Šéfka eurokomise v Kyjevě řešila vstup do EU: „Ukrajina je na dobré cestě, válka je obrovská zkouška“
Evropská komise příští týden dokončí práce na stanovisku ohledně žádosti Ukrajiny stát se kandidátem na členství v EU. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to na své dnešní návštěvě Kyjeva řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
„Dnešní diskuse nám umožní dokončit naše hodnocení do konce příštího týdne,“ řekla šéfka EK von der Leyenová . Ta přicestovala do hlavního města země napadené sousedním Ruskem, aby s ukrajinskými představiteli probrala některé otevřené body v žádosti.
„Ukrajina je solidní parlamentní demokracie, na dobré cestě byla už před invazí Ruska. Tato válka je obrovskou zátěžovou zkouškou. A celá země vzdoruje. Stejného ducha je zapotřebí k reformě a modernizaci země. A Evropa je tu, aby vás podpořila,“ napsala von der Leyenová na twitteru po schůzce se Zelenským.
Podle ukrajinského prezidenta bude rozhodnutí o členství jeho země v EU přelomové pro celou Evropu. „Pozitivní odpověď Evropské unie na žádost Ukrajiny o členství v EU může být kladnou odpovědí na otázku, zda má evropský projekt vůbec budoucnost,“ řekl dnes Zelenskyj.
Ukrajina „už obrovsky přispěla k obraně společné svobody“, zdůraznil prezident. Vyslovil se také pro to, aby se EU zcela vzdala ruských energetických zdrojů a také požadoval program obnovy své země.
Ukrajina podala žádost o přijetí do EU v březnu krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. Státy EU pověřily Evropskou komisi, aby se žádostí zabývala a vydala doporučení.
Rozhodnutí o tom, zda Ukrajině bude udělen status kandidátské země, je na členských státech EU a musí být přijato jednomyslně. Ukrajinskou žádostí by se měl zabývat summit EU ve dnech 23. a 24. června.
Názory unijních zemí ohledně přijetí Ukrajiny se vzájemně liší - pro jsou východní členské státy, rezervovaně se vyjadřuje Nizozemsko, Dánsko, ale i Německo a Francie, která EU do konce června předsedá, než ji vystřídá Česká republika. Rozhodnutí o statutu kandidáta přitom nepředjímá rozhodnutí o přijetí do EU a také není spojeno s časovým rámcem. Například Turecko je kandidátem na vstup do EU od roku 1999.
Von der Leyenová je na své druhé návštěvě Kyjeva od propuknutí rusko-ukrajinské války. Poprvé do ukrajinské metropole přicestovala 8 .dubna. Sejít se má ještě s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
