Horské hotely jsou kvůli energokrizi na konci sil: Jak musely omezit provoz?
Některé horské hotely musely vyměnit zdroje vytápění, kuchyňské spotřebiče a omezit provoz saun. Někde musely zdražit už potřetí, aby provoz utáhly. Své finanční rezervy přitom mnohé z nich vyčerpaly během pandemie. „Pro hotely a restaurace je současná krize další velká rána a dokážu si představit, že už je spousta provozovatelů na konci sil," řekla Blesk Zprávám jedna z provozovatelek. Jak na hotely dopadne zastropování cen energií? A jak by si představovaly podporu?
Krize dopadá na horské hotely, oproti podnikům ve městech nebo v nížinách to mají složitější. Zimní teploty se u nich denně pohybují pod bodem mrazu, a tak je drtí vyšší náklady na drahé energie. Například na horskou chatu Kozubovou v Beskydech dopadají také vyšší ceny pohonných hmot, protože si sami dováží zásoby.
„Dodavatelé k nám nevyjíždí. Scházíme se na smluveném místě v nížinách a vyvážíme si zásoby svými vozy. Proto jsou odjakživa dražší ceny jídel a služeb na horách,“ sdělila Blesk Zprávám manažerka hotelu Zuzana Varcopová. Během zimy navíc udržují sjízdnou cestu, což se promítá na nákladech za pohonné hmoty strojů. Investovat musí také do jejich oprav. Takové problémy městské hotely řešit nemusí.
Petra Otepková z taktéž beskydského hotelu Ondrášův dvůr si všimla, že do horských podniků míří méně firemních zákazníků. Firmy šetří a na školení raději zamíří do levnějších hotelů ve městech, kde se ubytovává i víc cizinců.
Kvůli zvýšení cen Ondrášův dvůr očekává slabší sezónu, než byla ta loňská. „Zatím pozorujeme pokles v obsazenosti okolo 10%, což je pro tržby výrazný rozdíl,“ uvedla pro Blesk Zprávy jeho ředitelka Otepková. Zdražit museli už potřetí, omezili i spotřebu.
Elektrická vytápění změnili na jiné zdroje a časově omezili provoz saun. Do kuchyně pořídili úspornější spotřebiče a začali pracovat na projektu fotovolatické elektrárny.
V Kozubové šetří na vytápění odjakživa, topí totiž výhradně dřevem. „Ten, kdo topí dřevem, ví, jaké úsilí obnáší samotné sehnání dřeva, jeho zpracování a následně topení, tedy dvě až tři hodiny přikládání. Takže topíme opravdu, jak je to potřeba, a nijak neplýtváme,“ uvedla Varcopová. Zvýšit však museli ceny jídla a pití v tamní restauraci.
V horském hotelu Sepetná služby v tuto chvíli omezovat nemuseli, na snížení teploty v tamním bazénu zatím nedošlo. „Máme inteligentní řešení vytápění, automaticky se nám tedy spíná topení pouze v obsazených pokojích a nemusíme nijak plošně snižovat teploty v našich provozech,“ sdělila ředitelka hotelu Jana Ehnes.
Navýšit ceny však museli. Ze dvou třetin přijímají stálou klientelu, proto předpokládá, že to zákazníci pochopí. Na hotelnictví se projevilo, že se začal dávat do pořádku stav po pandemii, lidé začali normálně žít a jezdit do hotelů.
Během covidu beskydská Sepetná vyčerpala finanční rezervy, které plánovali použít na větší opravy a zvelebení prostor. Místo toho peníze využili pro udržení personálu, aby se vyhnuli propouštění.
Ehnes přiznává, že pro resort jsou složité obě situace, covid i současná krize. Za pandemie se nedalo předvídat, kdy vláda zakáže provoz hotelu a oni nebudou moct naplnit rezervace.
„Teď nevíme, jestli budeme mít dost energie a plynu, abychom mohli našim hostům dopřát objednanou dovolenou. Informace v médiích u hostů stejně jako za covidu vyvolávají nejistotu a rezervace nechávají na poslední chvíli," vysvětlila.
„Snáze by se dostávalo z covidové pandemie, kdyby nám současná krize neházela takzvaně klacky pod nohy. Pro hotely a restaurace je to po pandemii další velká rána a dokážu si představit, že už je spousta provozovatelů na konci sil. A pokud nedojde k cílené podpoře tohoto odvětví, pro některé provozy to poslední hřebíček do rakve,“ potvrdila Otepková.
Za covidu hotely neměly jistý příjem a zaměstnanci se báli o svou práci. Nyní spolu s vyššími náklady na energie a suroviny v hotelových restauracích rostou také mzdy. Klesá naopak koupěschopnost klientů. „A nikdo prozatím netuší, zda se situace zlepší a kdy,“ dodala Otepková.
Naopak pro Varcopovou z Kozubové byla rozhodně horší pandemie. „Tehdy jeden den platilo jedno pravidlo a druhý den jiné pravidlo. To období bylo určitě chaotické, nejisté a pro nás nejvíc prodělečné,“ připomněla.
„Ubytovávali jsme uprchlíky z Ukrajiny, zasloužíme si podporu“
Vláda na podzim schválila zastropování cen energií, zastropované ceny začnou platit od ledna. Některým hotelům to pomůže. „Mít navíc deset tisíc, nebo nemít? Samozřejmě to vždy pomůže,“ sdělila manažerka Kozubové. Pomohla by jim také opatření proti vysokým cenám pohonných hmot. „Toho se ale nedočkáme. Spíš se z toho se radují. ,Horské hotely? Pecka, ti mají velký stálý odběr,“ dodala.
„Určitě nám zastropování pomůže v lepší kalkulaci ceny, za kterou budeme nabízet pokoje,“ řekla Ehnes ze Sepetné. Domnívá se ale, že by vláda měla hotelům, a nejen těm horským, pomoct víc.
„Tak jako restaurace za covidu vařily pro zdravotníky, hotely a penziony byly jako první ochotný nabídnout své ubytovací kapacity pro uprchlíky z Ukrajiny, často bez nějakého nároku na kompenzaci. Myslím si, že i za tento přístup bychom si zasloužili podporu,“ rozvedla to Ehnes.
Nemuselo by jít „jen“ o zastropováním energií, dobrou cestou by podle ní mohly být také ozdravné vouchery nebo vouchery pro tuzemskou dovolenou. Těmi by vláda podpořila domácí cestovní ruch a souběžně zachránila nejedno ubytovací zařízení před krachem. Díky tomu by zůstal zachován nemalý počet pracovních míst.
S tím se shoduje Otepková z Ondrášova dvora. „Vhodnou podporou by byly částečné kompenzace za náklady na energie, případně cílená pomoc cestovnímu ruchu formou podpory spotřebitelů k využití rekreačních pobytů. Podobný koncept zavedli už před několika lety například v Polsku. Velké firmy dávají zaměstnancům benefity v podobě rekreačních pobytů,“ zdůraznila.
Sama zastropování cen energií tak pozitivně nevidí. Jedné z jejich provozoven to pomůže, druhému resortu nikoli, protože tam ke konci roku končí fixace. A vzhledem k nastavenému stropu se podle ní cena od nového roku navýší více než dvojnásobně. Kromě toho doufá, že nedojde k dalšímu zvyšování úroků ze strany České národní banky.
To by už některé podniky nejen mezi horskými hotely neunesly. Spousta resortů je podle Otepkové zaúvěrovaná a vyšší úroky jim zvyšují náklady. To se pak opět projeví na ceně spotřebitele.
Jak dlouho horské hotely současnou situaci zvládnou? Otepková se domnívá, že to záleží na jejich vyčerpanosti z doby pandemické. Dalším faktorem jsou smlouvy uzavřené s dodavateli energií. Záleží i na lokalitě hotelů, klientské základně a na tom, jak je podnik zavedený.
„Vedení hotelu si musí vybrat správnou cílovou skupinu hostů a správný personál, pak budou schopní zvládnout jakoukoliv situaci díky jménu a prestiži,“ doplnila Varcopová. Poptávka pak nebude stát. „Vyhrály“ to podle ní také horské hotely přístupné sjezdovkám a vybavené wellness.
„Hosté ví, že i když jim nevyjde počasí, tak nebudou muset sedět v hotelovém pokoji, ale přesto si dovolenou užijí,“ potvrdila Ehnes.
