Přelétavá premiérka Trussová: Nevyhrála volby, chtěla zrušit monarchii a šokovala nevěrou

Vyhrála souboj o vedení Konzervativní strany, nikoliv parlamentní volby. Nahrazuje v čele strany, a tím i vlády, Borise Johnsona. V klání získala největší počet hlasů od spolustraníků, byť s docela těsným rozdílem – a konzervativní poslanci by dali přednost jiným. Pokud strana pod jejím vedením turbulence ustojí a nedojde k předčasným volbám, ty řádné vycházejí na leden 2025.

Johnsona vystřídá Trussová: Obdivovatelka „železné lady“ i dáma, která urazila Brity

Obě její předchůdkyně, jak Margaret Thatcherová (1979-90), tak Theresa Mayová (2016-2019), byly z konzervativní strany. Když se Trussové ptají, zda má za vzor „Železnou lady“, odpovídá spíše záporně: „Jsem sama sebou. Je to poněkud frustrující, když všechny političky přirovnávají k Margaret Thatcherové, zatímco politici nejsou přirovnáváni k Tedu Heathovi,“ uvedla s odkazem na předchůdce první premiérky.

Jindy Trussová připomněla, že v devíti letech ve škole v simulaci voleb představovala právě Thatcherovou. „Nedostala jsem jediný hlas, ani já sama jsem se nevolila…“

Na druhou stranu BBC upozorňuje, že se občas Trussová předvádí v podobných pózách jako Železná lady: Na tanku v Estonsku nebo jindy zase s obdobnými barvami i módními doplňky...

Narodila se v Oxfordu 26. 7. 1975 jako Mary Elizabeth Truss, odmala ji oslovují zkrácenou verzí prostředního jména. Má tři mladší bratry. Když jí byly čtyři roky, rodina se přestěhovala do Skotska; později žili v Leedsu.

Nepatřili k dělnické třídě, otec John Kenneth Truss byl vysokoškolským profesorem matematiky. I tak prý s manželkou zastávali levicové přesvědčení, ba nalevo od labouristické strany. Matka Priscilla Mary Trussová brala malou Liz na protestní pochody, například proti rozhodnutí Margaret Thatcherové umístit na britskou půdu americké jaderné zbraně.

Když studovala na Oxfordské univerzitě (filosofii, politiku a ekonomii), byla předsedkyní studentské buňky Liberálních demokratů (třetí nejsilnější strany Spojeného království). Na celostranické konferenci roku 1994 v projevu vyzývala ke zrušení monarchie. Ještě za studií ale přešla ke Konzervativní straně.

„Životní láska“ Trussové přežila zvrtnutý kotník i nevěru. Kdo je možná první gentleman Británie?

Po univerzitě pracovala jako ekonomka pro firmy Shell a Cable & Wireless, roku 2000 si vzala kolegu-účetního Hugha O’Learyho. V letech 2004-5 mu zahýbala se stranickým kolegou, trable ale zvládla politicky i v osobním životě. S manželem mají dvě dcery.

Noví obyvatelé čísla 10: Liz Trussová a Hugh O'Leary. | Reuters

Od roku 2001 kandidovala v několikerých poslaneckých volbách, napřed ji ale strana nominovala v okrscích, kde víceméně neměla šanci. Až roku 2009 ji stranický šéf David Cameron vyzdvihl do „áčkové“ ligy a nadcházející rok úspěšně kandidovala v okrsku Jihozápadní Norfolk. Poslanecké křeslo získala hned v prvním kole.

Za dva roky už ji premiér Cameron povolal do vlády, napřed na nižší pozici na ministerstvu školství, od roku 2014 byla ministryní životního prostředí. Za další dva roky se do čela vlády postavila Theresa Mayová a Trussovou povýšila na ministerstvo spravedlnosti. Po volbách 2017 zastávala zase nižší pozici na ministerstvu financí, než stranu a vládu převzal Boris Johnson. Za něj sloužila jako ministryně mezinárodního obchodu (2019-21) a poslední rok pak coby ministryně zahraničí.

Boris zdaleka neskončil: Kam povedou další Johnsonovy kroky. Zůstane v politice?

V Konzervativní straně patřila k proudu, který byl pro setrvání v Evropské unii. Když však v referendu zvítězil druhý tábor, začala brexit označovat za příležitost „zatřást“ stávající situací a získala podporu brexitového křídla strany.

Vyjednávání kolem postavení Severního Irska a hranice s Irskem, respektive EU, bylo jedním z jejích velkých úkolů na ministerstvu zahraničí. Někteří experti očekávají, že si tuto problematiku dál nechá pod svými křídly.