Ruští trollové necítí stud! Olena se stala symbolem války. Málem přišla o zrak, teď o ní lžou
Děsivé fotky Oleny Kurylové (52) a jejích zranění, způsobených ruským raketovým útokem, obletěly na začátku války svět. Polským a britským lékařům se povedlo zachránit její zrak, Olena však nyní čelí útokům proruských trollů na sociálních sítích, kteří tvrdí, že je pouze najatou herečkou.
Již v dubnu podstoupila Olena operaci v Polsku, která jí vrátila část jejího zraku. Výsledky ovšem bohužel nebyly trvalé – polští doktoři Oleně řekli, že nejlepší varianta, kterou jí můžou nabídnout, je 20 % zraku v jejím pravém oku, pro což by ale zároveň musela každé dva až tři měsíce do konce života podstoupit další operaci. Olena, původní profesí učitelka, se mezitím vrátila ke své původní profesi a začala v Polsku nabízet dobrovolné výtvarné hodiny pro děti ukrajinských uprchlíků. Ačkoliv jí vyučování dětí přinášelo spoustu radosti, válka se projevovala i v tom, co děti malovaly. „Buď malují válku, nebo jejich život před válkou a jejich domov, nebo své rodiče a sny o míru. Dívky často malují obrázky svých matek, zatímco kluci malují tanky a letadla.“
Britské noviny The Mail on Sunday však nedávno zveřejnily zprávu, že Olena je díky finanční sbírce nyní v Británii, kde by měla podstoupit operaci na klinice světově uznávaných expertů Sheraze Daya a a Toma Williamsona. Ti po prostudování její zdravotní situace tvrdili, že dokáží zachránit větší procento jejího zraku. Profesor Tom Williamson Oleně následně už po osobní konzultaci oznámil, že věří, že jí dokáží pouze jednou operací zachránit až polovinu zraku. „Jsem velmi vděčná štědrosti cizích lidí, kteří mi pomohli a nikdy mě nenechali se vzdát“ řekla k tomu Olena. Její oko však nyní potřebuje odpočinek, Olena tak bude mít další konzultaci v říjnu a operace je naplánována na leden.
Ruská propaganda jede nonstop, zapojil se i diplomat
Článek vyvolal rychlou reakci ruských trollů, kteří oživili již zdiskreditované tvrzení, podle kterých je celý příběh vymyšlený a Olena je lhářkou, najatou herečkou či dokonce členkou ukrajinské divize pro informační válku. S posledním zmiňovaným tvrzením přišel již v únoru, kdy byly zveřejněny první fotky Oleny a jejích zranění, zástupce ruského diplomata při OSN v Ženevě Alexander Alimov. Ačkoliv Twitter některé ze lživých tweetů odstranil, Alimovův tweet na jeho profilu zůstává dále.
„Twitter i jiné platformy musí něco udělat a odstranit ty lži“ řekla k tomu Olena novinám The Mail on Sunday. „Lidé by vždy měli znát pravdu. Je mi jasné, že vždy budou nějací lidé, kteří mi nebudou věřit, ale s tím nic neudělám.“ Mluvčí Twitteru se k tomuto tématu vyjádřil následovně: „Hlavní prioritou Twitteru je bezpečnost lidí a naše bezpečnostní týmy identifikují a narušují pokusy šířit falešné nebo zavádějící informace." Twitter také podle jeho informací od začátku ruské invaze odstranil více než 75 tisíc účtů, které šířily falešné zprávy o válce a porušovaly podmínky použití.
Evropská unie se dezinformacím brání, bude to ale stačit?
Dle agentury AP se ruská propaganda od začátku invaze na Ukrajinu diverzifikovala. Zatímco před začátkem invaze mohla spoléhat na Russia Today a Sputnik, Evropská unie oba tyto velké kanály zablokovala a Rusko tak musí nacházet jiné cesty, jak obsah dále šířit. Někdy stačí jen odstranit logo a obsah nahrát z jiného účtu, Rusové však nacházejí i jiné způsoby. Jeden z nich je například vytvářet a mít k dispozici tzv. „sleeper sites“, neboli stránky, které nahrávají běžný obsah a budují si publikum, ale v daný moment přepnou a začnou posílat propagandu.
Evropská unie se proti tomu však snaží bojovat. Viceprezidentka Evropské komise Věra Jourová k tomu například nedávno řekla, že dezinformace jsou „rostoucím problémem v Evropské unii a skutečně musíme přijmout důraznější opatření.“ Na jaře pak Rada Evropské unie a Evropský parlament našli shodu na Zákonu o digitálních službách (Digital Services Act) a jeho schválení v Evropském parlamentu je nyní považováno za formalitu.
Zákon by měl pod hrozbou vysokých pokut donutit velké technologické firmy být proaktivní a dělat víc pro to, aby se dezinformace tak jednoduše nešířily. Mathias Vermeulen, spoluzakladatel agentury AWO, který na zákonu pracoval, o zákonu pro The Washington Post řekl, že „bude zlatým standardem pro regulaci online platforem pro jakéhokoliv regulátora na světě“, jak moc a jak rychle však v souboji s dezinformacemi pomůže je však stále otázkou.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
