9°C
Unikátní trojhrob lovců mamutů starý 25 až 30 tisíc let byl již vědci zkoumán mnohokrát. Tentokrát se na něj kromě historiků z Masarykovy univerzity zaměřil i nositel Nobelovy ceny za paleogenetiku Švéd Svante Pääbo.
Doba ledová a pak konec
Vzhledem k vyjímečnosti nalezených lebek vypracovali archeologové nejdřív 3D model kostí všech tří studovaných jedinců.
„Vyšlo najevo, že po poslední době ledové, tedy před 20 až 24 tisíc lety, genetická stopa pravěkých lovců od Dolních Věstonic a Pavlova zcela zanikla,“ řekl Jiří Svoboda z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.
Unikátní nález
O zániku genu mohou historici jen spekulovat. „Řídla vegetace a odcházela stáda zvířat, tedy ubývalo zdrojů obživy. Zda se na tom podílely jiné populace, zatím nelze doložit. Populacím ze západní Evropy se přitom dařilo, jejich genetický profil existuje dodnes,“ dodal Svoboda.
Kostry našel 13. srpna 1986 tým Bohuslava Klímy v lokalitě Dolní Věstonice II. Dlouho si historici mysleli, že jde o dva muže a jednu ženu. Pak ale genetická analýza určila, že šlo o tři muže ve věku 16 až 20 let. Podobný nález se v Evropě podařil pouze v lokalitě Barma Grande v Itálii.
U pohřebných těl našli archeologové přívěšky z mamutoviny, provrtané liščí a vlčí zuby, schránky měkkýšů a kostěné jehly. Hlavy směřovaly k severu. Podle zuhelnatělých zbytků vědci usoudili, že těla byla původně přikryta dřevěnou konstrukcí, zřejmě obdobou rakve. Všechny lebky byly obarvené okrem.
Nejlepší český sci-fi film, před nímž smeká i Spielberg Videohub
