Podle Beka vstup Ukrajiny do EU všechny země podpořily. Kdo se ale členství jen tak nedočká?
Žádná země Evropské unie se před nadcházejícím summitem lídrů členských zemí nevyslovila proti udělení statusu kandidáta unijního členství Ukrajině. Českým novinářům to dnes po jednání s kolegy z unijních států v Lucemburku řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Naproti tomu další téma summitu, kterým je rozšiřování EU o balkánské státy, podle něj unijní země daleko více rozděluje a nedá se čekat jasný pokrok.
Ministři se dnes věnovali přípravě dvoudenního jednání šéfů svých vlád, které v Bruselu začne ve čtvrtek. Klíčovým bodem má být schválení ukrajinského kandidátského statusu, k němuž se ještě před několika týdny stavěla skepticky řada zvláště západoevropských zemí.
Poté, co ji před týdnem během návštěvy Kyjeva podpořili lídři Francie, Německa a Itálie a v pátek doporučila Evropská komise, však své námitky stahují i další státy.
„Nezaznamenal jsem žádný hlas proti,“ prohlásil po jednání Bek, podle něhož je zřejmý všeobecný souhlas, aby se Ukrajina oficiálně stala kandidátem členství. Podle diplomatů se však dá očekávat, že některé státy budou chtít do závěrů summitu prosadit zmínky o nutných podmínkách přijímacího procesu a o detailech textu se bude ještě vyjednávat.
Předběžný návrh závěrů hovoří mimo jiné i o tom, že EU bude pracovat na dalších sankcích proti Rusku, jejich konkrétní podobu však nezmiňuje. Zejména pobaltské státy či Polsko chtějí po dohodě na částečném ropném embargu rozšířit omezení dovozu i na ruský plyn, část zemí je však proti a podle Beka se žádná konkrétní dohoda čekat nedá.
Summit se bude věnovat i rozšíření o Moldavsko a o šestici balkánských států, jejichž lídři se ve čtvrtek setkají s vůdci unijních zemí. Dva z balkánských států, Albánie a Severní Makedonie, již více než dva roky čekají na termín zahájení přístupových rozhovorů, které EU schválila předloni na jaře. Po vyřešení předchozích námitek Řecka či Francie je však nyní proti v případě Skopje Bulharsko.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
„Stále trvají překážky ze strany Bulharska a zřejmě nedojde k jejich úplnému odstranění,“ prohlásil po dnešním jednání Bek. Lídři budou vedle procesu rozšíření hovořit i o návrhu končícího francouzského předsednictví, které chce vytvořit politické společenství pro evropské státy ideově spřízněné s EU.
Plán Paříže počítá s posílením spolupráce například s uchazeči o členství z Balkánu či postsovětských republik, které mají před sebou patrně dlouhá léta vyjednávání o vstupu do Unie.
„Není to náhrada za plné členství... Zatím se mi zdá, že ty reakce i z těch potenciálních členských zemí jsou vesměs pozitivní,“ dodal český ministr.
Bek na závěr dnešního zasedání symbolicky převzal vedení Rady pro všeobecné záležitosti od svého francouzského kolegy Clémenta Beauna, neboť příští ministerskou schůzku již v rámci českého předsednictví povede sám.
