Ukrajina uspěla. Evropská komise doporučila její přijetí do EU. Zelenskyj: Historické rozhodnutí
Evropská komise dnes doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž ovšem země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí, řekla šéfka komise. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil krok komise za historické rozhodnutí. Brusel podpořil také kandidaturu Moldavska. Naproti tomu Gruzie musí podle komise s reformami přijít ještě před oficiálním potvrzením kandidatury.
Všechny tři země požádaly o členství krátce po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.
„Ukrajina jasně ukázala své úsilí a své přesvědčení naplňovat evropské hodnoty a standardy,“ prohlásila von der Leyenová na tiskové konferenci, na níž přišla oblečena do žluto-modré kombinace odpovídající ukrajinské vlajce.
EU obdivuje především sílu, se kterou Ukrajinci bojují za svobodu proti ruské agresi, řekla šéfka komise. Kyjev podle ní pokročil i v řadě dalších otázek, má však před sebou ještě mnoho reforem, které jsou nutné pro průběh složitého přijímacího procesu. Ten může podle odhadů unijních činitelů trvat více než deset let. Například balkánské země jako Srbsko či Černá Hora se příliš neposunuly ke členství ani více než desetiletí poté, co se oficiálně staly kandidáty.
„Je to první krok na cestě k členství v EU a určitě nás přiblíží k vítězství,“ ocenil na twitteru rozhodnutí unijní exekutivy prezident Zelenskyj. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva vývoj kolem ukrajinské kandidatury sleduje se „zvýšenou pozorností“, zejména v souvislosti s očekávaným posilováním společných vojenských kapacit EU.
Komise své kladné stanovisko zveřejnila den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz kteří dosud dávali najevo pochybnosti. Podle diplomatů je pravděpodobné, že kandidaturu s podmínkami na summitu podpoří i další dosud skeptické země jako Nizozemsko či Dánsko.
Šéf městské vojenské správy v Sumách Serhij Kryvošejenko informoval, že jen v tomto městě ruské drony zasáhly deset míst. Záchranáři vyjeli k požárům obytných domů. Ráno na město podle Kryvošejenka zaútočily další dva drony, jeden z nich zasáhl obytný panelový dům, kde tlaková vlna vyrazila okna. Dva lidé jsou v nemocnici. Jinde se cílem útoku stala čerpací stanice, nikomu se nic nestalo.
Rovněž dnes ráno ruský bezpilotní letoun zaútočil na osobní auto, kterým jeli tři lidé v konotopském okrese na západě Sumské oblasti. Jeho řidič přišel o život, dva další lidé utrpěli zranění, uvedla podle serveru Ukrajinska pravda regionální prokuratura.
Ministr zahraničí Jan Lipavský vyjádřil podporu členství Ukrajiny v Evropské unii a začlenění země do euro-atlantických struktur, jakmile budou splněna kritéria a situace to umožní. „Plánem na zničení Ukrajiny ruské ambice v Evropě začínají, ale nekončí. Bez ohledu na to, kdy a za jakých okolností bude dosaženo míru na Ukrajině, putinismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ dodal ministr.
Do české muniční iniciativy pro Ukrajinu je kromě ČR nyní zapojeno dalších 15 zemí, řekl ministr zahraničí ČR Jan Lipavský při zahájení porady českých velvyslanců a velvyslankyň.
Lipavský zopakoval, že loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice a letos už přes milion. Cílem je v tomto roce dodat 1,8 milionu nábojů. „Zásluhou naší muniční iniciativy se podařilo pětkrát snížit (ruskou) dělostřeleckou převahu na bojišti a přispět k udržení ukrajinských frontových linií,“ uvedl ministr. Považuje to za strategický majstrštyk. „Případné zastavení iniciativy by bylo skutečným dárkem pro Putina. Ti, kdo o tom mluví, hazardují s bezpečností Evropy,“ dodal.
