Expert pro Blesk o konci ruské ropy v EU: Má to háček! A Putina to tlačí dávat slevy
Ceny energií letí vzhůru a pohled na jejich vyúčtování vyráží dech nejen Čechům. Rusko minulý týden odstřihlo Polsko a Bulharsko od zemního plynu. Evropská komise navrhuje do konce roku zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Burza se zmítá v panice, ale jsou to domácnosti a firmy, které se staly rukojmími celé situace. Jak Česko obstojí v energetické krizi? Jak by nás zasáhl zákaz ruské ropy? Do Epicentra Blesku vyrazil minoritní akcionář skupiny ČEZ Michal Šnobr.
V EU se řeší zákaz dovozu ruské ropy, jenže má to háček. .„Evropská komise to navrhuje, nyní to musí schválit všechny členské státy a víme, že především Slovensko a Maďarsko s tím mají velký problém a žádají výjimku z tohoto zákazu, protože tam opravdu technicky není moc cest, jak do těchto zemí dopravit ropu jinak, než právě z Ruska. Zatím bych nedělal velké závěry,“ uvedl Šnobr.
„Opustit ruskou ropu je podstatně menší problém a půjde to jednodušeji - i pro ČR - než je tomu u plynu. Je to o něco složitější, než u ruského černého uhlí, ale je to výrazně jednodušší než opustit ruský plyn,“ upozorňuje Šnobr. Nedá se podle něj čekat, že by tento krok vyhnal cenu ropy do extrémních úrovní a nečeká ani bezprostřední reakci na maloobchodním trhu.
Měl by tento krok dopad na Putina? „Určitě to Rusko zabolí, protože Rusko tu ropu, kterou nedodá do EU, musí udat někde jinde po světě. A pokud ji má udat někde jinde, musí poskytnout poměrně velké slevy z tržních cen. Využívá toho především Indie a tlačí na Rusko, aby byly slevy veliké,“ vysvětlil expert a připomněl, že významná část příjmu Ruska je právě z prodeje těchto komodit - plynu, ropy, černého uhlí.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
V dlouhodobějším horizontu by to tak Rusové hodně pocítili a to ještě zásadněji, pokud by do Evropy neproudil plyn. „Bohužel tam jsme se dostali do stavu, že si to nemůžeme dovolit.“
Ceny těchto komodit během konfliktu na Ukrajině vzrostly. Vydělává Rusko válkou?
„Konkrétně na plynu vydělává velmi. Co se týče ropy, Rusko musí poskytovat velké slevy, aby svou ropu, která nesměřuje a nebude směřovat do Evropy, ale i do jiných zemí - původních významných odběratelů - musí dávat s výraznou slevou a tam ten efekt není takový. Výrazný efekt je u plynu. Ještě před rokem na jaře 2021 tržní cena plynu byla 18 euro za mega watt hodinu, aktuálně se pohybuje kolem 90 aý 100 euro za mega watt hodinu. Aktuálně Rusko právě na prodeji této komodity vydělává obrovské peníze. Dá se zjednodušeně říci, že pokud se Rusku podaří udržet ty ceny plynu tak vysoké, jako jsou nyní - a především u jejich hlavního zákazníka, což je Evropa - řekněme třeba po dobu 3 let, tak získá tolik peněz, kolik nezískalo ani za 10 let nazpět právě od evropských zákazníků,“ podotkl Šnobr.
„Rusové to moc dobře věděli, jak je Evropa na plynu závislá. Je to jedna z hlavních klíčových her, která se týká konfliktu na Ukrajině,“ dodal Šnobr.
