?
Americká armáda v půlce září řešila nepříjemnou situaci. V Jižní Karolíně se jí za záhadných okolností ztratila stíhačka F-35. Nejdříve se z ní pilot katapultoval a pak prostě zmizela z radaru. Trosky stroje se podařilo najít až po více než dni, dosud není jasné, co přesně selhání způsobilo. Během hodin, kdy armáda po bojovém letounu pátrala, se vyrojilo mnoho spekulací s možnými důvody ztracení, jednou z nich byla možná účast hackerů. Diskuze, která v tomto kontextu proběhla, je pro Česko důležitá – tuzemská armáda chce přesně tyto stroje koupit.
Ohledně zářijového incidentu se ztracenou F-35 aktuálně probíhá vyšetřování, přesné důvody zřícení budou známy za dlouho, dost možná až za několik měsíců. Zatím je jisté jen to, že armádě se tak dlouho stroj nedařilo najít proto, že jeho maskovací technologie je natolik pokročilá. Prostě zmizel z radaru – ze všech, i těch přátelských. Je to ochranná funkce, v případě katapultáže obvykle F-35 vymažou zabezpečenou komunikaci, aby byla ochráněna poloha pilota i stroje před nepřáteli, popsalo námořnictvo pro agenturu AP.
Hackerský útok to s největší pravděpodobností nebyl – druhá strana by v takovém případě spíš chtěla stíhačku získat ve funkčním stavu, aby ji mohla prozkoumat. Jenže mohl by být? Podle některých názorů je právě kyberbezpečnostní hledisko nejslabším místem těchto moderních stříhaček.
Už se to v minulosti stalo. Íránu se podařilo zadržet a hacknout americký dron RQ-170, když v roce 2011 letěl nad Afghánistánem. Írán ho pak společně s Čínou částečně okopíroval. Nešťastnou událost přiznal tehdejší americký prezident Barack Obama.
Co jsou F-35 a proč je Česko chce
Americké bojové letouny F-35 od společnosti Lockheed Martin jsou pokročilé. A to hodně. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka je toho názoru, že nic lepšího na trhu momentálně neexistuje, podobně se vyjádřil prezident Petr Pavel, jenž se celý život v armádě pohyboval. Podle něj F-35 nejsou jen stíhačky, ale komplexní systém určený k výkonu široké škály úkolů.
Vláda Petra Fialy (ODS) minulý týden souhlasila s nákupem 24 těchto letounů. Bude to stát 150 miliard korun. Celkové náklady na pořízení a provoz do konce životnosti odhaduje ministerstvo obrany podle deníku Právo na 322 miliard korun.
V současnosti existují tři hlavní typy F-35 (oficiálně se tyto bojové letouny jmenují Lightning II) – nejrozšířenější je F-35a používající běžnou ranvej, F-35b umožňují krátký vzlet a F-35c sloužící pro start z letadlových lidí pomocí katapultu.
Počítač, který náhodou umí létat
Všechny typy mají společné to, že jsou vybavené velkým množství elektroniky. „Se stíhačkami jsem vyrostl. A můžu vám říct, že když vidím F-35, nevidím stíhačku. Vidím počítač, který náhodou umí létat,“ uvedl už v roce 2018 podle serveru Breaking Defense bývalý šéf amerického námořnictva David Goldfein.
Podotkl, že musel zcela změnit svůj styl uvažování. Už to nejsou letadla, ale počítače, které je třeba vzájemně propojit. „Toto propojování je něco, o čem všichni velitelé mluví, tímto směrem se vyvíjí multidoménové operace,“ uvedl Goldstein.
Jenže počítače a jejich vzájemná komunikace mají slabiny. „Je to letadlo založené na softwaru. Každá platforma, která je založená na softwaru, je náchylná k hackerským útokům,“ přiznal ve stejném roce podle Defense News generálmajor Stephnen Jost z amerického letectva, jenž měl na starosti zařazení F-35.
Podle něj informační páteř celého letounu spravuje přímo výrobce Lockheed Martin. Jost ji označil za relativně bezpečnou, je to díky vícevrstvé bezpečnostní ochraně (každý pilot má vlastní PIN číslo, atd.). Nikdo bez potřebného otevření tak nemůže jen tak přijít, stíhačku nastartovat a nechat vybouchnout.
Bezpečnost ale podle něj už není tak dokonalá, když se člověk od letadla vzdálí, ukázal hlavně na tzv. Autonomní logistický informační systém (ALIS) a Společné prostředí pro přeprogramování (Joint Reprogramming Enterprise).
ALIS je jedna z klíčových aplikací, která automatizuje sledování stavu součástek letadla. Hodnotí, zda jsou ve formě a kde na světě se případně nachází náhradní díly. Společné prostředí pro přeprogramování pak označuje knihovnu s informačními balíčky s charakteristikami hrozeb. Například když Rusko začne používat nový tank, někdo ze spojenců ho může popsat, informace zakódovat, nahrát do sítě F-35 a senzory stíhaček pak tento tank dokážou jednoduše rozpoznat.
Oba dva systémy jsou rozsáhlé informační sítě, ALIS dokonce odesílá o letadlech tolik informací, že to některé země dříve znervózňovalo v tom smyslu, že může prozrazovat detaily o misích. Právě podobné informační sítě jsou potenciálně nejvíce náchylné k vnějším zásahům, přiznal Jost.
Ten ale zároveň podotkl, že americká armáda si rizik je vědoma a že bude pracovat na jejich omezení. To se psal rok 2018. Dnes už může být situace vyřešená. V lednu letošního roku poprvé v USA vylétla F-35 s aktualizovaným softwarem, respektive nejnovější konfigurací nazvanou TR-3, která je podle americké armády kritická pro budoucnost letounů.
Mariňák: Body průniku stále existují
Jak se ale F-35 začaly ve světě rozšiřovat a veřejnost se o stíhačky začala více zajímat, snížila se i ochota americké armády technické specifikace veřejně komunikovat. „Z důvodu provozní bezpečnosti nebudeme komentovat kybernetické schopnosti nebo ochranná opatření letounů,“ uvedl minulý měsíc mluvčí programu F-35 pro server Dailymail.
Server chtěl získat reakci ke komentářům bývalého mariňáka Dana Graziera, který prohlásil, že F-35 jsou ještě stále kybernetickými zranitelnostmi zatíženy. „V celém systému existují tisíce možných bodů průniku, slabých míst, kterými by se hacker mohl dostat k softwaru,“ uvedl minulý měsíc Grazier, který sloužil v Afghánistánu a v Iráku a který o zranitelnostech F-35 napsal v roce 2019 analýzu. Podle něj je zásadním problémem stíhaček právě ALIS, do kterého je „možné nasadit malware“, tvrdí.
...F-35, které Česko kupuje?? A za těch patnáct let kdy je možná dostaneme, to bude u nás novinka?