Podle Beka vstup Ukrajiny do EU všechny země podpořily. Kdo se ale členství jen tak nedočká?
Žádná země Evropské unie se před nadcházejícím summitem lídrů členských zemí nevyslovila proti udělení statusu kandidáta unijního členství Ukrajině. Českým novinářům to dnes po jednání s kolegy z unijních států v Lucemburku řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Naproti tomu další téma summitu, kterým je rozšiřování EU o balkánské státy, podle něj unijní země daleko více rozděluje a nedá se čekat jasný pokrok.
Ministři se dnes věnovali přípravě dvoudenního jednání šéfů svých vlád, které v Bruselu začne ve čtvrtek. Klíčovým bodem má být schválení ukrajinského kandidátského statusu, k němuž se ještě před několika týdny stavěla skepticky řada zvláště západoevropských zemí.
Poté, co ji před týdnem během návštěvy Kyjeva podpořili lídři Francie, Německa a Itálie a v pátek doporučila Evropská komise, však své námitky stahují i další státy.
„Nezaznamenal jsem žádný hlas proti,“ prohlásil po jednání Bek, podle něhož je zřejmý všeobecný souhlas, aby se Ukrajina oficiálně stala kandidátem členství. Podle diplomatů se však dá očekávat, že některé státy budou chtít do závěrů summitu prosadit zmínky o nutných podmínkách přijímacího procesu a o detailech textu se bude ještě vyjednávat.
Předběžný návrh závěrů hovoří mimo jiné i o tom, že EU bude pracovat na dalších sankcích proti Rusku, jejich konkrétní podobu však nezmiňuje. Zejména pobaltské státy či Polsko chtějí po dohodě na částečném ropném embargu rozšířit omezení dovozu i na ruský plyn, část zemí je však proti a podle Beka se žádná konkrétní dohoda čekat nedá.
Summit se bude věnovat i rozšíření o Moldavsko a o šestici balkánských států, jejichž lídři se ve čtvrtek setkají s vůdci unijních zemí. Dva z balkánských států, Albánie a Severní Makedonie, již více než dva roky čekají na termín zahájení přístupových rozhovorů, které EU schválila předloni na jaře. Po vyřešení předchozích námitek Řecka či Francie je však nyní proti v případě Skopje Bulharsko.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
„Stále trvají překážky ze strany Bulharska a zřejmě nedojde k jejich úplnému odstranění,“ prohlásil po dnešním jednání Bek. Lídři budou vedle procesu rozšíření hovořit i o návrhu končícího francouzského předsednictví, které chce vytvořit politické společenství pro evropské státy ideově spřízněné s EU.
Plán Paříže počítá s posílením spolupráce například s uchazeči o členství z Balkánu či postsovětských republik, které mají před sebou patrně dlouhá léta vyjednávání o vstupu do Unie.
„Není to náhrada za plné členství... Zatím se mi zdá, že ty reakce i z těch potenciálních členských zemí jsou vesměs pozitivní,“ dodal český ministr.
Bek na závěr dnešního zasedání symbolicky převzal vedení Rady pro všeobecné záležitosti od svého francouzského kolegy Clémenta Beauna, neboť příští ministerskou schůzku již v rámci českého předsednictví povede sám.
