Ukrajina uspěla. Evropská komise doporučila její přijetí do EU. Zelenskyj: Historické rozhodnutí
Evropská komise dnes doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž ovšem země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí, řekla šéfka komise. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil krok komise za historické rozhodnutí. Brusel podpořil také kandidaturu Moldavska. Naproti tomu Gruzie musí podle komise s reformami přijít ještě před oficiálním potvrzením kandidatury.
Všechny tři země požádaly o členství krátce po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.
„Ukrajina jasně ukázala své úsilí a své přesvědčení naplňovat evropské hodnoty a standardy,“ prohlásila von der Leyenová na tiskové konferenci, na níž přišla oblečena do žluto-modré kombinace odpovídající ukrajinské vlajce.
EU obdivuje především sílu, se kterou Ukrajinci bojují za svobodu proti ruské agresi, řekla šéfka komise. Kyjev podle ní pokročil i v řadě dalších otázek, má však před sebou ještě mnoho reforem, které jsou nutné pro průběh složitého přijímacího procesu. Ten může podle odhadů unijních činitelů trvat více než deset let. Například balkánské země jako Srbsko či Černá Hora se příliš neposunuly ke členství ani více než desetiletí poté, co se oficiálně staly kandidáty.
„Je to první krok na cestě k členství v EU a určitě nás přiblíží k vítězství,“ ocenil na twitteru rozhodnutí unijní exekutivy prezident Zelenskyj. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva vývoj kolem ukrajinské kandidatury sleduje se „zvýšenou pozorností“, zejména v souvislosti s očekávaným posilováním společných vojenských kapacit EU.
Komise své kladné stanovisko zveřejnila den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz kteří dosud dávali najevo pochybnosti. Podle diplomatů je pravděpodobné, že kandidaturu s podmínkami na summitu podpoří i další dosud skeptické země jako Nizozemsko či Dánsko.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
