Neděle 19. května 2024
Svátek slaví Ivo, zítra Zbyšek
Oblačno, bouřka 20°C

Skoro 20 °C v lednu? Extrém, chybějící sníh může vytvořit potíže, varují klimatologové

Autor: Markéta Mikešová, inf - 
15. ledna 2023
05:00

V Evropě poslední tři týdny panuje nebývalé teplo. Na jednu stranu je to dobrá zpráva, protože se tím kontinent vyvaruje energetické krizi, jenže na druhou stranu je jasné, že s přírodou se něco podivného děje. Ostatně na Nový rok bylo v Olomouckém kraji naměřeno 19,6 stupně Celsia, což je rekord dosavadního měření pro tento den. Sníh byste na horách také hledali spíše marně. Klimatologové pro Blesk Zprávy vysvětlili, jak jsou podobné teploty pro leden v Česku (ne)typické.

Vysoké teploty na Nový rok nebyly ojedinělé. Hned den poté padly další teplotní rekordy a následující den také, kdy na Jesenicku bylo naměřeno 18,7 stupně Celsia. Poté se mírně ochladilo, ale až doposud se teploty pohybují okolo 10 stupňů Celsia, což Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) hodnotí jako nadprůměr pro toto období.

Mráz nepanuje dokonce ani na horách, kde nastala nefalšovaná obleva. Podle ČHMÚ je přitom velmi vzácné, aby horské polohy byly v první polovině ledna bez souvislé sněhové pokrývky. V posledních 33 letech se to podle ústavu stalo pouze jednou, a to v lednu 1990. Málo sněhu bylo i v letech 2007 a 2017, ale to se souvislá sněhová pokrývka vyskytovala alespoň na hřebenech hor. Aktuálně se na hřebenech doplnila až v posledních dnech.

„Kolem vánočních svátků bývá často oteplení, které se ale tentokrát výrazně protáhlo a teplá vlna ještě pokračuje. Teploty na Silvestra a Nový rok byly rekordní a místy byly i 15°C nad dlouhodobým průměrem, což určitě lze charakterizovat jako extrém či výjimečnou situaci,“ popisuje pro Blesk Zprávy klimatolog Pavel Zahradníček z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Podle něj v tuhle chvíli nelze jednoznačně říct, že je tato teplá vlna projevem klimatických změn, protože jedna epizoda pro hodnocení nestačí. „Ale je nutné sledovat dlouhodobé trendy. Ty jsou bohužel u teploty zcela jasné. Od 80. let 20. století dochází k výraznému nárůstu teploty vzduchu, a to stále zrychluje,“ upozorňuje klimatolog, který zároveň připomíná, že poslední desetiletí bylo historicky nejteplejší a také se oteplovalo dvakrát rychleji než ty předešlé.

„Rok 2022 je bohužel z řady dalších rekordně teplých. Zima se nám za posledních 60 let oteplila o 2,2 stupně Celsia, ale samotné měsíce prosinec a leden dokonce o 2,6 stupně Celsia,“ říká Zahradníček. Zajímavé ale podle něj je, že i když se v posledních letech otepluje i únor, tak podstatně méně a není to statisticky významné.

Obecně se každopádně podle klimatologa chladná část roku zkracuje, což s sebou nese i zmíněné menší množství sněhové pokrývky. „Hlavně v posledním desetiletí jsme zažili velmi mírné zimy se slabou sněhovou pokrývkou. Počet dnů, kdy leží na zemí sníh, klesl za 60 let o polovinu a počet dnů, kdy byla sněhová pokrývka vyšší než 10 cm, dokonce klesl o dvě třetiny,“ uvedl pro Blesk Zprávy.

Náhlý přechod do mrazu? Nejhorší varianta

Sněhová pokrývka v zimě ovšem neslouží jen k lyžování, má v ekosystémech důležitou roli. Například je zásadní pro optimální přezimování porostů, jak upozorňuje bioklimatolog Zdeněk Žalud. Sníh rostliny chrání před vymrzáním, výdejem tepla, slunečním svitem nebo větrem.

A pak je tu další možný důsledek absence sněhové pokrývky. „Hrozí i nedostatek vody pro doplnění mělkých podzemních vod a původního profilu pro intenzivní jarní růst,“ konstatuje Žalud pro Blesk Zprávy. Jinými slovy může nastat sucho.

To říká i slovenský klimatolog Jozef Pecho. „Z pohledu hydrologie a množství podzemních vod je to zatím opravdu špatná zpráva a letošní rok bude pravděpodobně ještě sušší než ten předchozí,“ uvedl.

Vyšší teploty v tuhle chvíli podle Žaluda snižují mrazuvzdornost hlavně pšenice a řepky. „Sice ještě nehrozí ‚jarní probuzení‘, ale odběry rostlin a jejich testy v mrazových komorách ukazují, že odolnost proti nízkým teplotám se u nich začíná snižovat,“ popisuje bioklimatolog z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Další vývoj podle něj bude záležet na počasí. Kdyby náhle nastal holomráz, například -15 stupňů Celsia bez sněhu, tak je to nejhorší možná varianta. „Naopak postupný pokles teploty by porosty ocenily, navíc pokud by byl doprovázen sněhovou pokrývkou,“ uvádí Žalud.

krapotkin ( 15. ledna 2023 17:35 )

Už aby zemědělci začali přemýšlet, co lidem zase zdraží, když není sníh.

Zobrazit celou diskusi