Blackout, povodně či střelba: Experti dali tipy, jak přežít v krizových situacích

Bez základní výbavy se člověk v krizi neobejde. Tak to bohužel je. Dlouhodobě osvětu o tom, co by každá domácnost měla vlastnit, co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo a co tzv. KPZ (krabička poslední záchrany), dělá specialista na zvládnutí extrémních situací a instruktor kurzů přežití v přírodě i ve městě Amar Ibrahim.

Jako zásadní popisuje filtr na vodu. „Protože bez vody vydržíme jenom tři dny, filtr by měl být v každé rodině,“ popisuje Ibrahim. Filtr může mít mnoho podob – buď skladný, nebo rovnou větší rodinný.

Dále jako základ vnímá power banku – ideálně několik – možností je i power banka se solárním panelem. Nebo solární panel, ze kterého lze nabíjet elektronické zařízení rovnou. Samozřejmě baterie a rádio. „Abychom dostávali informace, protože nemusí nic fungovat,“ vysvětluje.

Ukázka základního vybavení pro případ evakuace a přežití | Blesk: Markéta Batulková Mikešová

Co dalšího? Lidé by si měli zabalit deku, pláštěnku (pončo) a provaz, což jsou tři věci, se kterými už lze postavit improvizovaný příbytek. Zmiňuje i lepenku. „Je velmi důležitá, kdyby se blížil nějaký útok nebo cokoliv, můžete to dát do oken, ty skla se nevysypou,“ říká.

Neměly by chybět ani základní hygienické potřeby, ochrana dýchacích cest, lékárnička, případně vysílačky a nějaké obranné prostředky – sprej, nůž, sekyrka. Také čelovka a mapa. Dobrá vychytávka je podle něj mapa na šátku, což využívali už piloti za druhé světové války.

Ibrahim přiznává, že pořídit si všechny tyto věci naráz může být poměrně drahé. Profesionální zavazadlo podle něj vyjde až na 39 tisíc, ale každý by si to měl postavit podle svých finančních prostředků. Spousta těchto věcí navíc lze využívat v běžném životě, na výletech… a vlastně je to žádoucí, protože tak se s nimi lidé naučí. „Největší chybu dělají lidé, když si něco koupí a neumí to použít,“ podotýká Ibrahim.

Samostatnou kategorií jsou potraviny. Zásoby doma by měly pokrýt minimálně týden, v lepším případě měsíc. Je třeba počítat s tím, že třeba vody potřebuje člověk denně tři litry. Takže se znovu vracíme k filtru na vodu, kterým můžete ze znečištěné udělat pitnou, ideální je ale mít doma vodu už připravenou.

Vhodné je jídlo, které je výživné, trvanlivé a nevyžaduje dlouhou přípravu. Takže různé konzervy a suché potraviny typu rýže, těstoviny nebo sušené mléko. Dobré je mít zásobu energeticky hodnotných jídel, jako je čokoláda a proteinové tyčinky, a také bílkovin – poslouží sušené maso nebo luštěniny. Samozřejmě je třeba myslet i na tuky typu olej, ořechy, na kávu a čaj a výživu pro děti. Hlavně nezapomenout na sůl, tu si tělo nedokáže vytvořit samo.

Náhlé povodně v ráji cestovatelů: Čechy zachraňovali!

V případě výpadku elektřiny lze jídlo připravit na ohni nebo na klasickém plynovém vařiči, který by rozhodně v domácnosti se zásobou kartuší neměl chybět.

Variantou jsou i předpřipravená jídla se samoohřevem. „Vydrží až 15 let,“ popisuje zakladatel společnosti Adventure Menu Radek Slabý jídla, která jeho podnik prodává. Jeho balená voda podle jeho slov vydrží dokonce 50 let.

Příklad předpřipraveného jídla pro krizové situace | Blesk: Markéta Batulková Mikešová

V krizové situaci je třeba počítat s tím, že může dojít k újmě na zdraví. Všichni nejspíš doma máme autolékárničku, ale ta podle Lukáše Opatrného, který vyrábí specializované karty pro použití v krizových situacích, nestačí. „Každopádně by měl být doma určitě turniket,“ popsal pro Blesk Zprávy s tím, že podle jeho názoru je nejlepší izraelský turniket. Jedná se o tlakový obvaz navržený pro zastavení větších krvácení.

Používají ho běžně vojáci, ale bez problémů se s ním naučí i běžní lidé a lze jej koupit na internetu. Výhoda armádního zdravotního materiálu je totiž ta, že je schválně jednoduchý na použití a efektivní. Jen pozor, i takové věci jako turnikety se falšují a ty čínské jsou nekvalitní.

Na tento fakt upozorňuje záchranář Michal Motyčka ze SO Medical Team, který Blesk Zprávám zároveň popsal, jak ošetřit velké krvácivé poranění – třeba střelnou nebo bodnou ránu. Ideální je mít zmíněný turniket a pak chitogázu, další věc, kterou v autolékárničce nenajdete.

Chitogáza pro případ masivního krvácení | Blesk: Markéta Batulková Mikešová

„Je to obvaz, který má v sobě prášek se srážecím faktorem. Ono to vlastně shlukuje trombocyty a tím pádem to jako vytváří sraženinu v té ráně,“ vysvětluje Motyčka. „Pak je důležité, pokud to samozřejmě není někdo příbuzný nebo toho člověka neznáte dobře, tak mít rukavice. Při každé zástavě masivního krvácení si nasaďte rukavice,“ zdůrazňuje.

Ránu roztáhněte, zatlačte do ní prst, aby se vyvinul tlak, a maximálně ji chitogázou vycpěte. Motyčka přiznává, že je to nepříjemné, ale „opravdu to zachraňuje život“. Jedná se nicméně o pouhou první pomoc, důležité je člověka s takovým zraněním co nejdříve dostat do nemocnice, ideálně do 3 až 6 hodin.

A co dál si pořídit? Opatrný uvedl, že určitě je třeba doma mít dostatečný počet obvazů (zmínil obrovské množství) a dezinfekci. Zároveň podotkl, že je škoda, že v autoškolách už nejsou kurzy první pomoci, protože vědět, jak se zachovat, je základ. Jako tahák pro první pomoc je nicméně možné použít jeho kartičky, na kterých se lidé dočtou základní kroky a nezaberou žádné místo. Vyrábí je i pro záchranáře, policisty a hasiče.

Možná ale nejzásadnější je připravit na krizovou situaci svůj mozek. Jak je to důležité, popisuje Petr Mrňa, který působil bezmála dvacet let jako operativní důstojník Bezpečnostní informací služby (BIS) a dnes je odborníkem na bezpečnost a krize.

Vzpomínal na masivní záplavy v roce 2002. „Viděl jsem, jak rychle může začít rabování. Těm lidem je často jedno, jestli jste doma nebo ne. Když to bude kriminálník, tak on si prostě přijde pro to, co chce, a může se stát, že když mu v tom budete bránit, tak dojdete k úhoně,“ upozorňuje, co hrozí.

Důležité je podle něj se naučit, jak těmhle věcem předcházet. Ale nemusíte chodit na lekce sebeobrany ani si udělat zbroják. „Hlavní je, že se tomu případnému problému zvládnete vyhnout,“ říká Mrňa a zdůrazňuje, že je třeba neustále dávat pozor. „Když můžete, utečte. Hrdinů jsou plné hřbitovy,“ konstatuje.

Velké jednání o bezpečnosti na Hradě: Pavel k sobě pozval Babiše, Fialu a další šéfy stran

Doporučuje si doma vytyčit jednu místnost, kterou budete vnímat jako „bezpečné místo“. Měla by to být ta, která má silnější dveře, je možnost se v ní zabarikádovat a vydržíte v ní do příjezdu pomoci. „To znamená, že byste tam měli mít připravené nějaké komunikační prostředky (…), klidně obyčejný tlačítkový telefon, který vydrží nabitý hrozně dlouho, a mít ho někde hozený v té místnosti,“ vysvětluje Mrňa. Také by v ní měly být prostředky na ošetření a obranu.

Když útěk není možností, je třeba bojovat. „Když budete bojovat, bojujte tak, abyste vyhráli,“ radí expert a říká, že možností je sáhnout buď po připravených zbraních, jako je pepřový sprej, nebo po improvizovaných. Samozřejmě hrozí, že člověk zamrzne, a proto by se měl na možnost krize a ohrožení připravovat.

Kdo je připraven, není překvapen, souhlasí Ibrahim a má jednoduchou radu. „V prvních pár minutách se rozdýchat, uklidnit se a přemýšlet,“ popisuje, co by měl člověk udělat jako první. Vyzdvihl také to, že není dobré spoléhat na stát, primárně vždy spoléhejte na sebe.

Všechny zmíněné tipy a další lze najít na webových stránkách Corty.info. Jedná se o projekt zprvu podpořený Českou zemědělskou univerzitou v Praze, který učí lidi připravovat se na krizové situace typu živelné katastrofy, blackouty, ale třeba i střelbu či chemický útok. Věnuje se hlavně prvním 72 hodinám, které jsou pro přežití klíčové.

Ministři schválili varování přes mobily. V Hustopečích prodloužili stav nebezpečí a nahradili Plagu

Nepřišel z čista jasna. O potřebě přípravy na krize hovoří i Evropská komise, která uvedla, že každý obyvatel Unie by měl mít základní potraviny a vodu na nejméně 72 hodin a zároveň by měl mít plán, co dělat v případě evakuace nebo blackoutu. Osvětu v této oblasti chystá i české ministerstvo vnitra.

Češi totiž příliš připravení nejsou. Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) odkazuje na průzkum, podle kterého zhruba 87 % z téměř 47 tisíc respondentů nevědělo, jak se v mimořádné události zachovat.

Doporučení prezentovaná v Corty sestavili experti z oblasti psychologie, bezpečnosti nebo záchranářství.