Podle Beka vstup Ukrajiny do EU všechny země podpořily. Kdo se ale členství jen tak nedočká?
Žádná země Evropské unie se před nadcházejícím summitem lídrů členských zemí nevyslovila proti udělení statusu kandidáta unijního členství Ukrajině. Českým novinářům to dnes po jednání s kolegy z unijních států v Lucemburku řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Naproti tomu další téma summitu, kterým je rozšiřování EU o balkánské státy, podle něj unijní země daleko více rozděluje a nedá se čekat jasný pokrok.
Ministři se dnes věnovali přípravě dvoudenního jednání šéfů svých vlád, které v Bruselu začne ve čtvrtek. Klíčovým bodem má být schválení ukrajinského kandidátského statusu, k němuž se ještě před několika týdny stavěla skepticky řada zvláště západoevropských zemí.
Poté, co ji před týdnem během návštěvy Kyjeva podpořili lídři Francie, Německa a Itálie a v pátek doporučila Evropská komise, však své námitky stahují i další státy.
„Nezaznamenal jsem žádný hlas proti,“ prohlásil po jednání Bek, podle něhož je zřejmý všeobecný souhlas, aby se Ukrajina oficiálně stala kandidátem členství. Podle diplomatů se však dá očekávat, že některé státy budou chtít do závěrů summitu prosadit zmínky o nutných podmínkách přijímacího procesu a o detailech textu se bude ještě vyjednávat.
Předběžný návrh závěrů hovoří mimo jiné i o tom, že EU bude pracovat na dalších sankcích proti Rusku, jejich konkrétní podobu však nezmiňuje. Zejména pobaltské státy či Polsko chtějí po dohodě na částečném ropném embargu rozšířit omezení dovozu i na ruský plyn, část zemí je však proti a podle Beka se žádná konkrétní dohoda čekat nedá.
Summit se bude věnovat i rozšíření o Moldavsko a o šestici balkánských států, jejichž lídři se ve čtvrtek setkají s vůdci unijních zemí. Dva z balkánských států, Albánie a Severní Makedonie, již více než dva roky čekají na termín zahájení přístupových rozhovorů, které EU schválila předloni na jaře. Po vyřešení předchozích námitek Řecka či Francie je však nyní proti v případě Skopje Bulharsko.
V Záporožské oblasti zahynula při ruském útoku leteckými bombami dvojice seniorů, sdělil šéf místní správy Ivan Fedorov.
Zástupci pražského magistrátu a dopravního podniku hlavního města (DPP) dnes darovali ukrajinskému městu Černivci 15 vyřazených autobusů SOR NB 12. Mají napomoci zvládnout množství nových obyvatel, kteří do města na jihozápadě Ukrajiny přišli v důsledku ruské invaze. Autobusy dnes vyjely s ukrajinskými řidiči na cestu do válkou zasažené země. Dopravní podnik podle svého vedoucího komunikace Daniela Šabíka od napadení země Ruskem i s dnešním předáním na Ukrajinu poslal 71 vozidel.
Autobusy v pražké MHD podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nesmí mít průměrný věk starší než devět let, takže ty starší je nutné pravidelně vyřazovat. „Jsou to autobusy, které jsou plně funkční. Počet kilometrů, které mají najetý, je takový, že ještě minimálně jednou tolik najezdí, takže si myslíme, že budou sloužit ještě dalších devět, deset let, aniž by měly zbytečné poruchy,“ řekl primátor.
Se žádostí o poskytnutí pomoci se podle informací DPP na primátora obrátil starosta města Černivci a dar zprostředkovala organizace Člověk v tísni, která je na Ukrajině významným poskytovatelem a distributorem humanitární pomoci. Město využije autobusy pro posílené MHD, která je zahlcena novými obyvateli, kterých v důsledku války ve městě přibylo asi 60.000, což je téměř čtvrtina dosavadní populace.
Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve středu navštíví Rusko. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v Rusku a Spojených státech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím nevyloučil možnost setkání Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden.
„Nevylučujeme možnost takové schůzky,“ řekl mluvčí Kremlu k setkání Witkoffa s Putinem s tím, že dosavadní kontakty s Trumpovým zmocněncem byly „konstruktivní a důležité“. „Pana Witkoffa v Moskvě vždy rádi uvidíme“, dodal Peskov.
„Stále trvají překážky ze strany Bulharska a zřejmě nedojde k jejich úplnému odstranění,“ prohlásil po dnešním jednání Bek. Lídři budou vedle procesu rozšíření hovořit i o návrhu končícího francouzského předsednictví, které chce vytvořit politické společenství pro evropské státy ideově spřízněné s EU.
Plán Paříže počítá s posílením spolupráce například s uchazeči o členství z Balkánu či postsovětských republik, které mají před sebou patrně dlouhá léta vyjednávání o vstupu do Unie.
„Není to náhrada za plné členství... Zatím se mi zdá, že ty reakce i z těch potenciálních členských zemí jsou vesměs pozitivní,“ dodal český ministr.
Bek na závěr dnešního zasedání symbolicky převzal vedení Rady pro všeobecné záležitosti od svého francouzského kolegy Clémenta Beauna, neboť příští ministerskou schůzku již v rámci českého předsednictví povede sám.
