19°C
Ukrajina uspěla. Evropská komise doporučila její přijetí do EU. Zelenskyj: Historické rozhodnutí
Evropská komise dnes doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž ovšem země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí, řekla šéfka komise. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil krok komise za historické rozhodnutí. Brusel podpořil také kandidaturu Moldavska. Naproti tomu Gruzie musí podle komise s reformami přijít ještě před oficiálním potvrzením kandidatury.
Všechny tři země požádaly o členství krátce po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.
„Ukrajina jasně ukázala své úsilí a své přesvědčení naplňovat evropské hodnoty a standardy,“ prohlásila von der Leyenová na tiskové konferenci, na níž přišla oblečena do žluto-modré kombinace odpovídající ukrajinské vlajce.
EU obdivuje především sílu, se kterou Ukrajinci bojují za svobodu proti ruské agresi, řekla šéfka komise. Kyjev podle ní pokročil i v řadě dalších otázek, má však před sebou ještě mnoho reforem, které jsou nutné pro průběh složitého přijímacího procesu. Ten může podle odhadů unijních činitelů trvat více než deset let. Například balkánské země jako Srbsko či Černá Hora se příliš neposunuly ke členství ani více než desetiletí poté, co se oficiálně staly kandidáty.
„Je to první krok na cestě k členství v EU a určitě nás přiblíží k vítězství,“ ocenil na twitteru rozhodnutí unijní exekutivy prezident Zelenskyj. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva vývoj kolem ukrajinské kandidatury sleduje se „zvýšenou pozorností“, zejména v souvislosti s očekávaným posilováním společných vojenských kapacit EU.
Komise své kladné stanovisko zveřejnila den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz kteří dosud dávali najevo pochybnosti. Podle diplomatů je pravděpodobné, že kandidaturu s podmínkami na summitu podpoří i další dosud skeptické země jako Nizozemsko či Dánsko.
V Lymanu na východě Ukrajiny se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště s 200 hroby a jeden masový hrob. Podle agentury AP to dnes uvedl doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko na komunikační síti Telegram.
Na pohřebišti s přibližně 200 jednotlivými hroby jsou pohřbeni civilisté, uvedl Kyrylenko. V hromadném hrobě podle něj mohou být těla civilistů i vojáků a přesný počet pohřbených osob se teprve bude zjišťovat. Kyrylenko také zveřejnil fotografie, na nichž je vidět mnoho malých dřevěných křížů a záchranné složky v bílých ochranných oblecích. Podle policejních zpráv bylo mezi mrtvými několik malých dětí a několik rodin.
"Začínají připravovat svou společnost. To je velmi nebezpečné," uvedl dnes Zelenskyj pro BBC. "Nejsou připraveni to udělat, použít je. Ale začínají o tom mluvit. Nevědí, jestli je budou používat, nebo ne. Myslím, že je nebezpečné o tom vůbec mluvit," pokračoval.
"Vidíme, že lidé v Rusku, kteří jsou u moci, mají rádi život, a proto si myslím, že riziko použití jaderných zbraní není tak definitivní, jak říkají někteří experti, protože chápou, že po jejich použití není cesty zpět, a to nejen v dějinách jejich země, ale ani pro ně samotné," řekl Zelenskyj BBC.
Zelenskyj dnes znovu popřel, že by se ve čtvrtek vyslovil pro "preventivní údery" Severoatlantické aliance proti Rusku, než Moskva sáhne po jaderných zbraních. Dnes znovu upřesnil, že měl na mysli preventivní sankce, a ne jaderné údery. Dodal, že se jednalo o chybný překlad. Původní prohlášení rozhořčilo Kreml.
Ukrajinské síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 osad na východě země, uvedl Zelenskyj. Ve čtvrtek řekl, že na jihu země bylo znovu dobyto více než 500 kilometrů čtverečních území.
