Ukrajině schválili lídři EU v Bruselu status kandidátské země! Zelenskyj: Historický moment
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku, oznámil šéf Evropské rady Charles Michel na twitteru. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krok přivítal.
Lídři EU se ve čtvrtek shodli na statutu kandidátské země EU pro Ukrajinu i Moldavsko.
„Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělil kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment ve vztazích,“ napsal na twitteru Zelenskyj. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v EU. Tato východoevropská země požádala o členství v unii spolu s Moldavskem i Gruzií krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února.
„Toto rozhodnutí nás posiluje všechny,“ uvedl šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „A posiluje EU. Znovu světu ukazuje, že jsme jednotní a silní tváří v tvář vnějším hrozbám,“ dodala.
K samotnému členství musí Ukrajina i Moldavsko dokončit řadu reforem a celý proces může trvat i více než deset let.
Během dvoudenního summitu zmíní též přípravu dalších sankcí proti Rusku a snahu pomoci s vývozem obilovin z Ukrajiny znemožněným ruskou blokádou přístavů.
Zklamaní zástupci z Balkánu
Dnešní summit Evropské unie a zemí západního Balkánu zřejmě nepřinesl žádný zásadní posun ve vztazích se Severní Makedonií či Albánií, které roky usilují o přijetí do evropského bloku. Podle některých médií lídři unijních institucí zrušili původně naplánovanou tiskovou konferenci. Žádné závěry z rokování, které trvalo přes tři hodiny, nejsou zatím k dispozici.
Vrcholní představitelé západobalkánských zemí po jednání neskrývali zklamání. „Co se nyní stalo, je závažnou ranou pro věrohodnost Evropské unie,“ řekl severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski. Jeho země je oficiálním kandidátem členství v EU od roku 2005, její snahy ovšem narážejí na odpor Bulharska, které vzhledem k jednomyslnému rozhodování EU v zahraničněpolitických otázkách může věc blokovat.
Fiala: Přijetí Ukrajiny do EU může trvat dlouho
Premiér Petr Fiala (ODS) je přesvědčen, že klíčem k posunu v integraci balkánských zemí do Evropské unie je právě odblokování napětí mezi Severní Makedonií a Bulharskem. Řekl to před odletem do Bruselu.
Fiala udělení kandidátského statusu Ukrajině očekával. Tento krok považuje za symbolický, za vyjádření solidarity a sounáležitosti se zemí, která od konce února vzdoruje ruské invazi. Zdůraznil ale, že následný proces přijetí nebude rychlý ani snadný, a nikdo podle něj nemůže nyní říct, jak dlouho bude Ukrajině i Moldavsku trvat splnit podmínky přijetí.
Summit je poslední vrcholnou schůzkou francouzského předsednictví, od něhož převezme příští pátek vedení EU Česko. Fiala se dnes v Bruselu kromě jednání s balkánskými a unijními kolegy setkal také se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
Česku se tenčí zbraně pro Ukrajinu
Stoltenberg dnes po schůzce s českým premiérem poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Šéf české vlády nicméně na tiskové konferenci řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.
Fiala po jednání novinářům řekl, že během nadcházejícího českého předsednictví v EU bude Ukrajina prioritou. Česko podle něj hodlá dál podporovat ukrajinskou armádu zbraněmi, kromě toho ale nabízí i technickou podporu a výcvik.
„Naše zásoby zbraňových systémů ze sovětské éry se nicméně tenčí a bude je potřeba doplnit,“ uvedl premiér. V této souvislosti zmínil, že Německo nedávno slíbilo darovat Česku tanky Leopard 2A4 jako kompenzaci za předání českých těžkých zbraní Ukrajině.
Podle ruského ministerstva obrany armáda za uplynulou noc zneškodnila 90 ukrajinských dronů. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina protivzdušná obrana sestřelila osm dronů mířících na Moskvu. Letiště Šeremeťjevo pozastavilo odlety a uzavřeno krátce bylo i několik dalších ruských letišť, píše agentura Reuters.
Ruský dronový útok v oděském okrese poničil objekt energetické infrastruktury, uvedl Kiper. Poškozená jsou také skladiště, administrativní budova a garáž, informace o zraněných nejsou. V důsledku útoku se ale některé obce ocitly bez elektřiny a kritická infrastruktura funguje díky generátorům.
Největší ukrajinská elektrárenské společnost DTEK pode agentury Reuters oznámila, že zasažena byla jedna z jejích transformátorových stanic a blíže neurčený objekt patřící jiné firmě. Podařilo se obnovit dodávky pro 40 000 odběratelů, dalších 90 000 ale zůstává bez proudu.
Ve válce, kterou téměř před čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 155 368 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Šéf NATO po krátké schůzce uvedl, že s Fialou mluvil také o nadcházejícím summitu aliance v Madridu, kde se bude jednat i o tom, zda se obranná organizace brzy rozšíří o dva nové členy - Finsko a Švédsko. Český premiér řekl, že ČR členství severských zemí podpoří.
Návrh zatím čelí odporu Turecka, které viní Helsinky a Stockholm z podpory a ukrývání kurdských ozbrojenců a dalších skupin, které Ankara považuje za teroristy. „Turecko má legitimní obavy a my se je pokusíme vyřešit,“ řekl k tomu Stoltenberg.
V Madridu by měl být schválen balíček pomoci a podpory pro Ukrajinu, která už čtvrtý měsíc čelí ruské invazi. Ten by měl konkrétně pomoci s přechodem ze staré, sovětské výzbroje ke standardnímu vybavení NATO. Česko dosud poslalo Kyjevu vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun, její součástí byly například tanky či dělostřelecké a raketové systémy.
