„Jde o věrné kopie vyráběné z digitálního modelu, který vznikl na základě CT snímkování originálu. Podle něj se vytvářely formy k odlévání kopií,“ řekl vedoucí Ústavu Anthropos a kurátor Petr Neruda.
Tajná receptura
Výrobu sběratelské rarity má na starosti tým sochaře Jiřího Pece. Ten upozornil, že velkou pozornost věnovali použitému materiálu. „Směs se složením, barevností i váhou velmi blíží originálu, nebylo jednoduché ji vyladit. Nakonec se to ale podařilo a vznikla tak tajná receptura na výrobu Věstonické venuše," uvedl Pec.
K výrobě kopií motivoval pracovníky muzea trvalý zájem o suvenýry s motivem venuše, které však často nejsou dostatečně věrné a reprezentativní. Na první šarži 50 kopií, které lze zakoupit jen v Pavilonu Anthropos, si muzeum ověří poptávku mezi sběrateli.
Vedoucí Ústavu Anthropos Petr Neruda o výrobě kopií venuše z Věstonic Zdeněk Matyáš
Originál venuše si lidé mohou nyní prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Anthroposu. Zůstane tam do února, přestože se předpokládalo její dřívější navrácení do depozitáře. „Věstonická venuše je nyní uložena v bezpečnostní vitríně, má všechno, co potřebuje. Je o ni dobře postaráno,“ konstatoval Neruda.
Našli ji v roce 1925
Věstonickou venuši objevil v červenci 1925 tým profesora Karla Absolona v Dolních Věstonicích. Její stáří je odhadováno na 27 až 29 tisíc let. Jde o figurku z pálené hlíny o rozměrech 111x44x26 milimetrů, rozlomenou na dvě části.
Jedná se o kulturní památku České republiky, která je uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.
