
Jak funguje příspěvek na bydlení: Jak se počítá jeho výše a jak o něj zažádat?

Premiér Petr Fiala ve svém projevu z konce června připomněl, že domácnosti, kterým hrozí finanční problémy kvůli zvyšujícím se nákladům na bydlení, si mohou zažádat o příspěvek na bydlení. Ten na rozdíl od tzv. sociálního tarifu na energie a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie není plošný. Kdo všechno má na příspěvek nárok a co je potřeba pro žádost o něj?
- Co je příspěvek na bydlení
- Jak zažádat o příspěvek na bydlení
- Kdo může žádat o příspěvek na bydlení
Kdo má nárok na příspěvek na bydlení
Normativní náklady na bydlení - Co je potřeba k žádosti o příspěvek na bydlení
Náklady na bydlení
Příjmy - Výše příspěvku na bydlení
Příklady - Vyplácení příspěvku na bydlení
Co je příspěvek na bydlení?
Příspěvek na bydlení je sociální dávka, kterou stát pomáhá jednotlivcům i rodinám s nízkými příjmy pokrýt náklady na bydlení. Jeho výše se odvíjí od příjmů rodiny a lze o něj zažádat i tři měsíce zpětně.
Jak zažádat o příspěvek na bydlení?
Žádosti o příspěvek na bydlení vyřizuje místně příslušná pobočka Úřadu práce České republiky. Žádost o příspěvek na bydlení lze podat několika způsoby:
- osobně nebo na podatelnu příslušného kontaktního pracoviště
- poštou na adresu příslušného kontaktního pracoviště
- emailem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem na emailovou adresu příslušného kontaktního pracoviště
- datovou schránkou do datové schránky příslušného kontaktního pracoviště
- elektronicky za využití Identity občana.
Kdo může žádat o příspěvek na bydlení
O příspěvek na bydlení žádá vlastník, nájemce nebo podnájemce bytu, případně jeho manžel či manželka. O příspěvek na bydlení mohou žádat rovněž osoby, které byt či dům využívají na základě služebnosti (na základě věcného břemena).
V roce 2022 mohou o příspěvek na bydlení žádat i osoby, které k trvalému bydlení využívají rekreační objekt.
Pro posouzení příspěvku se posuzují všechny osoby, které byt užívají společně s vlastníkem. Výjimku mají ty osoby, které mohou prokázat, že společně nežijí a neuhrazují společně náklady na své potřeby.
Kdo má nárok na příspěvek na bydlení
Aby vznikl nárok na bydlení, je nutné splnit dvě podmínky. Náklady na bydlení musí být vyšší, než 30 procent příjmu posuzovaných osob (35 procent na území Prahy) a zároveň nesmí být třicet procent rozhodného příjmu vyšší než normativní náklady na bydlení určené zákonem.
Normativní náklady na bydlení 2022:
Normativní náklady na nájemní bydlení 2022 v Kč podle velikosti obce |
|||||
Počet osob v rodině |
Praha |
více než 100 000 obyvatel |
50 000 - 99 999 obyvatel |
10 000 - 49 999 obyvatel |
do 9 999 obyvatel |
1 |
10 121 |
8 271 |
7 935 |
6 929 |
6 746 |
2 |
13 629 |
11 097 |
10 637 |
9 261 |
9 010 |
3 |
18 312 |
15 000 |
14 399 |
12 599 |
12 271 |
4 a více |
22 495 |
18 502 |
17 777 |
15 606 |
15 211 |
Normativní náklady na družstevní a vlastnické bydlení 2022 v Kč podle velikosti obce |
|||||
Počet osob v rodině |
Praha |
více než 100 000 obyvatel |
50 000 - 99 999 obyvatel |
10 000 - 49 999 obyvatel |
do 9 999 obyvatel |
1 |
6 232 |
6 232 |
6 232 |
6 232 |
6 232 |
2 |
8 432 |
8 432 |
8 432 |
8 432 |
8 432 |
3 |
11 561 |
11 561 |
11 561 |
11 561 |
11 561 |
4 více |
14 368 |
14 368 |
14 368 |
14 368 |
14 368 |
Co je potřeba k žádosti o příspěvek na bydlení
Základem je vyplněná žádost o příspěvek na bydlení. Tu lze vyplnit online na stránkách MPSV, kde najdete ke stažení i papírové formuláře. Samotnou žádost je ovšem nutné doplnit nejméně dvěma přílohami, kterými prokážete náklady na bydlení a vlastní příjmy.
Náklady na bydlení
Základem pro posuzování jsou náklady na bydlení. Podle těch se určuje jak výše samotného příspěvku na bydlení, tak to, zda na něj vůbec vzniká nárok.
Mezi ty se počítá především nájemné. U družstevních bytů a bytů ve vlastním vlastnictví lze započítat srovnatelné náklady podle zákona. Ty se odvíjí od počtu osob v rodině a jsou určeny zákonem:
Výše nákladů srovnatelných s měsíčním nájemným pro rok 2022 |
|
Počet osob v rodině |
Kč |
1 |
2 240 |
2 |
3 065 |
3 |
4 008 |
4 a více |
4 834 |
Jako další náklady se započítávají platby za plyn, elektřinu, nebo věci jako dodávky tepla, centrální poskytování teplé vody, vodné a stočné, provoz výtahu či osvětlení společných prostor a další.
Jednotlivé položky musí být v žádosti rozepsané samostatně. Pozor je také potřeba dát, pokud domov vytápíte pevnými palivy. Ty se započítávají pevně danými částkami:
Měsíční náklady na pevná paliva |
|
Počet osob v rodině |
Kč |
1 |
802 |
2 |
1 097 |
3 |
1 435 |
4 a více |
1 773 |
Náklady se započítávají v plné výši. Pokud žadatel v předchozím období žil v jiném bytě, než kde žádá o příspěvek na bydlení, započítá se jako náklady 80 procent výše normativních nákladů.
Příjem posuzovaných osob
Druhou věcí, kterou bude nutné při žádosti o příspěvek na bydlení dokázat, je příjem všech posuzovaných osob. Příjem se dokazuje za poslední čtvrtletí před podáním žádosti o příspěvek na bydlení. Jako doklad příjmu za poslední čtvrtletí slouží tiskopis Úřadu práce
Mezi příjem se pro potřeby posuzování nároku na příspěvek na bydlení započítávají především:
- příjmy ze závislé činnosti
- příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
- příjmy z nájmu
- dávky nemocenského a důchodového pojištění
- dávky podpory v nezaměstnanosti
- přijaté výživné
- rodičovský příspěvek
- příspěvek na dítě
Započítávají se tzv. čisté příjmy.
Společně s dokladem příjmů může být potřeba předložit i prohlášení osob, které neuhrazují náklady společně s žadatelem, pokud byt sdílíte s někým, se kterým ovšem společně nehradíte náklady na své potřeby, prohlášení osob bez příjmů, pokud s žadatelem žije osoba, která nemá vlastní příjmy.
Výše příspěvku na bydlení
Výše příspěvku na bydlení se vypočítá z rozdílu mezi náklady na bydlení a příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (v Praze 0,35). Pro výpočet příspěvku je důležité i to, zda jsou skutečné náklady na bydlení nižší, nebo vyšší než normativní náklady.
Pokud jsou skutečné náklady vyšší, než normativní náklady, použijí se k výpočtu výše příspěvku na bydlení normativní náklady. Výpočet tak vypadá takto:
- Normativní náklady - (příjem rodiny*0,30 (0,35 v Praze)) = výše příspěvku
Pokud jsou skutečné náklady nižší, než normativní náklady na bydlení, používají se k výpočtu výše příspěvku ty. Výpočet pak vypadá takto:
- Skutečné náklady - (příjem rodiny*0,30 (0,35 v Praze)) = výše příspěvku
K orientačnímu výpočtu výše příspěvku na bydlení můžete využít i online kalkulačku.
Modelové příklady
- Rodina z Prahy, kterou tvoří dva dospělí se součtem čistých příjmů 45 tisíc Kč a dvě děti chodící na základní školu, bydlící v nájemním bytě. Za nájemné platí 16 000 Kč a za služby a energie 6 000 Kč.
Podmínky vzniku nároku:
Náklady na bydlení větší než 35 procent příjmů:
35 procent z 45 000 Kč je 15 750 Kč, náklady na bydlení jsou celkem 22 000 Kč a jsou tedy vyšší.
35 procent příjmu rodiny není vyšší než normativní náklady:
Normativní náklady na nájemní bydlení pro čtyřčlennou rodinu - 22 495 Kč
35 procent příjmů rodiny - 15 750 Kč, méně, než jsou normativní náklady.
Výpočet výše příspěvku na bydlení:
Skutečné náklady (22 000 Kč) jsou nižší než normativní náklady (22 495 Kč), využije se tak výpočet se skutečnými náklady. Finální výpočet tak bude vypadat takto:
22 000 - (45 000*0,35) = výše příspěvku na bydlení
22 000 - 15 750 = výše příspěvku příspěvku na bydlení
6250 Kč = výše příspěvku příspěvku na bydlení - Důchodce s důchodem 15 000 Kč žijící sám ve vlastním bytě, kde platí 4 000 Kč za služby a energie.
Podmínky vzniku nároku:
Náklady na bydlení větší než 30 procent příjmů:
Náklady na bydlení 2 240 Kč (určeno zákonem) + 5000 za energie - celkem 7 240 Kč jsou větší než 30 procent příjmů (30 procent z 15 000 Kč = 4500 Kč)
30 procent příjmu nižší než normativní náklady na bydlení
Normativní náklady pro jednu osobu v Jihlavě - 6232 Kč jsou vyšší než 30 procent příjmu (4 500 Kč)
Výpočet výše příspěvku na bydlení:
Skutečné náklady (7240 Kč) jsou vyšší, než normativní náklady, využije se tak výpočet s normativními náklady. Finální výpočet tak bude vypadat takto:
6232 - (15 000*0,3) = výše příspěvku na bydlení
6232 - 4500 = výše příspěvku na bydlení
1732 = výše příspěvku na bydlení
Vyplácení příspěvku na bydlení
Příspěvek na bydlení se vyplácí měsíčně a to na platební účet vedený u peněžního ústavu v ČR, platební účet u peněžního ústavu v EU/EHP nebo Švýcarsku, či poštovním poukazem na adresu trvalého pobytu nebo jinou adresu v ČR.
Další podvod Pjotra Fialoviče !!!
Pro získání příspěvku na bydlení doložíte všechny příjmy. Invalidní důchodce 2. stupně ( krom jiného, 10 let onkologický , 63 let ) pobírá 8900,- / měsíc. Sipo včetně elektrické energie 6229,- v obecním bytě 1+0,
24 m2.
Zbyde mu 2671,-.
Od 1.4.2022 je životní minimum 4250,-
doplatek na bydlení 1579,-
Jelikož se do výdajů nepočítají koncesionářské poplatky a internet
( 280,- + 420,- = 700,- ) , zůstává mu 3550,- /měsíc.
Na den 114-118,- !!!
Nic víc, nic míň. Pokud někdo namítne, že internet není nutnost, potřeba říct, že v tom případě ať TV média informují o všem potřebném a neodvolávají se na * víc se dozvíte na TN.cz *...což bez internetu nezjistíte.
Tak jenom pro klid všech. Nebojte, ti, kteří si opravdu nemůžou ze zdravotních důvodů přivydělat, nežijí v blahobytu ze státní kasy, ale na hranici bídy !