14°C
Jídlo dramaticky zdraží, nastanou protesty? Šéfka českých potravinářů se obává nápadu Bruselu
Turbulentní vývoj v oblasti potravin očekává během následujících let prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Kromě toho, že se promění označování výrobků v supermarketech, jídlo zřejmě zdraží, a to o hodně. Podle Večeřové to způsobí Zelená dohoda, plánovaná ekologická politika Evropské unie, u které podle ní nejsou dostatečně zpracovány dopady na běžné lidi. Když se totiž zdražování jídla spojí s dalšími negativními aspekty, jako růstem cen energií a inflací, některé sociálně slabší osoby časem potraviny nemusí zvládnout zaplatit. To může vést až k nepokojům, varuje prezidentka Potravinářské komory.
„Green deal já považuji za velké nebezpečí pro potravinářství. Ano, můžeme se lépe chovat k životnímu prostředí, můžeme se lépe chovat k vodám, lesům, určitě ano, všude jsou rezervy, to nikdo nezpochybňuje, ale nemůžeme to dělat na úkor lidí,“ popsala šéfka českých potravinářů, jaké hlavní riziko vidí v budoucnosti.
Green deal, česky Zelená dohoda, je plánovaný soubor ekologických opatření Evropské unie, kterými chce sedmadvacítka do roku 2050 docílit uhlíkové neutrality. Největší mírou se tato opatření mají týkat energetiky a zemědělství, obě oblasti mají projít radikální změnou. V rámci zemědělství se nová strategie nazývá Farm to Fork a počítá mimo jiné s menším používáním pesticidů či omezením plochy, na které mohou zemědělci pěstovat jednu plodinu.
„Evropská unie neudělala žádné analýzy dopadu Green dealu. A když je udělala Univerzita v Kiehlu, najednou se zjistilo, že pokud se aplikují všechny záležitosti (…), tak soběstačnost pro celou Evropu, nemluvím o České republice, klesne o 20 procent v hovězím, u vepřového o 17 procent, u obilovin 21 procent, olejnin 20 procent, a dokonce půjde i ovoce a zelenina dolů, a to téměř o 15 procent,“ vyjmenovává jednotlivé aspekty Večeřová.
Podle ní to logicky povede k tomu, že potraviny začneme dovážet ze zahraničí, protože Evropanů nebude méně a nebudou ani jíst méně, takže potraviny někde kontinent bude muset brát. „A odkud se zvednou dovozy? Ze třetích zemí. A co třetí země? Rozhodně tam neplatí stejné principy třeba chovu a pěstování obilovin. Není tam takový tlak na životní prostředí, na welfare (životní pohodu zvířat, pozn. red.),“ upozorňuje prezidentka Potravinářské komory.
Nejdřív zima, pak ještě hlad
Dovozy navíc podle Večeřové budou znamenat zvýšení cen. „U hovězího nám reálně hrozí, že se zvedne cena až o 60 procent. To znamená, že pro většinu lidí se hovězí stane naprosto luxusním zbožím, které budou mít jednou za rok na Vánoce. Vepřové půjde o 50 procent, mléko o 36 procent, olejniny o 18 procent a ovoce a zelenina, stavební kámen jídelníčku, o 15 procent. To znamená, opět, že se pro spoustu lidí stane nedostupným,“ přidává nepříliš pozitivní výhled.
Evropská unie se sice zřejmě bude snažit cenové rozdíly nějakým způsobem kompenzovat, ale to expertka také nenazývá nejlepším řešením. „Tohle to sociální inženýrství, já se obávám, může zdražit potraviny až do té míry, že spousta obyvatel, dokonce se odhaduje až třetina, prostě nebude mít na to si koupit základní potraviny,“ varuje Večeřová a podobně hovoří i ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Zdražení, a pak kompenzování, nazývá „šíleným nápadem“.
„Když se ve všech průzkumech ptali Evropanů, jestli chtějí mít lepší životní prostředí, aby se lidé chovali hezky ke zvířatům, aby udržovali brouky, ptáky, všichni s tím souhlasili (…), ale zapomněli říct vážení, budete si to muset všichni zaplatit a bude to stát hodně peněz,“ konstatuje Koberna, načež jako příklad dává Němce - podle ředitele existuje průzkum, kde jich 70 procent řeklo, že nejsou ochotni si za potraviny vypěstované v souladu se Zelenou dohodu připlatit.
Večeřová pak připomíná, že zdražování jídla nebude jediná výzva, které lidé budou muset čelit. Také stále roste nahoru cena energií a nic nenasvědčuje tomu, že se její růst zastaví, inflace je na šesti procentech a rovněž poroste. „Já se obávám, že to klidně může vést, v těch sociálně slabších zemích, k nepokojům. Protože ti lidé prostě nebudou mít co jíst. Už teď spousta lidí řeší, jak si zatopit, protože jsou drahé energie, tak ještě navíc nebudou mít co jíst,“ uvádí šéfka českých potravinářů.
To málo, co si budou moci tito lidé dovolit, navíc nebudou až tolik kvalitní potraviny, takže hrozí i zhoršení zdraví určitých skupin obyvatel. „Jestliže se vám zdraží řada potravin, díky tomu, že budou třeba z ekologického chovu, nebo že tam bude daleko větší welfare, nebo že tam budou kvalitní suroviny, tak to skutečně může znamenat, že určitá skupina obyvatel na ty potraviny nebude mít a bude hledat potraviny ve slevách, nebo ty o nižší kvalitě, které třeba nemají tolik důležité hlavní složky,“ vysvětlila Večeřová pro Blesk Zprávy.
První zákony už příští rok?
Podle Adély Paďourkové, stále zástupkyně Konsorcia zemědělských a potravinářských podniků v Bruselu, budou následující roky důležité z toho hlediska, že dosud teoretické iniciativy strategie Farm to Fork se bude Evropská komise snažit překlopit do legislativní formy. Některé právní závazky by tak mohly vzniknout už během následujících měsíců.
Evropská komise se bude podle Paďourkové zabývat zejména označováním potravin, aby na nich byly zvýrazněné výživové hodnoty, udržitelnost toho konkrétního produktu, welfare zvířat na živočišných potravinách a změní se také značení doby spotřeby. Horkým tématem, do kterého už nyní EU přislíbila vložit několik milionů eur, bude i posílení produkce alternativních bílkovin – třeba těch z hmyzu, řas, hub nebo masa pěstovaného v laboratoři.
Paďourková ale upozornila, že byť Evropský parlament loni opatření projednával a v některých oblastech je ještě zpřísnil, řekl, že před zavedením nových zákonů je třeba zpracovat zmíněné posouzení dopadů. „Evropská komise sama nic takového nepředložila. Kumulativní zpracování dopadů dokonce komise zpracovat odmítá kvůli tomu, že je to příliš administrativně náročné a že na to není příliš mnoho času, proto se do toho vrhly vědecké instituty a univerzity,“ popsala zástupkyně konsorcia.
Bez výrobků do supermarketů to nejde
Podle Večeřové všechny výzvy, kterým Česko i Evropa budou čelit, znamenají, že by se nemělo zanevřít nad podporou pro velké potravinářské podniky. „Musíme si uvědomit, že velké podniky dělají výrobky do supermarketů. Bez nich to nejde a nejde to ani v zahraničí, tam také nemáte jen malé a střední výrobce. Pro všechny tyto kategorie je tu prostor (…), nemůžeme říct, že budeme podporovat jen jednu část a druhou ne,“ vysvětluje prezidentka.
„Někdo to množství vyrábět musí. Protože ne všichni mají na to si kupovat velmi kvalitní výrobky od malých a středních výrobců (…) je tady část spotřebitelů, a bude tady velká část spotřebitelů, která prostě bude kupovat tyto průmyslově vyráběné produkty a musí je kupovat, nic jiného jí nezbývá. Tím nechci říct, že ty výrobky jsou špatné. Ale prostě jsou vyráběny ve velkém množství a tím jsou samozřejmě levnější,“ dodává.
Česko by se také podle Koberny mělo připravit na předsednictví Radě EU, protože to může být prostor pro usměrnění diskuze v určitých potravinářských tématech. „Ti z vás, kteří pamatují minulé předsednictví, tak to byla jedna velká blamáž za Českou republiku. Já mám obavy, že to současné bude obdobné. My bychom si jasně měli říct, co v tom půl roce bychom chtěli udělat. Ne, že tam něco prosadíme, to je iluze, ale co udělat,“ říká ředitel.
Témata:
Související
Byl jsem svědkěm zajímavého experimentu. Do marketu v nejmenovaném městě přišel pán ve středních letech. Koupil sáček brambor, zaplatil, ale vrátil se, zalezl si do kouta a přímo v obchodě pod kamerou ty brambory oškrábal do koše, kam hází nať ze zeleniny. Víc než polovina jich bylo černých. Šel ke kase a požadoval navrácení peněz. Po chvíli handrkování a sledování záznamu mu vyhověli. Druhý den se prý situace opakovala, jen přibral česnek. I tehdy dostal peníze za plesnivé brambory a česnek zpět. Třetí den ho nechtěli do obchodu pustit, že prý se nechová jak by měl. Samozřejmě zavolal MP a ti jim vysvětlili, že stejně jako si jiný oloupe nať, může si jiný brambory oloupat, nebo zkontrolovat česnek. Jelikož v tom městě nebydlím a kolega už také odjel, tak nevím jak to dopadlo dál, ale je to zajímavá myšlenka. Faktem je, že potraviny v supermarketech mají tragickou kvalitu, obzvlášť zelenina. Cibule přemrzlá, že nejde ani nakrájet, papriky scvrklé, rajčata plesnivá, brambory černé, česnek plesnivý. Jen krátký výčet. Pokud chtějí tento hnus zdražovat, měli by jim lidé jasně dát najevo, že takhle ne.