„Lidi, jsme v krizi.“ Nakolik jsou Bidenovy klimatické sliby realistické?
Po čtyřech letech ze zeleného hlediska bídných přichází Joe Biden se sliby chránit klima, jaké dosud žádný americký prezident nevyslovil. Může je dodržet? ptá se server DW.com.
„Lidi, jsme v krizi, nemůžeme ztrácet čas,“ prohlásil Biden v prosinci. „Stejně jako se potřebujeme sjednotit před hrozbou covid-19, potřebujeme i jednotnou národní reakci na existenciální hrozbu naší doby – klimatické změny,“ dodal.
Prezident Donald Trump opakovaně odmítal vědecké argumenty o změnách klimatu, jeho plán z roku 2017 odstoupit od Pařížské dohody vstoupil v platnost den po prezidentských volbách loni v listopadu. To jeho nástupce zvrátil hned v den inaugurace.
Klimatický diplomat John Kerry
Nejde jen o návrat k vlastním závazkům, ale také do čela světových snah klima řešit. Proto Biden jmenoval zvláštním klimatickým zmocněncem svého kolegu z Obamovy vlády, exministra zahraničí Johna Kerryho.
„Bude mi ctí spolupracovat s našimi spojenci a partnery, po boku mladých vůdců klimatického hnutí, abychom klimatickou krizi řešili s vážností a urgencí, kterou zasluhuje,“ napsal v listopadu na Twitteru protřelý diplomat.
„Jmenování Johna Kerryho je pro klima velmi dobrá zpráva. Už nebude platit Amerika především (America First), nýbrž Planeta především,“ věří Niklas Höhne z německého think tanku NewClimate Institute. „Myslím, že je pro tu práci ideální, poněvadž mezinárodní klimatická politika vyžaduje kompromisy. Kerryho zkušenosti jsou tu ohromným přínosem, jaký nikdo jiný nemá, snad jen Al Gore,“ řekl pro DW.
Clintonův viceprezident Gore, později známý právě klimatickým aktivismem, osobnost nového zmocněnce také přivítal: „Skvělá volba. Kerryho zkušenosti a zanícení jsou přesně to, co je potřeba pro oživení amerického vůdcovství ve světě a obnovení aliancí, které jsou pro vyřešení klimatické krize klíčové,“ napsal na Twitter. Na rozdíl od něj nemá Kerry pověst zeleného radikála, naopak byl spolutvůrcem kompromisů při vyjednávání Kjótského protokolu a následné Pařížské dohody.
Určitě nehrozí, že by Kerry byl jen symbolickou figurou; už proto, že bude součástí úzkého kruhu poradců zvaného Národní bezpečnostní rada. Navíc v Bidenově administrativě zasedne řada dalších osobností, pro které jsou klimatické otázky vážná věc.
Kerry se bude zaměřovat na světovou scénu; na té domácí Bílý dům zřizuje Kancelář klimatické politiky, kterou povede Gina McCarthyová, někdejší Obamova šéfka Agentury pro ochranu životního prostředí. Za Trumpa agenturu vedli uhelní lobbisté, Biden tam nyní jmenuje Michaela Regana, dosavadního ministra environmentální kvality státu Severní Karolína.
Zelený Bílý dům
A nejde jen o environmentální pozice. Zatímco Trump těžce protežoval těžaře i v ochranářských úřadech, u Bidena to bude spíše naopak. „I další nominovaní rozumějí výzvám klimatických změn. Třeba Janet Yellenová na mocné pozici ministryně financí o klimatických změnách hovořila, že je to i ekonomická hrozba, jak v USA, tak ve světě,“ oceňuje Rachel Cleetusová z Unie znepokojených vědců.
„Jsou to signály, které uznávají, že lidé na postech ve zdravotnictví, hospodářské politice i přímo v klimatické politice jsou propojení. Potřebujeme lidi, kteří si uvědomují, že se klimatické změny dotýkají všech aspektů ekonomiky i našich životů,“ řekla pro Deutsche Welle.
Biden plánuje klimatickou politiku USA radikálně proměnit. Měl by mít podporu obou komor Kongresu, byť v Senátu má Demokratická strana nejtěsnější většinu.
Po vzoru Evropské unie a dalších velkých znečišťovatelů slibuje nasměrovat Spojené státy ke klimatické neutralitě do roku 2050. „Obrovský krok,“ chválí Nat Keohane, environmentální ekonom z neziskové organizace Environmental Defense Fund (Fond na obranu životního prostředí, EDF). „Tři hlavní znečišťovatelé světa – EU, Čína a nyní USA – se zavazují ke klimatické nebo uhlíkové neutralitě do roku 2050 a 2060,“ řekl Keohane pro DW. Uhlíková neutralita (též „čistě nulové emise“) znamená vypouštět jen tolik oxidu uhličitého, kolik se ho zachytí, třeba stromy nebo novými technologiemi. Klimatická neutralita zahrnuje i ostatní skleníkové plyny.
Pro Christopha Bertrama z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů (PIK) je Bidenův slib dobrý signál. „Ale neexistuje jedna konkrétní věc, kterou byste tak dlouhodobý cíl zajistili. Je důležité ukázat ostatním politikům a společnosti, že máte dlouhodobou vizi, kam věci směřovat,“ říká Bertram.
Čistá energetika
Klíčová v plánech nového prezidenta je elektřina. Odvětví má být klimaticky neutrální do roku 2035. „Tady mohou být viditelné výsledky do tří, čtyř let, do konce jeho mandátu,“ uznává Bertram. Keohane vidí podobnou šanci v průmyslu: „Snižovat metan může Biden od prvního dne.“ Právě metan je daleko škodlivější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Ropný a plynový průmysl má na svědomí necelou třetinu amerických emisí metanu, větší dopad má jen zemědělství.
Třetí oblastí reforem v dohledné době může být doprava, například přísnější limity na emise aut.
Biden vidí v zelených politikách také ekonomické příležitosti. Ostatně to ukazují některé státy USA, které nesdílely postoje Trumpovy federální vlády. „Některé státy se chápou role globálních technologických pionýrů, za poslední čtyři roky došlo k velkému pokroku v klimatických technologiích,“ připomíná Bertram a zmiňuje třeba elektromobilitu a obnovitelné zdroje energie.
Stejně dobře si prezident uvědomuje, že zelené reformy něco stojí. „Každá transformace má své poražené. Firmy bankrotují, když jejich byznys model přestane fungovat. V uhelných regionech ztratí práci spousta lidí. Bez podpory těchto oblastí se transformace provádět nemůže,“ uvedl pro DW Höhne z NewClimate Institute a ocenil, že za tímto účelem Biden zřizuje na ministerstvu spravedlnosti novou divizi pro „klimatickou spravedlnost“. Bude hájit práva jak třeba propuštěných horníků, tak lidem, kterým ublíží třeba ekologicky nešetrný průmysl.
„Můžeme říci, že jakmile bude covid za námi, klima bude prioritní agendou nového kabinetu,“ soudí Adam Zurofsky, ředitel neziskovky Rewiring American, a oceňuje, že se na to bude zaměřovat exekutiva jako celek. „Promýšlejí, kterak můžou federální úřady k boji se změnami klimatu využít všechny své nástroje.“
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.