Středa 29. června 2022
Svátek slaví Petr a Pavel, zítra Šárka
Oblačno, bouřka 26°C

Přehledně: Macron po volbách odmítl demisi premiérky. Ztratil většinu a „škemrá“ o pomoc, míní opozičník

  • Autor: ČTK - 
    Aktualizováno -
    21. 6. 2022
    21:07
    19. 6. 2022
    13:33

    Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které tak skončily pro Macrona neúspěchem. V 577členné dolní komoře parlamentu sice bude mít Spolu nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu a ztratila zhruba 100 křesel. Francouzská levice se v červenci pokusí vyjádřit nedůvěru vládě. Maron odmítl demisi premiérky Élisabeth Borneové. SKončí však tři u voličů neúspěšné ministryně. Co dalšího důležité francouzské volby přinesly?

  • 1.Úspěch Mélenchona a Le Penové

    Prezidentská koalice Spolu má problém. Ve srovnání s končícím volebním obdobím prezidentský blok ztratil zhruba 100 křesel. A ve Francii se intenzivně řeší, co bude dál.

    Zvlášť proto, že druhé místo ve volbách obsadil levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), který bude mít 131 křesel. Lídr NUPES a nejsilnější levicové strany Francie nepodrobená (LFI) Jean-Luc Mélenchon vyzval k vytvoření jednoho levicového poslaneckého klubu v Národním shromáždění. Ostatní členové bloku NUPES, kteří spojili své síly do voleb, však takový krok odmítli.

    Macron odmítl demisi premiérky

    Francouzská premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že výsledek voleb pro Francii představuje riziko. Dodala, že její vláda osloví potenciální partnery a bude se snažit získat většinovou podporu. „Chceme tak naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy,“ prohlásila.

    Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím odmítl demisi, kterou premiérka podala. Její vláda tak bude pokračovat dál i za složitého vyjednávání o novém kabinetu, informovala agentura AFP.

    Třetí Le Penová

    Na třetím místě skončilo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové s rekordními 89 mandáty. Pro stranu se jedná o historický úspěch a poprvé bude mít sílu na vytvoření poslaneckého klubu či na podání návrhu vyjádřit vládě nedůvěru.

  • 2.Republikáni: Macron prosí o pomoc

    Čtvrtá je aliance pravicových Republikánů s centristickou UDI, která může počítat s 62 mandáty. Právě o této alianci média nejvíce spekulují jako o možném vládním partnerovi prezidentského bloku. Republikáni to zatím odmítají a trvají na tom, že zůstanou v opozici.

    Šéf Republikánů Jacob už v pondělí prohlásil, že žádný pakt s prezidentovým uskupením nepřichází v úvahu.

    „Byl to on (Macron), kdo byl arogantní a nyní prosí o pomoc... Náš postoj je jasný, jsme v opozici k Emmanuelu Macronovi a také v ní zůstaneme,“ řekl  Jacob rozhlasové stanici France Inter. V mírnějším tónu ale dodal, že je na Macronovi, aby zohlednil návrhy jeho strany.

    Video  7 věcí, které jste nevěděli o Emmanuelu Macronovi  - Videohub
    Video se připravuje ...

  • 3.Macron mlčí

    Od uzavření volebních místností se Macron veřejně nevyjádřil. Prezident během úterý a středy v Elysejském paláci přijme představitele všech uskupení, která chtějí sestavit poslanecký klub. Pro ten je potřeba nejméně patnáct zákonodárců.

    Podle zdrojů francouzských médií je cílem setkání mezi čtyřma očima „dialog, výměna názorů ve jménu vyšších zájmů národa a nalezení řešení uspokojivého pro Francouze“.

    Video  Osudová žena prezidenta Macrona: O 24 let starší manželka Brigitte  - Videohub
    Video se připravuje ...

  • 4.Konec tří ministryň

    Posty neobhájily tři ministryně, které dle tradice odstoupí. Jedná se o ministryni zdravotnictví Brigittu Bourguignonovou, ekologické tranzice Amélii de Montchalinovou a moře Justinu Beninovou. Dalších 12 členů vlády, a to včetně premiérky Borneové, naopak ve volbách získalo mandát.

    Prezident Macron již jednal o politické situaci s premiérkou Borneovou a úterní zasedání vlády bylo zrušeno.

    Emmanuel Macron a premiérka Élisabetha Borneová Emmanuel Macron a premiérka Élisabetha Borneová | Reuters

  • 5.NUPES chce nedůvěru vládě

    Levicový blok NUPES oznámil, že podá návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu. Vláda, kterou Macron jmenoval do funkce v květnu, předstoupí se svým programem před parlament 5. července.

    Pro vyjádření nedůvěry je nutný souhlas většiny, tedy 289 hlasů. Pro konec vlády by tak museli hlasovat prakticky všichni mimo vládní blok.

    Jean-Luc Mélenchon u voleb do Národního shromáždění (12.6.2022) Jean-Luc Mélenchon u voleb do Národního shromáždění (12.6.2022) | Reuters

  • 6.Nové volby?

    Podle agentury Reuters by výsledek voleb mohl paralyzovat francouzskou politiku, pokud se Macronovi nepodaří dohodnout na spolupráci s jinými stranami.

    Macronova schopnost pokračovat v reformách druhé největší ekonomiky eurozóny bude záviset na tom, zda se mu podaří pro svůj legislativní program získat umírněné strany mimo jeho koalici.

    Macron by se výsledek voleb, který pro něj není příliš příznivý, mohl pokusit zvrátit rozpuštěním parlamentu a vyhlášením nových voleb.Tato varianta ale zatím není na pořadu dne, uvedla dnes mluvčí vlády Olivia Grégoireová.

    Emmanuel Macron vyrazil k volbám do Národního shromáždění v doprovodu manželky Brigitte (12.6.2022) Emmanuel Macron vyrazil k volbám do Národního shromáždění v doprovodu manželky Brigitte (12.6.2022) | Reuters

  • 7.Nezvyklé scénáře

    Současné rozložení sil v parlamentu otevírá nezvyklé scénáře. Prezident může nechat ve funkci stávající vládu a doufat, že se proti ní nevytvoří většina, která by ji odvolala. V takovém případě by si kabinet musel vyjednávat pokaždé podporu u opozičních poslanců. Vyloučena není ani koaliční dohoda s dalším klubem. Podle webu Politico hrozí vleklý politický pat.

    Koaliční vlády jsou však ve francouzské politice v posledních desetiletích cizorodým prvkem. Pátá republika a poloprezidentský systém se zrodily v roce 1958 s cílem omezit předchozí styl koaličního vládnutí, který byl typický pro čtvrtou republiku a generoval křehké vlády.

    Marine Le Penová u voleb do Národního shromáždění (12.6.2022) Marine Le Penová u voleb do Národního shromáždění (12.6.2022) | Reuters

  • 8.Potrestání Macrona

    Opoziční politici nehodnotí situaci tak negativně jako vládní tábor. Představitelé NUPES opakovaně vyjádřili přesvědčení, že nová situace může posílit roli Národního shromáždění. To v situaci, kdy prezident má i parlamentní většinu, funguje jako potvrzovatel rozhodnutí hlavy státu a jeho vlády. Nyní ale Macron, kterému je často vyčítána arogance a neschopnost vnímat názory jiných lidí, bude muset přistoupit na podstatně konsensuálnější způsob vládnutí. Podle komentátorů tak bude muset projevit vlastnosti, kterými dosud příliš nevynikal.

    Voliči výrazně oslabili a potrestali prezidenta Macrona, který se bude muset učit hledat kompromisy, píší zahraniční média. Analýzy zmiňují nejistotu ohledně povolebních vyjednávání a schopnosti Macronovy vlády prosazovat legislativní návrhy. Podle serveru Politico voliči prezidenta trestají za malé zapojení do kampaně, za plánovanou důchodovou reformu a za dosavadní kroky vlády týkající se klimatických otázek, které jsou prioritou mladých.

    Macronův volební neúspěch by mohl oslabit pozici Francie v Evropské unii, poznamenává Le Figaro. Francie do konce června předsedá Radě EU, pak funkci převezme Česká republika.

  • 9.Macron jedná s lídry stran

    Macron se chce postupně sejít s lídry všech parlamentních stran, jako první zamířil dnes do Elysejského paláce šéf pravostředových Republikánů Christian Jacob. Macron dnes přijal také šéfa Socialistické strany (PS), komunistů a šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, informovala agentura AFP. Rokování má pokračovat ve středu.

    „Myslel jsem si, že vyloží karty na stůl, ale (Macron) byl velmi opatrný a spíše naslouchal,“ řekl deníku Le Figaro po hodinové schůzce s prezidentem Jacob. Republikání nechtějí blokovat činnost Národního shromáždění, ale ani zradit své voliče, dodal.

    Socialisté jsou připraveni k ústupkům, pokud vláda přijme opatření pro posílení kupní síly, zejména pak zvýšení minimální mzdy, uvedl po jednání s Macronem šéf strany Olivier Faure.

    Le Penová jménem RN, které je druhou nejpočetnější formací v parlamentu, žádala o post v čele finančního výboru a místopředsednictví Národního shromáždění. Strana chce zůstat v opozici, ale neplánuje systematické obstrukce, uvedla Le Penová. Jako poslední dnes do Elysejského paláce zamířil Fabien Roussel z Komunistické strany Francie. O podrobnostech jednání se média nezmiňují.

    Na středu si prezident naplánoval setkání s šéfem Evropská ekologie - Zelení (EELV) Julienem Bayouem. Jako poslední přijde na řadu schůzka se dvěma zástupci krajně levicové Francie nepodrobené (LFI), která je hlavní silou bloku NUPES. Za Macronem dorazí šéf LFI Adrien Quatennens a dnes zvolená šéfka jejich poslaneckého klubu Mathilde Panotová, ačkoliv nejviditelnější postavou LFI je i nadále neúspěšný prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon.

    Video  České předsednictví v Radě EU: Jaký je program a hlavní témata?  - Videohub
    Video se připravuje ...

frantacizek ( 21. června 2022 05:02 )

na tomhle se potvrzuje, že inflace historicky posouvá do sedla extremisty. Vzpomeňme jen na tu předválečnou, která v Německu pomohla k moci Hitlerovi. U nás je to rodák z ostrova Honšú, kdo čeká na svou šanci..

Uživatel_5521823 ( 20. června 2022 14:33 )

Tak došlo na bukvicu konečně.

smradlavamakrela ( 20. června 2022 10:37 )

Le Penn

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa