9°C
Do Kyjeva se po vzoru Fialy sjíždějí západní lídři: Neohlášeně za Zelenským dorazil i britský premiér
Do Kyjeva dnes dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. V případě Johnsona se jednalo o předem neohlášenou cestu. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger.
„Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy,“ řekl Zelenskyj podle agentury DPA po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a zpřísňování protiruských sankcí. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední,“ řekl rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.
Nehammer má během návštěvy Kyjeva na programu také setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Rakouský kancléř rovněž navštíví město Buča nedaleko ukrajinské metropole, které zdevastovala ruská armáda a v němž se po jejím odchodu našly stovky zabitých civilistů.
Britský premiér po dnešním nečekaném setkání se Zelenským v Kyjevě oznámil další pomoc Ukrajině. Británie jí mimo jiné pošle 120 obrněných vozidel a protilodní raketové systémy, a to nad rámec už v pátek oznámeného vojenského vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), jež má zahrnovat protiletecké a protitankové zbraně. Johnson rovněž slíbil další zpřísnění protiruských ekonomických sankcí.
Do Buče v pátek přijela i von der Leyenová s Borrellem a Hegerem. Šéfka EK dnes podle agentury Reuters řekla, že ruské jednotky zřejmě na Ukrajině spáchaly válečné zločiny. Dodala, že spáchané činy se musí vyšetřit. Šéfka EK je dnes ve Varšavě, kde se koná dárcovská akce Stojíme za Ukrajinou, kterou iniciovala von der Leyenová s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.
Miliardy pro Ukrajinu
Více než devět miliard eur (220 miliard Kč) poskytli dárci při dnešní akci na podporu Ukrajinců iniciované Evropskou komisí a kanadskou vládou, oznámila na twitteru von der Leyenová. Podle agentury Reuters také uvedla, že komise vyčlení miliardu eur, z nichž 400 milionů poputuje do zemí „v první linii“ uprchlické vlny z Ukrajiny.
„Dnes jsme vybrali 9,1 miliardy eur pro lidi prchající před invazí, uvnitř Ukrajiny a v zahraničí,“ oznámila šéfka unijní exekutivy. „Budeme pokračovat v poskytování podpory. A jakmile dopadne poslední bomba, pomůžeme ukrajinskému lidu obnovit jejich zemi,“ dodala.
Také britský premiér se dnes setkal s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Podle BBC řekl, že Británie stojí v čele protiválečné koalice, je lídrem ve vojenské pomoci Ukrajině a „lídrem v sankcích proti ruskému agresorovi“.
Cesty do Kyjeva
Prvními vysokými zahraničními představiteli, kteří od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Kyjeva, se už v polovině března stali premiéři České republiky, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. U Kyjeva tehdy ještě zuřily boje, nyní už se většina ruských jednotek přesunula na východ a jihovýchod.
Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.
Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
