Málo vody a vedra 40 °C. Experti o „zlém“ teplotním scénáři pro Česko i naději na zlepšení
Světu je příliš velké teplo a bude hůř. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která byla zveřejněna na konci března. Podle ní naše planeta dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia již v příštím desetiletí, jelikož současná opatření nejsou dostatečná. Jak bude vypadat život v Česku, pokud se něco drasticky nezmění? Podle expertů nás nic příjemného nečeká.
Oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí je považováno za bod zlomu, po kterém dojde k nevratným škodám ekosystémů po celém světě. Vědci z IPCC to popisují jako metu, která by v ideálním případě nikdy neměla být překročena, protože zahrnuje vlny veder, sucha, záplav a masové vymírání druhů. Takové klimatické změny budou stát životy tisíců lidí, zvířat, rostlin a velké množství peněz.
Podle zprávy to zatím vypadá, že planeta tuto hodnotu pokoří, a to ještě mnohem dříve, než se čekalo. Co hůř, aktuální opatření jsou nastavena tak, že směřují spíše na oteplení o 2,5 stupně Celsia a více, tedy daleko za první bod zlomu.
Podle ředitele Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Michala V. Marka je to dáno mimo jiné tím, že lidé si ještě pořád myslí, že tragické následky oteplování nastanou až za dlouho. „Bohužel stále naše civilizace používá myšlenkový postup, který bych nazval dluhová mentalita. ‚Ono to přijde až za pár let‘ ale to je špatně,“ upozorňuje Marek.
Pro Česko podle něj oteplení nad bod zlomu bude mít dalekosáhlé důsledky. Neříká, že by okamžitě nastala apokalypsa, ale život se velmi promění. Zasáhne to například zemědělství. „Nemyslím jenom otázku plodin, že tady budeme, jak se říká, pěstovat pomeranče, to je lehce úsměvné, ale mnohem hlubší problém v tom smyslu, že vlastně zemědělství, tak jak jej známe, se bude muset přizpůsobovat velmi, velmi razantními úkony,“ popisuje expert.
Sníží se také dostupnost vody. „My stále žijeme ve vodním blahobytu, ale to asi skončí,“ předvídá Marek s tím, že nepříjemný život čeká hlavně obyvatele velkých betonových měst. „Existuje písnička Pražákům, těm je tu hej. Ale při změně klimatu Pražákům moc hej nebude,“ uvedl s odkazem na teplotní ostrovy, které se v létě ve městech tvoří a které se zřejmě ještě budou zvyšovat. „Svět bude jiný. Já nechci říct, že nebude k žití, ale bude zatraceně jiný,“ říká expert.
Podle klimatologa Radima Tolasze, který je českým zástupcem v IPCC, může Česko klimatické změny prožívat jinak než zbytek světa. A ne nutně pozitivněji. „Pokud se bavíme o globálním růstu průměrně teploty o 2,5 stupně Celsia a více, tak pro Českou republiku je to zhruba 5 stupňů Celsia a více, protože Česká republika, střed Evropy, se otepluje řádově dvakrát rychleji, co globál,“ vysvětluje klimatolog. Je to podle něj dáno tím, že se nacházíme uprostřed kontinentu, navíc na severní polokouli, kde je méně oceánů.
Průměrná roční teplota by v tomto scénáři byla podle Tolasze v Česku skutečně hodně vysoká. „Když dneska sem tam naměříme 40 stupňů Celsia, bude to na konci století přes léto něco zcela běžného,“ nastiňuje klimatolog. „Je třeba se nad tím hodně zamyslet i v České republice, která se zatím tváří, že se nás změna klimatu vůbec nedotýká,“ dodává.
Česko potřebuje klimatický zákon, říká právnička
Podle zprávy ještě stále existuje možnost, jak toto oteplování zastavit. Čas se ale krátí a případná opatření budou vyžadovat jednak mezinárodní spolupráci a jednak miliardy dolarů. Hlavní je do roku 2030 omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století. Pokud lidstvo tyto cíle splní, pak existuje zhruba poloviční šance, že bod zlomu 1,5 stupně Celsia nebude překonán.
Opatření sice zatím nejsou dostatečná, k posunu ale podle expertů došlo. Veřejnost se o téma zajímá stále více a podle Marka došlo i k vývoji vědeckého výzkumu této problematiky. „Předpovědi se zpřesňují,“ uvedl příklad. Vyzdvihl, že velmi kvalitní data v Česku produkuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a existuje tu i řada zajímavých programů.
Vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Hana Müllerová má za pozitivní, že v Česku začíná dostávat ke slovu klimatické právo a tím se otevírají i cesty pro klimatické žaloby, které teoreticky mohou politiky a firmy donutit zavádět klimatická opatření rychleji.
Zatím má ale podle ní Česko mezery, chybí tu například klimatický zákon, který už schválilo i Slovensko. „V řešení klimatické změny nestačí změna jednotlivce (…) klíčová akce musí být na úrovni států,“ je přesvědčená. Česko se podle Müllerové nesmí vymlouvat, že je malá země, emise přepočtené na hlavu tu jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Důležité bude překonat sektorový přístup k řešení problému, říká.
