8°C
Tvůrci se přiklonili k variantě tmavé pleti, což pro období paleolitu potvrzují nejnovější genetické studie. Vyvrací tak stereotypy o výlučně „bílé“ rase.
„Byl to robustní muž. Jeho lebka se dochovala jen částečně, proto tvář na figuře překrývají ozdoby ze schránek třetihorních měkkýšů,“ upozornila Vaníčková. Na vině je údajně jeden z dělníků, který v září 1891 na nalezenou lebku šlápl a nenávratně ji poškodil.
Na velké množství zvířecích kostí a neobvyklé předměty narazili dělníci na rohu Francouzské a Přadlácké ulice v září 1891. O nálezu se dozvěděl profesor brněnské německé techniky Alexandr Makowski, který oblast zkoumání rozšířil.
Později v hloubce čtyř a půl metru objevil kel, mamutí lopatku a pod ní lidskou lebku. Našel i rozpadlý kus mamutoviny, který se podařilo slepit do podoby mužské plastiky.
Archeolog Martin Oliva o pravěkém šamanovi z Francouzské ulice Zdeněk Matyáš
Trpěl kostižerem
Zkoumání šamanových kostí odhalilo patologické změny zejména na zlomcích stehenních kostí, loketní a pažní. Šlo o celkové onemocnění infekčního nebo metabolického původu. Nemoc byla chronická, muž musel trpět značnými bolestmi, což se bezpochyby projevilo i na jeho duševním stavu.
„Právě z takových psychicky zkoušených jedinců se rekrutovali šamani, čili osoby domněle schopné komunikace s duchy v zájmu svého společenství,“ řekl archeolog Martin Oliva z Ústavu Anthropos.
Loutka pro rituály
Nález sošky z mamutoviny, sestávající ze tří dochovaných částí, hlavy, trupu a levé ruky, patří k unikátům ve vlastnictví Moravského zemského muzea. To loni umístilo na místo nálezu pamětní desku. „Podobné sošky, loutky, sloužily šamanům k různým performancím a jako lapače duchů,“ podtrhl archeolog Martin Oliva.
Torzo figurky je považováno odborníky pravděpodobně za nejstarší loutku na světě. Šamana v jeho pravděpodobné podobě i další skvosty představí Moravské zemské muzeum v Brně na chystané výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla.
