Lety duchů. Pravidla evropského trhu nutí aerolinky vypravovat prázdná letadla do nikam

Evropské zákony vyžadují, aby aerolinky skutečně vypravily většinu letů na naplánovaných trasách – letiště nemají nekonečnou kapacitu, společnosti se ucházejí o omezený počet „slotů“. Pokud by dané právo firma nevyužívala, ale slot si jen tak držela, blokovala by tím konkurenci, která by potenciálně mohla letenky prodávat úspěšněji. Standardně nesmí zrušit víc než pětinu letů v daném slotu za sezonu (léto/zima).

„Pokud letecká společnost využívala své sloty během dané sezóny alespoň na 80 %, udrží si je i během následující sezóny. V opačném případě se dané sloty vrací do fondu letištních slotů za účelem jejich následného přerozdělení mezi letecké společnosti,“ informoval Evropský parlament. „Platnost pravidla, na základě kterého letecké společnosti přicházejí o nevyužívané sloty, však byla v minulosti několikrát dočasně pozastavena. Stalo se tak například po událostech 11. září 2001, během války v Iráku, během epidemie SARS v roce 2003 či v roce 2009 v souvislosti s dopady ekonomické krize na letecké společnosti.“

Létání za covidu: Kvůli odmítačům roušek a množícím se konfliktům aerolinky zakazují alkohol

Pandemie však cestování nepřála ještě víc. Pro minulou zimu se pravidlo uvolnilo také, v létě pak stačilo slot využít z 50 procent. Na letošní léto se pak počítá s laťkou 64 %, uvádí server RFI.

V prosinci ale skupina Lufthansa (zahrnující vedle německého gigantu rovněž Swiss International Airlines, Austrian Airlines, Eurowings a Brussels Airlines) způsobila poprask, jak moc létá naprázdno. Kvůli pandemii ruší za zimní sezónu 33 tisíc letů, asi desetinu – ale jiné vypraví třeba i prázdné.

„Musíme v zimě uskutečnit 18.000 nadbytečných letů, abychom si zabezpečili svá práva na starty a přistávání,“ prohlásil šéf Lufthansy Carsten Spohr pro nedělník FAZ. „Poškozuje to klima a je to přesný opak toho, čeho chce Evropská komise dosáhnout svým klimatickým plánem Fit for 55.“

Na sociálních sítích se – nejen kvůli evropskému pravidlu – množí příspěvky pobavených cestujících, potažmo letušek, co mají skoro celé letadlo jen pro sebe. „Brusel-Dubaj, A380 Superjumbo jen s 30 lidmi na palubě, tomu říkám zábavný let,“ napsal 19. prosince na instagram Waleed Aslam Shaikh, který do Spojených arabských emirátů letěl s tamními Emirates. „Poměr cestujících k posádce 1:1.“

Stejný poměr letušek k zákazníkům popsal i muzikant Matt, který dost létá po Evropě, v říjnu letěl do chorvatského Splitu: „Když jsme přiletěli, na pět lidí byly otevřené čtyři přepážky pasové kontroly.“

Evropské komisi si tak už stěžovala třeba belgická vláda – Brussels Airlines ze skupiny Lufthansa počítají v aktuální sezoně se třemi tisíci letů duchů.

„Několik aerolinek uvádí, že musejí provozovat velké množství prázdných letů, aby si udržely sloty. Neexistuje absolutně žádný důvod, proč by tomu tak mělo být,“ přidává se Olivier Jankovec, ředitel Mezinárodního sdružení letišť – Evropa (ACI-Europe).

Proč je letadlo levnější než vlak? Přitom není vždy rychlejší a víc škodí přírodě

Už v březnu 2020 Independent psal, jak piloti nízkonákladová společnost RyanAir posílá do vzduchu prakticky všechny své stroje. To přitom bylo v době rychlého náporu první vlny koronaviru, kdy se prakticky nelétalo – s výjimkou evakuačních letů, které řešily náhlé zavírání hranic.

Letecké databáze ukázaly, že zhruba každé čtyři dny se do vzduchu vznese patrně každý z Boeingů 737 irské společnosti, obkrouží letiště a zase dosedne; v menšině případů letí někam jinam. „Abychom zajistili, že jsou naše letouny provozuschopné pro repatriační lety či pro převoz urgentního zdravotnického vybavení, některé naše posádky a stroje musejí zůstat k dispozici v souladu s požadavky firmy Boeing i nařízeními Agentury EU pro bezpečnost letectví,“ vysvětloval tehdy mluvčí RyanAiru webu Simply Flying.

Konkurenční lowcostový dopravce easyJet přitom tehdy všech 344 svých airbusů uzemnil.