9°C
Schillerová promluvila o krutém roce 2022: Čechy čeká další extrémní zdražování
Ministerstvo financí odhaduje v nové prognóze, kterou zveřejní v úterý, průměrnou inflaci šest procent na příští rok. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V poslední prognóze v srpnu úřad počítal s 3,5 procenty. Schillerová zároveň zopakovala, že zvyšování úrokových sazeb centrální bankou nebude mít na inflaci vliv. Podle prvního místopředsedy ODS a kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjury je krok ČNB oprávněný a pochopitelný. Upozornil, že vysoká inflace znehodnocuje úspory lidí a že růst inflace podpořily kroky dosluhující vlády Andreje Babiše (ANO).
ČNB ve čtvrtek v rámci nové prognózy výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu centrální banky stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta. MF i ČNB očekávají na počátku příštího roku inflaci až kolem sedmi procent.
„Starost o měnovou stabilitu má centrální banka. ČNB musí něco dělat. Paní ministryně to ví, že se to neprojeví v řádech týdnů,“ uvedl Stanjura. Samotná ČNB uvedla, že zvýšení sazeb se v ekonomice projeví v horizontu měnové politiky, tedy za 12 až 18 měsíců.
Podle Stanjury nová vláda může učinit několik kroků, které by mohly napomoci inflaci snížit. Jde o zvýšení nabídky práce, otevření pracovního trhu zaměstnancům z Ukrajiny a zjednodušení pravidel na pracovním trhu. Podle něho by se mohlo přijmout až 10.000 zahraničních pracovníků. Zároveň by podle Stanjury pomohlo také zjednodušení stavebního řízení, protože na inflaci má velký vliv i růst cen nemovitostí.
Nezaměstnanost by podle Schillerové měla příští rok činit 2,7 procenta podle metodiky výběrového šetření pracovních sil, tedy stejně jako v srpnové prognóze.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek skokově zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Základní sazba ČNB bude nejvyšší od prosince 2008. Rada je přitom podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka připravená pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s její prognózou.
Hlavní rolí centrální banky je podle jejího guvernéra udržení cenové stability. „I za cenu určitého ochlazení ekonomiky jsme připraveni ukotvit inflační očekávání. My tady nejsme od toho, abychom brali ohled na nějakou skupinu, například držitele úvěrů, exportéry nebo dovozce. My jsme tady od toho, abychom pečovali o cenovou stabilitu v této zemi. Bez ní ani geniálnější vládní politika nezajistí blahobyt, pokud tady nebude cenová stabilita,“ poznamenal Rusnok ve čtvrtek.
Nová vláda chystá škrty
Podle Stanjury připravovaná vláda koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty předpokládá, že ČR bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku. Podle něj je totiž potřeba na přepracování návrhu rozpočtu zhruba šest týdnů. Nová koaliční vláda má v plánu snížit výdaje rozpočtu o 80 miliard korun. Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila na příští rok schodek rozpočtu 376,6 miliardy korun.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je například bez zaškrcení investic z rozpočtu nereálné ušetřit 80 miliard korun. Zároveň informovala, že v nové prognóze, kterou MF zveřejní v úterý, se počítá s větším růstem mezd, což přinese příští rok do rozpočtu zhruba 25 miliard korun navíc. „Nebudeme používat manévr, že navýším příjmy a snížím schodek. Naším úkolem je snížit výdaje rozpočtu o zhruba 80 miliard korun. A co bude navíc, je bonus,“ uvedl k tomu Stanjura. Pokud končící kabinet zvýší platy ve veřejné sféře, nová vláda podle Stanjury navýšení zruší.
Dobrej matroš, taky bych si dala. Nezbylo něco?