9°C
Závislost na Rusku a atomová lobby: Proč se Rosatomu daří unikat sankcím?
Evropa se potýká s problémem, jak se zbavit závislosti na ruských energiích – řeší to už drahně let, s nevyprovokovanou invazí na Ukrajinu však víc než kdy dřív. Na jadernou energetiku však zatím sankce nedopadají. Proč, rozebírá v analýze server Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).
Evropská unie se v květnu dohodla, že do konce roku sníží svou závislost na ruském plynu o dvě třetiny. Uhlí už se tolik nedováží a úplně by to mělo skončit v srpnu. Celkově by se sedmadvacítka měla odstřihnout od fosilních paliv z Ruska do konce roku 2027.
Nejen v sankcích, ale vůbec i v diskusích o nich jedno velké téma chybí: Atom. Po zákazu dovozu ruského uranu do Evropy i skončení veškerého byznysu se státní korporací Rosatom volali ukrajinští aktivisté už v prvních týdnech invaze.
„Rusko udržuje celý svět jen krok od nukleární pohromy, když jeho útoky míří na jaderná zařízení,“ připomněla koalice ukrajinských neziskových organizací v polovině března okupaci a podivné aktivity okupantů v zavřené elektrárně Černobyl i v aktivním Záporoží. „Svými teroristickými činy Rusko porušilo Chartu OSN, řadu mezinárodních dohod o využití jaderné energie, tři úmluvy OSN a sedm pilířů jaderné bezpečnosti podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii,“ stojí v otevřeném dopise, který neziskovky adresovaly americkému prezidentu Bidenovi, jeho ministrům zahraničí a energetiky a Jadernému regulačnímu výboru USA.
Jaderní lobbisté
Co se jádra týče, je ve Spojených státech podobná situace jako v EU. Prezident Joe Biden mohl oproti četným evropským zemím s klidným srdcem už v březnu ohlásit zákaz dovozu ruského uhlí, plynu i ropy – ale o Rosatomu nehovořil.
Jak psala v březnu agentura Reuters, Bidenova administrativa sankce i na Rosatom zvažovala, ale couvla. Jednak kvůli lobby atomového průmyslu, jednak vzhledem k Bidenovým plánům zařadit jádro k čistým zdrojům v rámci přechodu k zelenější energetice.
Rosatom je v globálním byznysu s reaktory i palivem hluboce zakořeněný. „Proto odvětví dokázalo zůstat stranou pozornosti,“ argumentuje Oksana Ananjeva, energetická analytička ukrajinské neziskové organizace Ekodia, jež patří k signatářům dopisu Bidenovi a spol. „Jedním z důvodů je rozhodně těžká závislost na uranu a jaderném palivu, neboť většina z 32 zemí, jež jadernou energii používají, z nějaké části závisí na Rusku,“ popsala pro Svobodnou Evropu.
Roku 2021 bylo na světě v provozu 439 reaktorů v elektrárnách; 38 z nich v Rusku, dalších 42 založených na ruské reaktorové technologii – zejména 15 reaktorů typu VVER na Ukrajině, ale také čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně. Dalších 15 reaktorů ruského designu bylo ke konci loňského roku ve výstavbě, jak uvádí květnová studie Columbijské univerzity. „I pro země bez reaktorů VVER – včetně Spojených států – je Rusko významným dodavatelem různých služeb spojených s výrobou jaderného paliva,“ zdůrazňuje studie.
Proces výroby je složitý. Ze země se vytěží surová uranová ruda (U3O8), která se přemění na fluorid uranový (konverze). Z toho se pak v centrifugách získává obohacený uran (s vyšší koncentrací izotopu Uran-235).
Co do těžby uranu je Rusko až sedmou nejvýznamnější zemí, s velkým náskokem nejvíc těží Kazachstán. Tam i jinde mají ruské firmy podíl na operacích, ale i bez tohoto uranu by se Západ mohl obejít, například Kanada a Austrálie by mohly produkovat víc.
Významnější je Rusko pro proces konverze uranové rudy, v roce 2020 jí zpracovalo nejvíc na světě. Ve Spojených státech se naopak nekonvertovala žádná, třebaže země má také velkou kapacitu. Jenže po nehodě japonské elektrárny Fukušima se Japonsko a Německo od jádra odklonily a americký podnik ConverDyn svůj provoz zavřel. Nedávno loni však ohlásil restart operací na rok 2023. Podobně nevyužívala své kapacity Francie.
Elektřina ze zbraní
A co se obohacování uranu týče, Rosatom ho zajišťoval (za rok 2018) asi 46 %, jak uvádí Columbijská univerzita. Mezi lety 1993-2013 zajišťovalo Rusko asi polovinu amerického obohaceného uranu – ovšem poněkud nestandardní cestou. V rámci programu Megawatty z megatun naopak „ředilo“ své zásoby uranu obohaceného na daleko vyšší koncentrace, který vypreparovalo z demontovaných jaderných zbraní.
V posledních letech už se americké ministerstvo obchodu snažilo dovoz ruského uranu či jaderného paliva omezovat, pro letošek byla kvóta 20 % veškeré spotřeby.
Snižte závislost
Nyní slibují Američané snížit i závislost evropských spojenců na ruském uranu/palivu. V dubnu skupina ČEZ ohlásila, že ruské dodávky paliva do Temelína za dva roky nahradí americká firma Westinghouse a francouzská Framatome – ve snaze diverzifikovat zdroje (tendr byl vypsán už roku 2020). Naopak palivo do dukovanských reaktorů západní firmy zatím dodat nedovedou.
Podobně se Westinghouse už loni domluvila na dodávkách paliva pro Bulharsko. Nedávno firma podepsala dohodu i s Ukrajinu, že zajistí palivo pro všechny čtyři její fungující atomové elektrárny. Tatáž dohoda navíc zvyšuje počet reaktorů, které by americká firma mohla na Ukrajině vybudovat – devět místo dříve plánovaných pěti.
„Ze 13 zemí EU s jadernými elektrárnami jen tři – Bulharsko, Slovensko a Maďarsko – pro svou výrobu využívají výhradně ruské palivo,“ konstatovala analytička Ananjeva. „Dvě další – Finsko a Česko – úspěšně své dodávky paliva diverzifikovaly, takže Ukrajina není jediná, kdo jde v tomto příkladem.“
„Podle Zásobovací agentury Euratomu (v rámci EU, pozn. red.) je na ruském palivu závislých 18 elektráren z celkových 103, jež představují asi deset procent kapacity,“ uvedla pro RFE oborová organizace Nucleareurope.
Rosatom se v minulých letech snažil, spolu s konkurencí z dalších zemí, lobbovat v Evropské unii, aby v rámci zelených politik klasifikovala jádro za čistý zdroj energie. Stejně to vnímá - a lobbuje - i česká vláda, plánující rozšíření Dukovan; Evropský parlament o tzv. taxonomii má hlasovat začátkem července, klíčové výbory jsou proti tomu, aby se na jádro vztahovaly stejně vstřícné podmínky (dotace aj.) jako na obnovitelné zdroje energie. Podobně Gazprom a Lukoil lobbovaly za zemní plyn, který se v Evropě relativně nedávno začal více využívat na úkor uhlí.
Aktivistická organizace Greenpeace viní tyto tři kolosy z komplexního lobbování skrze různé prostředníky: „Ruské energetické firmy Gazprom, Lukoil a Rosatom využívaly lobistické konexe připomínající matrjošky, aby ovlivnily zahrnutí fosilního plynu a jaderné energie v unijní taxonomii obnovitelných investic,“ psala Greenpeace v polovině května. Pokud by se jádro a plyn braly za čisté zdroje, nejvíc by na tom prý vydělalo Rusko – až čtyři miliardy eur (99 mld. Kč) ročně.
Vedle paliva chce Rosatom vydělávat na budování nových reaktorů. Naději má stále v Maďarsku: Dostavbu elektrárny Paks už dlouho prosazuje premiér Viktor Orbán. Ministr zahraničí Péter Szijjártó 5. května po setkání s šéfem Rosatomu v Istanbulu zopakoval, že výstavba dvou nových bloků zůstává strategickým zájmem Maďarska.
Aktuálně Maďarský úřad pro atomovou energii vyhodnocuje žádosti o povolení od Rosatomu. Firma zakázku dostala roku 2014 bez výběrového řízení, mnozí to berou jako důkaz vřelých vztahů Orbána s Vladimirem Putinem. Ostatně i nyní Budapešť Moskvu do jisté míry hájí v Bruselu, například se brání sankcím na dovoz ruských energetických surovin.
Naopak Finsko stavbu jaderné elektrárny Hanhikivi vzdalo. „V posledních letech výrazné prodlevy u dodavatele pokračovaly a dál narůstaly. Válka na Ukrajině zvyšuje rizika spojená s tímto projektem, čemuž RAOS Project nedokáže zabránit,“ zdůvodnilo konsorcium Fennovoima.
Povolení dostal Rosatom roku 2010, touto dobou už se měla elektrárna dokončovat. Práce přitom ještě nezačaly. Rosatom má v konsorciu 34% podíl, bude prý požadovat kompenzaci za „nezákonné zrušení“ projektu.
Video Dana Drábová o tendru na Dukovany: Rosatom je napojený na Kreml. Není vhodným partnerem
Video se připravuje ...
Témata:
Související
