Bouře, povodně, sucha: 10 nejdražších katastrof roku 2022

Studie identifikuje nejhorší události, na které má dopad klimatická krize. Čím teplejší je v průměru atmosféra, neboli čím víc energie v ní koluje, tím častější, respektive vážnější mohou být vedra, sucha, bouře či povodně. Každá z deseti nejhorších katastrof napáchala škody nejméně za tři miliardy dolarů (68 mld. Kč), a to se bavíme většinou spíše o pojištěném majetku, tedy zdaleka ne veškerých škodách.

„Některé z katastrof udeřily oslepující rychlostí, jiné se - jako úděsné sucho ve východní Africe - odvíjely v průběhu mnoha měsíců. Deset klimatických pohrom se škodami přes tři miliardy, to poukazuje na finanční dopady nečinnosti vstříc klimatické krizi,“ konstatuje šéf Christian Aid, Patrick Watt. „Ovšem za dolarovými ciframi leží miliony příběhů lidských ztrát a utrpení. Bez výrazného omezení emisí skleníkových plynů tyto lidské i finanční dopady jen porostou.“

Na Západě větší škody

Dopady živelních pohrom mohou - z hlediska škod - vypadat hůř v západních zemích než v rozvojových. Je to proto, že si zde častěji lidé mohou dovolit pojistit své nemovitosti a majetky, a také tam vše stojí víc. Jinak se ale škody srovnávat dají obtížně.

„Jeden z velkých dopadů klimatických změn je na potravinovou bezpečnost. Klimatické změny ji podrývají, zhoršují účinky covidu-19, geopolitických, energetických krizí i drahoty,“ varuje Shouro Dasgupta, výzkumník RFF-CMCC. Potravinová nejistota střední či vysoké úrovně sužovala už roku 2020 o 98 milionů víc lidí, než byl průměr v letech 1981-2010. „Vzhledem k častějšímu výskytu i intenzitě extrémních událostí jako such a veder roku 2022 dopady na potravinovou bezpečnost zřejmě ještě porostou,“ dodal Dasgupta.

Žádný obydlený kontinent nebyl ušetřen, všech šest jich je v „top 10“ zastoupeno.

Též zvaná Zeynep (v Německu) či Nora (v Dánsku). Nejrychlejší poryvy větru tehdy naměřila Anglie: 196 km/h trhlo tamní rekord. Eunice pustošila západ, sever a střed Evropy. Až v Litvě naměřili pětimetrové vlny. V Polsku zemřeli čtyři účastníci silničního provozu, padaly tisíce stromů. 180 tisíc hovorů přehltilo tísňové linky, psal portál TVN24. Čtyři mrtvé zaznamenalo i Nizozemsko, tři Německo a Británie, dva Belgie a jednoho Irsko.

Bouře Eunice zabíjí v Evropě, vědci varují: Oteplování přesune hurikány blíž k městům

I v Česku silné větry potrhaly elektrické vedení, zavíraly se železniční tratě a 26 tisíc domácností se octlo bez proudu. Christian Aid odhaduje škody na nejméně 4,3 miliardy dolarů (97 mld. Kč).

Velkou Británii zasáhla bouře Eunice (18.2.2022) | Reuters

Jedny z nejhorších záplav australské historie. Například úhrn srážek v Brisbane trhal rekordy: Za tři dny napršelo 677 milimetrů - tolik tam nikdy nenaměřili ani za celý týden lijáků.

Zahynulo 27 lidí, šedesát tisíc přišlo o domovy. A škody na majetku se vyšplhaly v přepočtu na 7,5 miliardy amerických dolarů neboli 170 miliard korun.

V JAR, konkrétně v provinciích KwaZulu-Natal a Východní Kapsko, na jihovýchodním pobřeží země (Indický oceán). „Tady v Africe pozorujeme útrapy, které klimatické změny způsobují těm, kteří k nim přispěli nejméně,“ upozorňuje Mohamed Adow z energeticko-klimatického think-tanku Power Shift Africa na skutečnost, že za celou historii rozvojové země do ovzduší vypustily daleko méně emisí než průmyslové státy.

JAR napočítala v záplavách 459 mrtvých, 40 tisíc lidí bez domovů a škody nejméně za tři miliardy dolarů (68 mld. Kč).

Voda poškodila či rovnou vzala dva miliony domů - sedm milionů lidí bylo bez obydlí, na dalších 26 milionů měly záplavy nezanedbatelný dopad.

Pákistánská vláda odhadovala škody na 30 miliard dolarů (906 mld. Kč), Světová banka později ještě o třetinu větší, jak uvedla agentura AP. Necelá pětina zničených majetků byla pojištěná.

Jih Číny v červnu zaznamenal nejtěžší lijáky za 60 let, jež vedly k sesuvům půdy a záplavám na 85 řekách. „V nížinném povodí Perlové řeky, v provinciích Kuang-tung  a Kuang-si, lijáky nebezpečně rozvodnily 54 toků, což ohrožovalo výrobu, přepravu i logistické operace v době, když už byly dodavatelské řetězce napjaté kvůli přísným čínským opatřením proti covidu-19,“ konstatovala Al-Džazíra.

Vleklé záplavy pustošily ekonomiku - škody činily nejméně 12,3 miliard dolarů (279 mld. Kč), třetí nejhorší ze všech klimatických pohrom uplynulého roku.

Vlna veder ještě zhoršovala sucha na celém kontinentě. Stovce francouzských vesnic vyschly zdroje pitné vody, premiérka to označila za nejhorší sucho francouzských dějin. Říkalo se, že Evropa za půl tisíciletí takové sucho nepamatuje.

Například posledních deset červencových dní platilo varování na 47 % území Evropské unie a výstraha na dalších 17 %, jak tweetoval unijní vesmírný program Copernicus. Z mapy je patrné, že Česko bylo v oněch dnech z větší části ušetřeno.

Ale i tady bylo sucho pořádně znát - například lesním požárem v Českosaském Švýcarsku, s nímž bojovalo mnoho stovek lidí, od 23. července do 19. srpna - a zapsal se do análů jako nejrozsáhlejší lesní požár jak v Česku, tak v Sasku. Christian Aid uvádí, že evropské sucho zapříčinilo škody za víc než 20 miliard dolarů (453 mld. Kč).

Hurikán čtvrté kategorie byl nejsilnější tropickou či posttropickou cyklónou, jaká v historii postihla Kanadu. Předtím přišel přes Karibik, kde vítr vál i rychlostí 215 km/h. Na 13 tisíc lidí přišlo o domovy, nejméně 25 o život. Škody na majetku přes tři miliardy USD (6,8 mld. Kč).

Hurikán FIona se blíží k Portoriku a Hispaniole (18. 9. 2022). | NASA/Suomi-NPP

Ian přišel od Afriky do Karibiku 21. září a přinesl těžké deště a poryvy větru - v nárazech až 290 km/h. O tři dny později zesílil na tropickou bouři, za další den na hurikán třetí kategorie, když postihl západ Kuby. 28. září vyhodil proud celé zemi - 11 milionům lidí a zesílil o jednu kategorii.

Další den dorazil na Floridu, kde zabil na 146 lidí (dalších 11 pak jinde). Velké škody způsobily Floridě i následné povodně, lidé se schovávali na střechách. O domovy v USA a na Kubě přišlo na 40 tisíc lidí, škody se odhadují na 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Napřed Amazonii zasáhly povodně, po pár měsících je následovalo dlouhé sucho. Místy Amazonka komplet vyschla nebo šlo plout jen s pádly, bez motorů. Dopad to mělo na zemědělství, rybolov i přepravu. Celkové škody Christian Aid vyčíslila na 4 miliardy dolarů (91 mld. Kč).

Sucho v brazilské Amazonii (říjen 2022). | Reuters

Zatímco jihovýchod země pustišily záplavy, povodí Jang-c’-ťiang - největší čínské řeky - trápilo sucho. Například za srpen tam zaznamenali o 60 % srážek méně než normálně, psala BBC.

Podle Al-Džazíry v září naměřili v největším jezeře země, Pcho-jang-chu, hloubku jen 7,1 metru oproti 19,4 metru o tři měsíce dříve. Nedostatek vody sužoval zemědělce i vodní elektrárny. Škody podle propočtů Christian Aid: Víc než 8,4 miliard dolarů (190 mld. Kč).

Vlna veder v Číně. | Reuters

Report Christian Aid už nestihl započítat extrémní zimní počasí, které kolem Vánoc sužovalo USA a Kanadu. Zejména Buffalo a okolí na severu New Yorku zaznamenalo rekordní, den a půl trvající blizard, totální bílou tmu. Spojené státy zaznamenaly 87 mrtvých (z toho 40 stát New York), Kanada čtyři. Na dvacet tisíc letů okolo Vánoc bylo zpožděno či zrušeno, podobně též vlaky. Půldruhého milionu zákazníků se 23. prosince octlo bez proudu.

Po bouři následovala náhlá vlna mrazů, nízké teploty o Štědrém večeru lámaly rekordy pro tento den v mnoha městech. Podle serveru Reinsurance News budou pojišťováci vyřizovat škody několik miliard dolarů.

Žebříček živelních katastrof podle Christian Aid nezahrnuje zemětřesení, neboť na ně klimatické změny nemají dopad. Ale pro srovnání: To nejhorší zemětřesení bylo v roce 2022 v Afghánistánu. Otřesy o síle 6 stupňů Richterovy škály, s epicentrem 4 km pod povrchem, zabily 22. června 1163 lidí.

Afghánistán a Pákistán zasáhlo silné zemětřesení, (22.06.2022). | Reuters

Dramatická předpověď na příští dekádu: Na povodně si musíme zvykat. Může za to i Měsíc