O plánech, jak do roku 2030 postupně omezovat množství emisí, které se na území hlavního města vyprodukují, mluvil na úterním online semináři předseda předseda Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima a také bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Na plánu, jak dovést Prahu do roku 2050 k uhlíkové neutralitě, pracuje už od roku 2019. Mluvil mimo jiné o tom, že těchto cílů lze dosáhnout a i díky dotacím v řádu miliard korun z EU. „Klimatická opatření jsou příležitostí, nikoliv hrozbou,“ poznamenal.

Lidé mohou i ušetřit

Podle Bursíka může být zbavení se závislosti na fosilních palivech jako je uhlí nebo zemní plyn i ekonomicky výhodné, protože ceny paliv můžou různě stoupat a klesat, což také způsobilo poslední vlnu zdražování. „Vyvázání občanů a firem z každé kilowatthodiny, která je vyrobena z fosilních paliv, nejenom, že chrání klima, ale je také ochranou proti předražené energii,“ řekl.

Uhlíkový rozpočet

Obsáhlý materiál, který komise a její pracovní skupiny zpracoval, mimo jiné vypočítává, jaký je „uhlíkový rozpočet“ hlavního města. Mezi lety lety 2011 až 2050 by se tu mělo vyprodukovat asi 180 milionů tun CO₂. Zatím se do ovzduší vypustilo asi 80-85 milionů tun, do roku 2050 tedy zbývá zhruba sto tun emisí oxidu uhličitého.

V současnosti produkuje Praha ročně 8,8 milionů tun CO₂ a počítá se s tím, že do roku 2030 by to mělo být zhruba 45 % méně, což jsou asi 4 miliony tun škodlivin. Kde by se tedy mělo nejvíce v uhlíkovém rozpočtu „ušetřit“?

Klimatický plán počítá s desítkami různých projektů, ze kterých se má tato úspora poskládat. Zdaleka nejvíce emisí pochází z „dovozu“ elektrické energie a tepla, který vytváří skoro 60 procent všech emisí. Uhlíkovou stopu zásadně určuje to, z čeho energie pochází, protože například teplo se do Prahy dodává i z uhelné elektrárny v Mělníku.

Plánovaný vývoj uhlíkové stopy Prahy
Autor: Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030
Největší úspora v množství vypouštění CO₂ by tedy měla přijít hlavně z využití obnovitelných zdrojů například pomocí instalace fotovoltaických panelů, počítá se i s tím, že po celé zemi budou postupně odstavovány uhelné elektrárny a elektřina tedy bude stále více „čistší“.

Náklaďáky na plyn z bioodpadu

Řada projektů se týká také dopravy, například elektrifikace lodní dopravy nebo svozu odpadu. Nákladní automobily svážející odpad by také mohly využívat tzv. bioplyn vyráběný v plánované stanici, která bude zase zpracovávat biologicky rozložitelný odpad z domácností. Všechny tyto složky se tedy navzájem propojují, proto se počítá také s výrazným rozvojem třídění.

Neobejde se to bez mýta

Bursík také poznamenal, že jednou z cest, jak omezit emise CO₂ ve městě je hodně politicky citlivé téma zavedení mýtného systému, což komise radě hl. města už doporučila. „Myslíme si, že Praha se bez toho neobejde a je tam několik variant,“ poznamenal. Uznává, ale nejen mýto bude jedno z politicky dost složitých témat. Zavedení mýta je jedno z témat, které už delší dobu kritizuje opozice, i když současná magistrátní koalice uvedla, že zatím se zavádět nebude. 

Fotogalerie
15 fotografií