Do Kyjeva se po vzoru Fialy sjíždějí západní lídři: Neohlášeně za Zelenským dorazil i britský premiér
Do Kyjeva dnes dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. V případě Johnsona se jednalo o předem neohlášenou cestu. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger.
„Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy,“ řekl Zelenskyj podle agentury DPA po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a zpřísňování protiruských sankcí. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední,“ řekl rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.
Nehammer má během návštěvy Kyjeva na programu také setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Rakouský kancléř rovněž navštíví město Buča nedaleko ukrajinské metropole, které zdevastovala ruská armáda a v němž se po jejím odchodu našly stovky zabitých civilistů.
Britský premiér po dnešním nečekaném setkání se Zelenským v Kyjevě oznámil další pomoc Ukrajině. Británie jí mimo jiné pošle 120 obrněných vozidel a protilodní raketové systémy, a to nad rámec už v pátek oznámeného vojenského vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), jež má zahrnovat protiletecké a protitankové zbraně. Johnson rovněž slíbil další zpřísnění protiruských ekonomických sankcí.
Do Buče v pátek přijela i von der Leyenová s Borrellem a Hegerem. Šéfka EK dnes podle agentury Reuters řekla, že ruské jednotky zřejmě na Ukrajině spáchaly válečné zločiny. Dodala, že spáchané činy se musí vyšetřit. Šéfka EK je dnes ve Varšavě, kde se koná dárcovská akce Stojíme za Ukrajinou, kterou iniciovala von der Leyenová s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.
Miliardy pro Ukrajinu
Více než devět miliard eur (220 miliard Kč) poskytli dárci při dnešní akci na podporu Ukrajinců iniciované Evropskou komisí a kanadskou vládou, oznámila na twitteru von der Leyenová. Podle agentury Reuters také uvedla, že komise vyčlení miliardu eur, z nichž 400 milionů poputuje do zemí „v první linii“ uprchlické vlny z Ukrajiny.
„Dnes jsme vybrali 9,1 miliardy eur pro lidi prchající před invazí, uvnitř Ukrajiny a v zahraničí,“ oznámila šéfka unijní exekutivy. „Budeme pokračovat v poskytování podpory. A jakmile dopadne poslední bomba, pomůžeme ukrajinskému lidu obnovit jejich zemi,“ dodala.
Také britský premiér se dnes setkal s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Podle BBC řekl, že Británie stojí v čele protiválečné koalice, je lídrem ve vojenské pomoci Ukrajině a „lídrem v sankcích proti ruskému agresorovi“.
Cesty do Kyjeva
Prvními vysokými zahraničními představiteli, kteří od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Kyjeva, se už v polovině března stali premiéři České republiky, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. U Kyjeva tehdy ještě zuřily boje, nyní už se většina ruských jednotek přesunula na východ a jihovýchod.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
