Solidarita s Ukrajinou: Dárcovská konference přinesla miliardy na humanitární pomoc. Kolik pošle ČR?
Na dnešní mezinárodní dárcovské konferenci na pomoc Ukrajině ve Varšavě se vybralo 6,5 miliardy dolarů (152 miliard Kč), oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Desítkami milionů eur na humanitární pomoc přispěla řada evropských zemí včetně Česka, které přislíbilo dalších 18 milionů eur (443 milionů korun). Evropská komise pošle 200 milionů eur (asi pět miliard korun), informovala agentura Reuters.
„Vaše přítomnost tady ukazuje, že nejsme lhostejní k utrpení, které způsobuje tato brutální a neospravedlnitelná válka,“ řekl šéf polské vlády na úvod akce, kterou spolupořádají Polsko a Švédsko. Účastní se jí také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či předseda Evropské rady Charles Michel.
Morawiecki uvedl, že Ukrajina potřebuje každý den asi 12.000 tun humanitární pomoci, dostává ale zhruba jen čtvrtinu.
Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.
Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.
Rusko ve čtvrtém roce války proti Ukrajině nadále získává součástky pro své zbraně ze zahraničí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil devět zemí, od Británie přes Čínu, Německo až po Spojené státy a Švýcarsko, že nezabránily vývozu tisíců dílů použitých v ruských dronech, raketách a střelách s plochou dráhou letu, nasazených proti Ukrajině.
„Rusko během masivního kombinovaného útoku na Ukrajinu v noci na 5. října použilo 549 útočných zbraní, ve kterých bylo 102 785 dílů zahraniční výroby, od podniků z USA, Číny, Tchaj-wanu, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Koreje a Nizozemska,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Česká vláda dá na humanitární pomoc Ukrajině dalších 18 milionů eur (zhruba 443 milionů korun). Dosud Česko poskytlo pomoc v hodnotě 22 milionů eur (přes 540 milionů korun), řekl na dárcovské konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský.
Lipavský řekl, že Česko společně s většinou světových zemí silně odsoudilo ozbrojený ruský útok na Ukrajinu a rozsáhlé útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. „Zároveň odsuzujeme pokračující porušování mezinárodního humanitárního práva Ruskem,“ uvedl.
Od začátku ruské války na Ukrajině Česko poskytlo humanitární pomoc v hodnotě více než půl miliardy korun lidem v zemi i ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku. „Vzhledem k pokračující válce a rostoucím potřebám bych rád potvrdil mobilizaci dalších 18 milionů eur na pokračující humanitární pomoc,“ oznámil šéf české diplomacie.
Lipavský v krátkém projevu též připomněl, že Česko přijalo více než 300.000 ukrajinských uprchlíků. Válka na Ukrajině a související humanitární a geopolitické důsledky také definovaly priority nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU. „Jsme připraveni iniciovat komplexní program pro stabilizaci, rekonstrukci a odolnost Ukrajiny s regionálním přesahem do Moldavska a Gruzie,“ řekl. Pokud to situace dovolí, Česko by mohlo také zorganizovat dárcovskou konferenci, doplnil.
Podle Evropské komise muselo kvůli vpádu ruské armády na Ukrajinu opustit své domovy zhruba osm milionů lidí, více než 5,3 milionu z nich uprchlo za hranice. Před začátkem ruské invaze 24. února žilo na Ukrajině 44 milionů lidí.
