Omezené lázně, zavřené akvaparky i svahy bez sněhu. Cestovní ruch si s energiemi pořád neví rady
Ačkoliv vláda zastropovala ceny energií, vysoké náklady na elektřinu a plyn stále děsí zástupce cestovního ruchu v Česku. Většina podniků na tyto nižší ceny nedosáhne, další řeší, že mají jiná omezení vyplývající ze státních vyhlášek. Navíc často do energetické krize vstupují v nepříliš dobrém ekonomickém stavu, způsobeném pandemií covidu. Zástupci akvaparků, horských středisek či lázní tak varují – provozy možná budou muset omezovat svůj provoz.
Ne všechny segmenty českého cestovního ruchu jsou vysokými cenami energií postiženy. Například hrady a zámky svou turistickou sezónu obvykle končí na podzim, vytápět tak příliš nemusí a často jsou financovány z městských rozpočtů či státního.
Jiné oblasti toto štěstí nemají. V dramatické situaci se nacházejí například bazény a akvaparky. „99 procent jich má energie za fixní ceny do konce roku 2022 a velmi vážně varují, že budou muset po Novém roce zavírat,“ upozornil ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Akvaparky mají podle něj také obavu z toho, že na ně bude nahlíženo jako na volnočasovou aktivitu, která by v případě nedostatku energií byla jako první uzavřena. Tento pohled ale Herget kritizuje.
„Cestovní ruch není volnočasová aktivita, lyžování není volnočasová aktivita, je to ekonomický segment, který před covidem zaměstnával 240 tisíc lidí a dělal 3 procenta HDP. Je to vysoce exportní odvětví,“ vysvětluje šéf agentury.
Akvaparky proto podle něj prosí vlády, aby došlo k zastropování cen energií i pro velkoodběratele. „Doopravdy hrozí, že sice bude poptávka (po turistických aktivitách, pozn. red.) ale nebude nabídka místa,“ říká Herget.
„Nevypínáme lyžování, vypínáme celá údolí“
V podobné situaci se podle ředitele CzechTourism nachází horská střediska, u kterých už před současným nárůstem cen elektřina tvořila 30 procent veškerých nákladů, z čehož 80 procent elektřiny šlo na zasněžování. Když se k tomu připočetla nafta potřebná na rolbování, tak to bylo 60-70 procent nákladů. „Většina českých středisek je v nějaké nadmořské výšce, takže jsou plně závislá na zasněžování (…) nejhorší na tom je, že to není predikovatelné, protože málokdo z nás umí předvídat počasí. Může se stát, že třeba sněží 3krát, 4krát nebo ani jednou, a to jsou obrovské energetické náklady,“ popisuje šéf agentury.
Ani horská střediska v tuto chvíli nespadají mezi maloodběratele energií, takže pro ně zastropování cen elektřiny a plynu neplatí. „To znamená, že tam hrozí velké ekonomické nárůsty,“ zdůrazňuje Herget, podle kterého by uzavření nebo omezení provozu areálů mělo širokosáhlé dopady. Cituje v této souvislosti data, podle kterých 1 Kč utracená ve skiareálu vede k utracení dalších 7 Kč v horském středisku – jinými slovy, turisté do horských oblastí přinášejí ohromné množství peněz, ze kterých žije široká škála provozů. „Nevypínáme lyžování, vypínáme celá údolí,“ nastiňuje ředitel.
Energetická krize a covid? Devastující souběh
Také lázně s obavami sledují, co bude. „Lázně byly spolu s kongresovým cestovním ruchem jedny z těch, co byly zasaženi ještě před energetickou krizí, zejména z důvodu odlivu ruských klientů,“ uvádí dále Herget s tím, že některá města jako Karlovy Vary se dosud s odlivem ruských klientů nedokázala vyrovnat, ačkoliv se přeorientovala na Čechy.
Prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha upozorňuje, že tento segment je velmi specifický z toho důvodu, že se pohybuje na pomezí cestovního ruchu a zdravotnictví. „Už víme, že na ně bude platit to (zastropování cen energií, pozn. red.), co bylo zveřejněno v pondělí, tak jako to platí na školy a ostatní veřejné instituce, což je dobrá zpráva, nicméně ty náklady jsou stejně vysoké,“ popisuje Bláha.
Jako zdravotnictví si navíc lázně nemohou na rozdíl od běžných podnikatelů uplatnit DPH proti svému výnosu a ještě mají ceny regulované, mimo jiné vyhláškou pro pojišťovny. „Jsme v takové zvláštní situaci, že máme zastroponované ceny na výstupu, ale vstupy tržní, takže vítáme, že konečně tady přišel zdravý rozum a začíná se zastupovávat,“ neskrývá radost prezident.
Přesto je s optimismem opatrný. „Otazníků pro nás zůstává celá řada. Řada z nás provozuje ona wellness centra, termální parky, akvaparky, hotelovou činnost atd. a tam stále nevíme, co nám další opatření přinesou, jak obstojíme. Už teď je jasné, že se řada lázeňských provozů bude muset v zimních měsících zavírat (…) je to velmi energeticky náročné odvětví,“ nastiňuje Bláha. Podle něj zřejmě nebudou zavírat celé lázně, ale vždy části jejich provozu.
Šéf Svazu léčebných lázní rovněž zmiňuje, že energetická krize se může potkat s další vlnou covidu. „Ten souběh může být velmi nepříjemný až devastující,“ připomíná expert.
Z oboru ale zní i slova pochopení. „Vláda neměla jednoduchou situaci, protože nejdříve musela zajistit, aby vůbec energie bylo možná z něčeho vyrábět a následně se musela podívat do výdajové stránky, aby pomohla resortům, kde je to třeba,“ konstatuje předseda Sdružení lázeňských míst Jan Kuchař, jenž dodává, že by se podle něj měla otevřít diskuze o platbách českých pojišťoven.
Nový program pro pomoc firmám
Vláda o pomoci pro firmy nakonec rozhodla ve středu odpoledne. Nedojte k zastropování cen elektřiny a plynu, ale velkoodběratelé budou moci od 1. listopadu čerpat podporu z nově připraveného programu. Je na něj vyčleněno 30 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) budou moci „čerpat pomoc až ve výši 80 procent spotřeby z minulých let.“
Z cestování se musí stát rtěnky
O nezájem turistů se provozy nebojí. Ačkoliv krize výrazně zasáhla do rozpočtů rodin, podle Hergeta pořád více než polovina Čechů plánuje svou podzimní dovolenou strávit v Česku. „Češi si na dovolenou nenechají sáhnout,“ konstatuje šéf CzechTourism. Průměrně chtějí lidé vynaložit 6000 Kč, na podzim roku 2021 to bylo 5800 Kč.
I hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil s odkazem na data Eurostatu říká, že Češi byli před covidem ochotni utrácet za cestovní ruch a kulturu více než jiní obyvatelé unie a nic nenasvědčuje tomu, že v tom nebudou chtít pokračovat. „Okamžitě, když došlo k uvolnění opatření (covidových, pozn. red.) tak se lidé vrhli do obchodů, začali jezdit zase za ubytováním, začali trávit více čas venku, takže z tohoto pohledu je možné očekávat, že až se situace uklidní, tak domácnosti zase budou zvyšovat své výdaje,“ míní ekonom.
Podle něj mají lidé během krizí tendenci škrtat zbytné výdaje, ale paradoxně roste poptávka po luxusním zboží, které není drahé. Mezi to se řadí například rtěnky. „Protože to je ten luxusní statek, který si ženy mohou dovolit, ale zároveň nestojí tolik peněz,“ říká Navrátil. „To je přesně naším úkolem, pokusit se z cestování po Česku udělat rtěnky,“ reagoval Herget.
Zasněžování považuji za blbost dlouhodobě. Chápu, že můj názor asi nebude patřit mezi nejpopulárnější, ale prostě: není sníh, no tak nelyžuju. Nechápu vyhazování miliard a plýtvání vodou.
V článku se taky píše, že lidi si dovolenou nenechají ujít. Mě by teda jen zajímalo, kde na ni chtějí vzít, protože ze všech stran slyším akorát katastrofické scénáře, že lidi nemají peníze. A vláda je málo podporuje. Pokud nemám peníze, nejedu na dovolenou... Ale jestli se lidi chystají, tak na tom ještě tak zle nejsme.