Celý plášť 31 metrů dlouhé a asi 11 metrů široké mohyly vzal kvůli tomu za své. „Zachoval se jen obvodový příkop a dvě hrobové jámy, které jsou rovněž částečně poškozené orbou,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni.

Chudé hroby

První, silně rozoraný hrob, obsahuje rozházené lidské kosti a rozbitou keramickou nádobu. Do druhého byl uložený dospělý jedinec bez jakékoli pohřební výbavy.

„Chudší hrobová výbava byla pro tyto mohyly typická. Významnost pohřbeného byla spíše zdůrazněna monumentalitou mohylové konstrukce,“ vysvětlil Krištuf.

Rodinné vazby

Vědci, kromě Západočeské i z Karlovy a České zemědělské univerzity, teď budou zkoumat například i chemické složení půdy či genetické vzorky.

„Díky analýze pravěké DNA bude snad možné sledovat příbuzenské vztahy pohřbených jedinců. Tím alespoň částečně oživí vztahy, které spolu měli naši dávno zemřelí předci,“ dodal Jan Turek z pražské Univerzity Karlovy.

Unikátní projekt

Zkoumání eneolitických, bezmála 6 tisíc let starých dlouhých mohyl v krajině pod Řípem je unikátním, v evropském měřítku ojedinělým projektem českých vědců. Vedle archeologického průzkumu analyzují například i četné vzorky půdy z výplní hrobových jam, příkopů i mohylového pláště čtyř zkoumaných lokalit.

„Půda na všech zkoumaných lokalitách je velmi chudá na tak zvané antropogenní prvky. Lidé zde tedy nesídlili a šlo zřejmě o místa pohřbů a rituálů,“ představil první výsledky Michal Hejcman z České zemědělské univerzity v Praze.

Dlouhé mohyly

Dlouhé mohyly se v pozdní době kamenné stavěly ve střední a hlavně severozápadní Evropě. Jsou nejstaršími pohřebními monumenty evropského zemědělského lidu.

„Naše země se tak tímto architektonickým projevem hlásí ke kulturnímu okruhu západní atlantické civilizační tradice,“ dodal Jan Turek.

VIDEO: Brněnská výstava pravěkých dokladů o životě na Moravě.

Video
délka: 00:38.83

VIDEO: Brněnská výstava pravěkých dokladů o životě na Moravě. Hynek Zdeněk

Fotogalerie
6 fotografií