Síkela: ČR nechce zastropovat ceny plynu z Ruska. Evropská komise to ale navrhne, vzkázala její šéfka

Evropská komise (EK) navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách. Uvedla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí svolané českým předsednictvím.

Na jednání se zástupci vlád budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií souvisejícím i s omezování dodávek ruského plynu.

„Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomohou jim, aby se adaptovali,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.

Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do EU místo loňských 41 procent. Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva v případě zavedení cenového stropu. 

Další součástí návrhu je stanovení maximální ceny pro výrobu elektřiny z levnějších zdrojů, než je plyn. Podle listu Financial Times (FT) by dosud neveřejná část návrhu měla počítat se stropem 200 eur (4900 Kč) za megawatthodinu. Aktuální denní cena elektřiny v Německu činí více než dvojnásobek.

„Je čas, aby měli spotřebitelé prospěch z nízkých nákladů na nízkouhlíkové zdroje energie, jako jsou ty obnovitelné,“ řekla von der Leyenová. Vedle solární či větrné energie se omezení zisků bude týkat i jaderných či uhelných elektráren. Komise však počítá i s tím, že takzvané solidární příspěvky budou unijní země vybírat rovněž od producentů fosilních paliv.

Síkela: Je to politický nástroj

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN), který však cenový strop na ruský plyn odmítal, jde spíše o politický nástroj, nikoliv o řešení současné energetické krize v Evropě.

„Podle mě je to nekonstruktivní návrh. Jde spíše o další variantu sankcí vůči Rusku než o aktuální řešení energetické krize v Evropě. A my nyní nechceme připravovat další sankce, ale řešit situaci s energiemi,“ řekl ještě před středeční tiskovkou von der Leyenové Síkela.

Česko se proto jako předsednická země pokusí otázku možného zastropování cen ruského plynu vyjmout z pátečního mimořádného jednání Rady EU v Bruselu, tvrdil Síkela.

Oddělení cen elektřiny a plynu?

Podle českého ministra by to pomohlo především v případě elektřiny, jejíž ceny by se podle jeho odhadu mohly snížit na úroveň asi 200 až 400 eur za kilowatthodinu. Naopak v případě plynu by ceny nejspíš zůstaly na podobné úrovni jako nyní.

Fiala dostal cenu „Člověka roku“ jako Havel. V Polsku řešil i plynovod Stork II

Síkela zároveň ale upozornil, že tento model může vést k větší spotřebě plynu, což by v případě silnější zimy mohlo ohrozit zásoby v Evropě.

Další možnost navrhuje Evropská komise, která chce zastropovat ceny u některých levnějších zdrojů energií, jako jsou například jaderné elektrárny. Variantou jsou podle Síkely také daňové úpravy pro výrobce a distributory energií.

Síkela chce v pátek otevřít i diskusi o možnosti omezení prodejů emisních povolenek. Podle něj by například roční omezení programu s povolenkami neznamenalo odklonění od klimatických cílů EU. „Situace je mimořádná, proto by šlo také o mimořádné opatření,“ zdůraznil. Zároveň však dodal, že nedává možnosti omezení programu s emisními povolenkami velké šance, protože je proti tomu Evropská komise.

Jednání vlády: Pomoc s energiemi představí příští týden. Změny v penzích Jurečka stáhl

V pátek chce ministr jednat například o oddělení cen elektřiny a plynu, daňových změnách pro výrobce a distributory energií nebo o emisních povolenkách.

Síkela vedle toho tvrdí, že má téměř připraven soubor opatření pro řešení dopadů energetické krize pro všechny skupiny spotřebitelů. Měly by mezi nimi být například i kompenzace pro firmy, kterým klesla ziskovost. Podle Síkely by připravovaná opatření měla jít nad rámec případných dohod v EU.

Případné dohody, kterých dosáhnou ministři zemí EU zodpovědní za energetiku, podle Síkely k řešení krize stačit nebudou. „Máme proto téměř připraven soubor opatření na regulaci a zásah do cen energií. Ty budou zaměřeny na všechny skupiny spotřebitelů – domácnosti, veřejné služby, i firemní sektor,“ řekl ministr.

Co čeká české domácnosti?

Pro domácnosti nebo veřejné služby se podle Síkely nabízejí možnosti případného zastropování cen energií. Stát chce vůči nim postupovat obdobně. Ministr zároveň upozornil, že však bude nutné také řešit zásah do státního rozpočtu. Ten se bude odvíjet od dalšího vývoje na trhu s energiemi a na dohodách na poli EU, uvedl.

Pro firmy má pak MPO návrh na kompenzace. Dříve navržené kompenzace podnikům, které se propadly do provozní ztráty, podle ministra nebyly dostačující. Nový návrh by tak měl nabídnout možnost kompenzací i firmám, kterým výrazněji klesla kvůli současné krizi jejich ziskovost. Stát by v takovém případě kompenzace rozdělil podle předem nastavených kritérií.

Síkela také zopakoval, že Česko nemůže opustit celoevropský trh s elektřinou. „My sice elektřinu vyvážíme do okolních států, ale na druhou stranu jsme stoprocentně závislí na dovozu plynu a ropy. Proto nemůže opustit trh s elektřinou a následně se domáhat solidarity na ostatních trzích,“ dodal ministr.