Za Ukrajinu dostal Fiala a jeho vláda pochvalu. Experti mu vytýkají komunikaci
Vláda Petra Fialy (ODS) v prvním půlroce fungování podle politologů dobře zareagovala na válečný konflikt na Ukrajině, což se odrazilo ve zlepšení obrazu Česka v zahraničí. Nedostatky vidí v komunikaci opatření souvisejících s epidemií covidu-19 a inflací. Výčet úkolů, se kterými se kabinet setkal při vstupu do Strakovy akademie včetně přípravy na české předsednictví EU, podle vedoucího katedry politologie Metropolitní univerzity Praha Petra Justa ukazuje, že nemohl počítat s jakoukoli dobou hájení. Navíc od prvního dne spíš než jako orgán prosazující nějaký politický program vláda fungovala a funguje jako krizový management, popsal své mínění ČTK. Vládnutí Fialovi nesporně komplikuje válka na Ukrajině a inflace, uvedla pro ČTK ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Není to ale podle ní jediný faktor.
„V covidových věcech, bohužel, kabinet navázal na ne úplně systematickou komunikaci předchozí vlády,“ uvedl Just. Naproti tomu v otázce postoje k Ukrajině Fialova vláda dokázala velmi jasně a zřetelně projevovat a komunikovat své názory, a to dovnitř i navenek. Od začátku bezvýhradně odsoudila ruskou agresi a začala poskytovat podporu Ukrajině, jak na válkou zmítaném území, tak přicházejícím uprchlíkům. „Toto angažmá hodnotím pozitivně, stejně jako skutečnost, že se kroky vlády pozitivně odrazily i na obrazu České republiky v zahraničí, ať už v rámci bilaterálních vztahů nebo v rámci EU a NATO,“ uvedl Just.
Za odpovídající má první reakci kabinetu na válku na Ukrajině Dvořáková. „Podpora uprchlíků v první chvíli byla zřejmě v pořádku, postupně ale je znát silná improvizace, respektive politizace, což bude narůstat před obecními volbami,“ myslí si. Zmínila také cestu premiéra Fialy do Kyjeva, která zřejmě otevřela „okno“ do prostoru konfliktu pro další evropské politiky. Upozornila, že zároveň ale jeho spolucestující – premiéři Polska a Slovinska – byli vnímáni hodně protievropsky. Společnost ani média to ale příliš nevnímaly, podotkla. Nastupující předsednictví podle ní zatím není kontroverzní z hlediska vnímání EU. „Proti tomu je zjevné sbližování s Polskem, což je trochu problém z hlediska fungování právního státu,“ míní.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 93 útočících ukrajinských dronů. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany, které o případných škodách neinformovalo.
Největší počet dronů mířil podle úřadů na Belgorodskou oblast, kde armáda sestřelila 45 bezpilotních letounů. Další drony obrana zlikvidovala nad Černým mořem a Azovským mořem.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský rezort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech.
Nedělní ruský útok na východoukrajinské město Charkov si vyžádal čtyři mrtvé a 17 zraněných. Oznámil to charkovský starosta Ihor Terechov, napsala v noci na dnešek agentura AFP. Terechov předtím informoval o rozsáhlém dronovém útoku na město.
„Je 17 zraněných. Čtyři lidé zemřeli,“ uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města. Původní bilance uváděla tři mrtvé a několik zraněných.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. V noci na dnešek to ve společném prohlášení k americko-ukrajinskému jednání v Ženevě oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Prohlášení, které se týká nedělních jednání v Ženevě o americkém mírovém návrhu, uvádí, že rozhovory byly konstruktivní a vysoce produktivní. „Diskuze ukázaly významný pokrok ke sblížení postojů a určení jasných dalších kroků,“ uvádí dokument. „Opětovně potvrdily, že jakákoli budoucí dohoda musí plně potvrdit suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír,“ poznamenalo prohlášení s tím, že výsledkem jednání je upravený a zpřesněný mírový rámec.
Plus za soudržnost koalice
Pozitivně Dvořáková hodnotí, že se zatím daří držet soudržnost koalice, alespoň navenek. Stejně tak se zmenšil prostor pro konflikty s prezidentem. Pro společnost je to trochu úleva, částečně to rehabilituje politiku, míní. Dá se podle ní očekávat, že s blížícími se obecními volbami se to může zhoršit během léta. Další problém vidí v aktuální aféře kolem pražského dopravního podniku, která dopadá na koaliční hnutí STAN. V negativním světle se podle Dvořákové vláda ukazuje v případě přípravy na prezidentské volby. Není schopna představit kandidáta. Šanci na úspěch proti expremiérovi Andreji Babišovi (ANO), pokud bude kandidovat, by měla podle ní podpora občanského kandidáta. „Zdá se, že bude snaha prosadit nějakého politika ODS,“ uvedla.
Problematická je podle ní novela služebního zákona, protože návrhy změn představují v řadě případů zhoršení situace a posílení politizace státní správy a politických „trafik“. Vláda má také podle politoložky problém zajišťovat příjmovou stránku rozpočtu, plošná pomoc pro rodiny s dětmi do výše ročního příjmu milionu korun pak podle ní roztáčí populistické požadavky. Podle Justa se vláda v tomto případě stala obětí nešťastné komunikace. Při oznámení plánovaného příspěvku nebylo jasné, koho se má týkat, připomenul.
Minus za nouzový stav
V negativní kolonce hodnocení práce kabinetu vidí Dvořáková i nouzový stav vyhlášený kvůli migrační vlně z Ukrajiny. „Nemá sice dopad na každodenní život občana, jeho nutnost v souvislosti s ukrajinskou válkou spíše ukazuje na to, že chybí kvalitní legislativní úprava, aby se v takových situacích nemusely problémy řešit přes nouzový stav,“ uvedla s odkazem na možnost obcházení výběrových řízení. Další otázkou je podle ní posilování vlivu zbrojní lobby, k čemuž ale neexistuje dostatek faktů.
vypnutí QR kódu
To by ho úplně zablokovalo.