Povinné solární panely, čerpadla i vodík: Brusel přišel s plánem, jak se zbavit závislosti na Rusku
Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti dnes zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun).
Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.
Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Jeho cílem je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války.
„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Unijní exekutiva chce v rámci dnes zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel.
Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.
Čtyři lidé, včetně dvou dětí, byli zraněni při ostřelování Kramatorska, uvedl šéf ukrajinské správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Všichni ranění, včetně osmiletého chlapce a šestileté dívky, utrpěli lehká zranění, dodal.
Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. Dnes to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zprostředkovat zastavení války, kterou Rusko rozpoutalo.
„Myslím, že plán bude hotov zítra (v úterý), někdy večer,“ řekl Zelenskyj s tím, že následně ho obdrží Spojené státy. Poznamenal, že nové návrhy toho, jak válku ukončit, obsahují dvacet bodů. Stále ale neexistuje žádný kompromis týkající se území, dodal.
Polští policisté při rutinní silniční kontrole v centru Varšavy zadrželi tři ukrajinské občany, kteří cestovali po Evropě se sofistikovaným hackerským vybavením a počítačovými programy pro páchání zločinů, včetně poškození dat důležitých pro obranu státu. Informovala o tom dnes polská média.
Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku.
