Ukrajina uspěla. Evropská komise doporučila její přijetí do EU. Zelenskyj: Historické rozhodnutí
Evropská komise dnes doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž ovšem země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí, řekla šéfka komise. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil krok komise za historické rozhodnutí. Brusel podpořil také kandidaturu Moldavska. Naproti tomu Gruzie musí podle komise s reformami přijít ještě před oficiálním potvrzením kandidatury.
Všechny tři země požádaly o členství krátce po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.
„Ukrajina jasně ukázala své úsilí a své přesvědčení naplňovat evropské hodnoty a standardy,“ prohlásila von der Leyenová na tiskové konferenci, na níž přišla oblečena do žluto-modré kombinace odpovídající ukrajinské vlajce.
EU obdivuje především sílu, se kterou Ukrajinci bojují za svobodu proti ruské agresi, řekla šéfka komise. Kyjev podle ní pokročil i v řadě dalších otázek, má však před sebou ještě mnoho reforem, které jsou nutné pro průběh složitého přijímacího procesu. Ten může podle odhadů unijních činitelů trvat více než deset let. Například balkánské země jako Srbsko či Černá Hora se příliš neposunuly ke členství ani více než desetiletí poté, co se oficiálně staly kandidáty.
„Je to první krok na cestě k členství v EU a určitě nás přiblíží k vítězství,“ ocenil na twitteru rozhodnutí unijní exekutivy prezident Zelenskyj. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva vývoj kolem ukrajinské kandidatury sleduje se „zvýšenou pozorností“, zejména v souvislosti s očekávaným posilováním společných vojenských kapacit EU.
Komise své kladné stanovisko zveřejnila den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz kteří dosud dávali najevo pochybnosti. Podle diplomatů je pravděpodobné, že kandidaturu s podmínkami na summitu podpoří i další dosud skeptické země jako Nizozemsko či Dánsko.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.
„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.
