Podle Beka vstup Ukrajiny do EU všechny země podpořily. Kdo se ale členství jen tak nedočká?
Žádná země Evropské unie se před nadcházejícím summitem lídrů členských zemí nevyslovila proti udělení statusu kandidáta unijního členství Ukrajině. Českým novinářům to dnes po jednání s kolegy z unijních států v Lucemburku řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Naproti tomu další téma summitu, kterým je rozšiřování EU o balkánské státy, podle něj unijní země daleko více rozděluje a nedá se čekat jasný pokrok.
Ministři se dnes věnovali přípravě dvoudenního jednání šéfů svých vlád, které v Bruselu začne ve čtvrtek. Klíčovým bodem má být schválení ukrajinského kandidátského statusu, k němuž se ještě před několika týdny stavěla skepticky řada zvláště západoevropských zemí.
Poté, co ji před týdnem během návštěvy Kyjeva podpořili lídři Francie, Německa a Itálie a v pátek doporučila Evropská komise, však své námitky stahují i další státy.
„Nezaznamenal jsem žádný hlas proti,“ prohlásil po jednání Bek, podle něhož je zřejmý všeobecný souhlas, aby se Ukrajina oficiálně stala kandidátem členství. Podle diplomatů se však dá očekávat, že některé státy budou chtít do závěrů summitu prosadit zmínky o nutných podmínkách přijímacího procesu a o detailech textu se bude ještě vyjednávat.
Předběžný návrh závěrů hovoří mimo jiné i o tom, že EU bude pracovat na dalších sankcích proti Rusku, jejich konkrétní podobu však nezmiňuje. Zejména pobaltské státy či Polsko chtějí po dohodě na částečném ropném embargu rozšířit omezení dovozu i na ruský plyn, část zemí je však proti a podle Beka se žádná konkrétní dohoda čekat nedá.
Summit se bude věnovat i rozšíření o Moldavsko a o šestici balkánských států, jejichž lídři se ve čtvrtek setkají s vůdci unijních zemí. Dva z balkánských států, Albánie a Severní Makedonie, již více než dva roky čekají na termín zahájení přístupových rozhovorů, které EU schválila předloni na jaře. Po vyřešení předchozích námitek Řecka či Francie je však nyní proti v případě Skopje Bulharsko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
„Stále trvají překážky ze strany Bulharska a zřejmě nedojde k jejich úplnému odstranění,“ prohlásil po dnešním jednání Bek. Lídři budou vedle procesu rozšíření hovořit i o návrhu končícího francouzského předsednictví, které chce vytvořit politické společenství pro evropské státy ideově spřízněné s EU.
Plán Paříže počítá s posílením spolupráce například s uchazeči o členství z Balkánu či postsovětských republik, které mají před sebou patrně dlouhá léta vyjednávání o vstupu do Unie.
„Není to náhrada za plné členství... Zatím se mi zdá, že ty reakce i z těch potenciálních členských zemí jsou vesměs pozitivní,“ dodal český ministr.
Bek na závěr dnešního zasedání symbolicky převzal vedení Rady pro všeobecné záležitosti od svého francouzského kolegy Clémenta Beauna, neboť příští ministerskou schůzku již v rámci českého předsednictví povede sám.
