Ruští trollové necítí stud! Olena se stala symbolem války. Málem přišla o zrak, teď o ní lžou
Děsivé fotky Oleny Kurylové (52) a jejích zranění, způsobených ruským raketovým útokem, obletěly na začátku války svět. Polským a britským lékařům se povedlo zachránit její zrak, Olena však nyní čelí útokům proruských trollů na sociálních sítích, kteří tvrdí, že je pouze najatou herečkou.
Již v dubnu podstoupila Olena operaci v Polsku, která jí vrátila část jejího zraku. Výsledky ovšem bohužel nebyly trvalé – polští doktoři Oleně řekli, že nejlepší varianta, kterou jí můžou nabídnout, je 20 % zraku v jejím pravém oku, pro což by ale zároveň musela každé dva až tři měsíce do konce života podstoupit další operaci. Olena, původní profesí učitelka, se mezitím vrátila ke své původní profesi a začala v Polsku nabízet dobrovolné výtvarné hodiny pro děti ukrajinských uprchlíků. Ačkoliv jí vyučování dětí přinášelo spoustu radosti, válka se projevovala i v tom, co děti malovaly. „Buď malují válku, nebo jejich život před válkou a jejich domov, nebo své rodiče a sny o míru. Dívky často malují obrázky svých matek, zatímco kluci malují tanky a letadla.“
Britské noviny The Mail on Sunday však nedávno zveřejnily zprávu, že Olena je díky finanční sbírce nyní v Británii, kde by měla podstoupit operaci na klinice světově uznávaných expertů Sheraze Daya a a Toma Williamsona. Ti po prostudování její zdravotní situace tvrdili, že dokáží zachránit větší procento jejího zraku. Profesor Tom Williamson Oleně následně už po osobní konzultaci oznámil, že věří, že jí dokáží pouze jednou operací zachránit až polovinu zraku. „Jsem velmi vděčná štědrosti cizích lidí, kteří mi pomohli a nikdy mě nenechali se vzdát“ řekla k tomu Olena. Její oko však nyní potřebuje odpočinek, Olena tak bude mít další konzultaci v říjnu a operace je naplánována na leden.
Ruská propaganda jede nonstop, zapojil se i diplomat
Článek vyvolal rychlou reakci ruských trollů, kteří oživili již zdiskreditované tvrzení, podle kterých je celý příběh vymyšlený a Olena je lhářkou, najatou herečkou či dokonce členkou ukrajinské divize pro informační válku. S posledním zmiňovaným tvrzením přišel již v únoru, kdy byly zveřejněny první fotky Oleny a jejích zranění, zástupce ruského diplomata při OSN v Ženevě Alexander Alimov. Ačkoliv Twitter některé ze lživých tweetů odstranil, Alimovův tweet na jeho profilu zůstává dále.
„Twitter i jiné platformy musí něco udělat a odstranit ty lži“ řekla k tomu Olena novinám The Mail on Sunday. „Lidé by vždy měli znát pravdu. Je mi jasné, že vždy budou nějací lidé, kteří mi nebudou věřit, ale s tím nic neudělám.“ Mluvčí Twitteru se k tomuto tématu vyjádřil následovně: „Hlavní prioritou Twitteru je bezpečnost lidí a naše bezpečnostní týmy identifikují a narušují pokusy šířit falešné nebo zavádějící informace." Twitter také podle jeho informací od začátku ruské invaze odstranil více než 75 tisíc účtů, které šířily falešné zprávy o válce a porušovaly podmínky použití.
Evropská unie se dezinformacím brání, bude to ale stačit?
Dle agentury AP se ruská propaganda od začátku invaze na Ukrajinu diverzifikovala. Zatímco před začátkem invaze mohla spoléhat na Russia Today a Sputnik, Evropská unie oba tyto velké kanály zablokovala a Rusko tak musí nacházet jiné cesty, jak obsah dále šířit. Někdy stačí jen odstranit logo a obsah nahrát z jiného účtu, Rusové však nacházejí i jiné způsoby. Jeden z nich je například vytvářet a mít k dispozici tzv. „sleeper sites“, neboli stránky, které nahrávají běžný obsah a budují si publikum, ale v daný moment přepnou a začnou posílat propagandu.
Evropská unie se proti tomu však snaží bojovat. Viceprezidentka Evropské komise Věra Jourová k tomu například nedávno řekla, že dezinformace jsou „rostoucím problémem v Evropské unii a skutečně musíme přijmout důraznější opatření.“ Na jaře pak Rada Evropské unie a Evropský parlament našli shodu na Zákonu o digitálních službách (Digital Services Act) a jeho schválení v Evropském parlamentu je nyní považováno za formalitu.
Zákon by měl pod hrozbou vysokých pokut donutit velké technologické firmy být proaktivní a dělat víc pro to, aby se dezinformace tak jednoduše nešířily. Mathias Vermeulen, spoluzakladatel agentury AWO, který na zákonu pracoval, o zákonu pro The Washington Post řekl, že „bude zlatým standardem pro regulaci online platforem pro jakéhokoliv regulátora na světě“, jak moc a jak rychle však v souboji s dezinformacemi pomůže je však stále otázkou.
Británie si předvolala ruského velvyslance kvůli narušování vzdušného prostoru členských zemí NATO z minulého týdne, oznámilo dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí. Ke stejnému kroku už minulý týden sáhla řada dalších evropských zemí včetně Francie, Německa či Česka poté, co nad polské území pronikly dvě desítky ruských dronů.
Polská armáda minulou středu uvedla, že zaznamenala 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti nimž polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla a několik z nich sestřelila. Představitelé Polska, EU i Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla V sobotu pak rumunské letectvo vyslalo do vzduchu dva stíhací letouny F-16, když jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.
Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou později informoval, že při ukrajinském dronovém útoku přišly o život dvě ženy.
Podle ukrajinské strany ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja v Sumské oblasti podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.
Americký prezident Donald Trump označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině. Upozorňuje na to server Politico, podle kterého tak šéf Bílého domu dal najevo, že vůči Moskvě přitvrzuje.
Trump v neděli v souvislosti s ukrajinskými a ruskými ztrátami řekl novinářům, že "tento týden zemřelo 8000 vojáků z obou zemí. O něco více těch z Ruska, protože když jste agresor, přicházíte o víc".
Politico připomíná, že Trump v minulosti odmítal Rusko odsoudit kvůli invazi na Ukrajinu, která trvá od února 2022. Například letos v únoru se jeho administrativa postavila na stranu Ruska a Severní Koreje, když hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyjadřující podporu ukrajinské územní integritě a odsuzující Moskvu. V dubnu Trump obvinil Ukrajinu z rozpoutání války. Prohlásil, že "nezahájíte válku proti někomu, kdo je dvacetkrát větší než vy a pak nebudete doufat, že vám jiní dají nějaké rakety".
