Ruský bankrot je jen otázkou času, věří šéfka eurokomise. Otřásly jí mrtvoly a masové hroby
V Buči viděla, jak brutálně si počínala Putinova armáda proti civilistů, šéfka Evropské komise nyní rázně promluvila pro Bild am Sonntag. „Byla to čirá hrůza vidět realitu války. Masový hrob v kostele v Buči, mnoho, mnoho pytlů s mrtvolami, ulice, na nichž byli lidé bez rozdílu postříleni, vybombardované domy, vyhořelá auta,“ popisovala válečné hrůzy. I kvůli nim chce přitvrdit v sankcích proti Rusku. A je pro rychlejší dodávky zbraní na Ukrajinu.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leynová Rusku předpovídá, že ho čeká ekonomický, finanční a technologický úpadek. „Rusko se propadne do ekonomického, finančního a technologického úpadku, zatímco Ukrajina míří vstříc evropské budoucnosti. Tak to vidím já,“ uvedla nedávno přímo během návštěvě Ukrajiny.
Zbraně pro Ukrajiny. zn. rychle
Apeluje nyní na dodávky zbraní na Ukrajinu - lehkých, ale i těžkých. „Nedělám rozdíl mezi těžkými a lehkými zbraněmi. Ukrajina potřebuje dostat vše, co jí pomůže bránit se,“ upozornila.
„Pro všechny členské státy platí, že kdo může, měl by dodávat rychle,“ vyzývá von der Leyenová. „Protože jenom tak může Ukrajina ve svém boji proti Rusku obstát,“ dodala.
EU již připravila pět balíčků sankcí, von der Leyenová však čelila dotazu, proč těch pět balíčků válečného štváče Putina nezastavilo a zda jsou příliš laxní.
Von der Leyenová věří v jejich účinnost. „Sankce se každý týden zarývají hlouběji do ruské ekonomiky,“ podotýká. Von der Leyenová zmínila výrazný propad exportu do Ruska o 70 procent či to, že se stovky velkých společností a tisíce odborníků obrací k Rusku zády.
„Hrubý domácí produkt v Rusku se podle aktuálních prognóz propadne o 11 procent. Ruský národní bankrot je jen otázkou času. Touto válkou Putin také ničí svou vlastní zemi a budoucnost jejího lidu,“ vypočítává šéfka Evropské komise.
Přesto je dle ní nutné v sankcích ještě přitvrdit. A do dalšího sankčního kroku zahrnout i ruskou ropu. „Primárním cílem je snížit Putinovy příjmy. S ropou se ale obchoduje globálně. Nechceme, aby Putin na jiných trzích prodával za ještě vyšší ceny dodávky, které by jinak směřovaly do EU. Proto nyní vytváříme chytré mechanismy, aby bylo do dalších sankcí možné ropu zahrnout,“ vzkazuje šéfka eurokomise.
EU přijala pátý balík sankcí vůči Rusku minulý týden a na jeho základě mimo jiné od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí. Při přípravě dalšího balíku sankcí se EK podle von der Leyenové zabývá energetickými otázkami a bankovním sektorem, zejména největší ruskou bankovní společností Sberbank.
Bezcitnost a chladnokrevnost Putinovy armády
Von der Leyenová navštívila dějiště vražd civilního obyvatelstva ruskými voják Buču 8. dubna. A to v rámci své cesty do Kyjeva společně s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrell a slovenským premiérem Eduardem Hegerem.
„Viděli jsme krutou tvář Putinovy armády, bezcitnost a chladnokrevnost, se kterou město okupovala,“ řekla k tomu von der Leyenová.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
„Zdevastované město a desítky mrtvých civilistů, kteří byli krutě zavražděni. Viděl jsem i masové hroby a vůbec nepřeháním, když řeknu, že mnou tento pohled hluboce otřásl,“ doplnil Heger.
Von der Leyenová nyní pro Bild am Sonntag prohlásila, že Ukrajina je schopna válku s Ruskem vyhrát. „Statečnost a odolnost Ukrajiny je působivá,“ uvedla.
Varovala nicméně, že válka může trvat ještě dlouhou dobu. „Musíme udělat vše, aby skončila co nejrychleji. Zároveň se musíme připravit na to, že v nejhorším případě může tato válka trvat měsíce, nebo dokonce roky,“ upozornila.
Zelenskyj? Klidný, silný vůdce, ocenila šéfka eurokomise
Při návštěvě Kyjeva přitom šéfka eurokomise podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie. „Stojíme při vás a vašem evropském snu,“ uvedla von der Leyenová. Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska; žádost nyní zkoumá právě Evropská komise.
Von der Leyenová si nyní pochvaluje i setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Klidný, silný vůdce, velmi dobře informovaný. Tato návštěva posílila mé odhodlání stát na straně Ukrajiny a snažit se dělat vše pro odvrácení této brutální a neospravedlnitelné agrese ze strany Ruska,“ dodala pro nedělní Bildu.
