Bouře Eunice zabíjí v Evropě, vědci varují: Oteplování přesune hurikány blíž k městům

Tropické cyklóny jsou rychle rotující bouřkové systémy – ohromné víry stovky až tisíce kilometrů v průměru. Vznikají v tropech, ne však přímo nad rovníkem. Kvůli rotaci Země se pohybují k západu a směrem k pólům. V Atlantiku se používá název hurikán, v Indii či Austrálii cyklón, v jihovýchodní Asii tajfun.

Zatím se omezují na tropický a subtropický pás severně i jižně od rovníku. Ale podle výzkumníků stoupající teploty ve vyšších zeměpisných šířkách začnou umožňovat formaci těchto meteorologických jevů i v mírném pásu.

„Pozorování a modelování pro 21. století naznačují, že tropické cyklóny mohou kvůli emisím skleníkových plynů migrovat směrem k pólům, což znamená vážné riziko pro nejlidnatější regiony planety,“ varuje tým autorů ve studii publikované v magazínu Nature Geoscicence. Východní pobřeží USA, Číny či Japonska patří nejen k nejlidnatějším, ale také hospodářsky nejvýznamnějším regionům světa.

Když subtropická bouře Alfa v září 2020 udeřila v Portugalsku, nezpůsobila velké škody a média a veřejnost si jí prakticky nevšimly. Pro vědce to však byla událost. „To jsme nikdy nepozorovali,“ vysvětlil pro BBC Joshua Studholme, fyzik Yaleovy univerzity a vedoucí autor oné studie, na níž se podíleli i odborníci z Paříže, Readingu či Moskvy. „Napřed tam byla klasická bouře mírného pásu. Ale jak se rozpadala, objevily se vhodné podmínky pro zformování tropické cyklóny. To se Portugalsku nikdy předtím nestalo.“

„Explicitně jsme objasnili spojitosti mezi fyzikou samotných bouří a dynamikou v atmosféře v celoplanetárním měřítku,“ přibližuje nový výzkum Studholme. „V moderních počítačových modelech tato fyzika není dobře simulována, je to těžký problém.“

Dramatická předpověď na příští dekádu: Na povodně si musíme zvykat. Může za to i Měsíc

Dlouho si klimatologové nebyli jistí, jak významný vliv má na cyklóny lidská činnost, avšak nedávné bádání dochází k závěru, že velký. V srpnu Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), orgán ze světových odborníků při OSN, publikoval report zaměřený na vědecké objasnění oteplování klimatu. 

„V globálním měřítku bude s narůstajícím globálním oteplováním narůstat četnost intenzivních tropických cyklón, i maximální rychlost jejich větrů,“ varoval panel podle BBC.

Hurikánů přibývá

Poslední roky takto skutečně vypadají. V Atlantiku oficiálně skončila sezóna hurikánů 1. prosince a patřila k těm nejintenzivnějším za zhruba půl století sledování, jak připomněla BBC.

Tropických bouří dost významných na to, aby si zasloužily pojmenování, bylo 21, z toho sedm hurikánů, včetně čtyř kategorie 3 či vyšší (s rychlostí větru nad 178 km/h – takové už dovedou ničit i stabilnější domy). V tomto ohledu byla v atlantické oblasti aktivnější sezona 2015 – a také 2020.

Letos byl nejsilnější a nejničivější hurikán Ida. Nejprve udeřil 26. srpna na Kajmanské ostrovy v podobě tropické bouře, nad teplými vodami Mexického zálivu zesílil a stal se hurikánem kategorie 4, vítr dul i 240 km/h. Do USA dorazil 29. srpna, zejména do státu Louisiana, kde byl nejničivějším hurikánem od katastrofální Katriny (2015). Napadlo i 250 mm srážek.

A problémy Ida působila i dál na sever, třebaže zeslábla. V Newarku (stát New Jersey, soused New Yorku) naměřili nový rekord srážek: 213 mm, oproti dosavadním 171. A v New Yorku poprvé v historii vyhlásili poplach kvůli bleskovým povodním. Odhaduje se, že hurikán Ida napáchal škody ve výši 1,4 bilionu korun, v Karibiku a USA zabila 115 lidí.

Povodně, vedra, požáry… Jsou pohromy důsledkem změn klimatu, nebo spíš špatného plánování?

Světová meteorologická organizace (WMO) už kvůli přibývajícím bouřím přistupuje ke změně jejich pojmenování. Tradičně se pro každou sezonu připraví 21 jmen, od 21 písmen anglické abecedy, a bouře podle pořadí dostávají své označení. Když je bouří víc a seznam se vyčerpá, použijí se řecká písmena. Loni se to stalo podruhé v historii, připomněla BBC.

Problém byl, že se rychle za sebou zformovaly tři bouře, které takto dostaly podobné názvy: Zéta, Éta, Théta. Letos byla poslední bouří, s číslem 21, Wanda, čili seznam tak akorát stačil (X, Y a Z, stejně jako Q a U, se nepoužívají, začíná jimi málo anglických jmen).

Za nárůst mohou nejen změny klimatu, ale také technologií – zejména rozvoj meteorologických satelitů. „Mnohé z těchto bouří jsou systémy krátkého trvání, které nyní rozpoznáváme díky lepšímu monitorování a změnám v přístupu, už se pojmenovávají i subtropické bouře,“ vysvětluje pro BBC Dennis Feltgen z amerického Národního centra pro hurikány.

A jsou zřejmě zapotřebí i další formální změny. Oficiálně, na základě historických zkušeností, se začátek sezóny hurikánů v Atlantiku (týká se severní polokoule, v Jižním Atlantiku jsou tropické cyklóny velkou vzácností) stanovuje na 1. června. Jenže za posledních deset, patnáct let se dost často objevují tropické bouře ještě dřív. Například loni „v předtermínu“ přišly Arthur a Bertha. „Musí se prodiskutovat, zda neposunout začátek hurikánové sezóny na 15. května,“ potvrzuje Feltgen.

Na každý pád ale experti pozorují, že ty tropické bouře a hurikány, které udeří na ostrovy či kontinenty, páchají poslední dobou větší škody a vydrží déle. Jak se svět ohřívá, atmosféra pojme víc vody, tedy mohou být srážky extrémnější. A spolu se stoupáním hladin oceánů to bude znamenat i víc záplav na pobřeží a v nízko položených oblastech.

Hurikány, požáry, vlny veder… Klimatické pohromy jsou hrozbou i pro duševní zdraví

Zatím odborníci nedovedou předvídat, jak se tajfuny budou chovat dál od rovníku a jaký budou mít dopad. „Tropické cyklóny v mírném pásu by se mohly proměnit, například se pohybovat pomaleji a přinášet víc srážek,“ spekuluje Gan Zhang, který zkoumal atmosféru na Princetonské univerzitě a v americkém Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). „V kombinaci s výraznějším vzestupem hladin moří by to mohlo zhoršovat potenciální dopady na společnost.“

Podle Studholmea je tu ještě naděje, rozšiřování cyklón totiž bude záviset na rozdílu teplot mezi tropy a póly, a ten je úzce spjatý s celkovými změnami klimatu. Jak říká: „Koncem tohoto století v tom bude při různých scénářích vypouštění emisí dramatický rozdíl. Může to mít velký vliv na to, jak to s hurikány dopadne.“