Čtvrtek 18. dubna 2024
Svátek slaví Valérie, zítra Rostislav
Oblačno, déšť 10°C

Vánoční „peklo“ vystřídalo předsevzetí odejít od partnera-agresora. Proč bývá nesplněné?

Autor: Andrea Ulagová - 
11. ledna 2022
05:00

Zatímco pro někoho bývají vánoční svátky ve znamení pohody a klidu, u někoho se může stres z nákupů, případně alkohol při oslavách stát spouštěčem domácího násilí. Neziskové organizace, které se starají o oběti domácího násilí, připouští, že právě o Vánocích mohou konflikty v rodinách eskalovat. Dát si novoroční předsevzetí, že oběť od agresora odejde, podle odborníků nefunguje. Oběť totiž musí najít odvahu svůj život řešit a uvědomit si, že žije v násilném vztahu. Pokud už se přece jen rozhodne odejít, Koalice NeNa připravila desatero pro bezpečný odchod.

„Bohužel během svátků může stoupat domácí násilí, tam kde již k násilí v minulosti docházelo. Spouštěčem u násilných osob může být cokoliv, nejen alkohol, ale i stres, a vůbec celková stresující situace kolem covidu-19,“ řekla Blesk Zprávám Zdena Prokopová z centra pro ženy ROSA.

„Vánoční svátky jsou pro mnoho lidí velmi stresové a krizové obecně, to právě může být spouštěčem pro další konflikty. Proto ano, konflikty mohou eskalovat, ale nerada bych tvrdila, že to je nějakým pravidlem. Během svátků jsme řešili v rámci jedné z našich poboček jedno vykázání, kdy byl vykázán vnuk (syn) z vícegeneračního domu. V rámci dané pobočky to bylo první vykázání v tomto roce.  Spouštěče mohou být různé - stres, finanční obtíže spojené s nákupy, alkohol spojený s oslavami, apod,“ uvádí Naďa Gubová z organizace proFem.

Předsevzetí odejít od agresora? Nefunguje

S přichodem nového roku si řada lidí dává předsevzetí. Může být nový rok výzvou pro týranou osobu, aby opustila agresora?

„Nový rok – jako předsevzetí toho, že oběť konečně odejde od násilného partnera, nefunguje. Zde je důležité k tomu, aby žena, oběť domácího násilí, našla odvahu svůj život řešit – podpora, uvědomění si toho, že žiji v násilném vztahu, který se sám od sebe nezmění. A rozhodně se obrátit na pomáhající profese pro ženy, oběti domácího násilí,“ říká Zdena Prokopová.

„Na naši organizaci se klientky obrací mnohem častěji s tím, že potřebují svou situaci sdílet a zjistit, jaké mají možnosti. Rozhodnutí odejít je velký krok a často k tomu potřebují podporu, kterou právě odborné organizace mohou poskytnout. Vždy bych klientce poradila nebýt ve své situaci sama a obrátit se na odbornou pomoc,“ doplňuje Gubová.

Předsudky o řešení domácího násilí

Jak nedávno ukázal výzkum společnosti IKEA, na kterém spolupracovala s Univerzitou Karlovou, Koalicí NeNa, sdružující neziskové organizace pomáhající obětem domácího násilí, a agenturou Kantar Hoffmann, pohled Čechů na domácí násilí je opředen řadou mýtů. Např. čtvrtina respondentů výzkumu (26 %) se domnívá, že oběť si může za domácí násilí alespoň částečně sama.

Předsudky společnosti vůči obětem domácího násilí a jejich chování se dotýkají i řešení jejich situace. Výzkum ukázal, že přesně dvě třetiny respondentů si stereotypně myslí, že ženy neodejdou proto, že svého partnera stále milují. Stejná část populace zastává i názor, že se oběti obávají toho, co by jejich odchod mohl násilníkovi způsobit. Naprostá většina (83 %) respondentů si navíc uvědomuje, že oběti domácího násilí si ani nemusí uvědomovat, že jsou oběťmi domácího násilí.

Odejít není snadné

I přes stereotypy ale česká veřejnost vnímá, že překážek bránících odchodu z násilného vztahu je mnoho. Nejsilnějším důvodem (pro 81 % respondentů), proč oběti ze vztahu neodcházejí, je strach o děti. Více než polovina (57 %) respondentů se také obává, že pro oběti domácího násilí není v české společnosti jednoduché najít pomoc. Takřka dvě třetiny respondentů (62 %) dále připouští, že odchodem oběti domácí násilí neskončí.

Bariér bránících v odchodu je celá řada a objevují se i po něm. Když se oběť rozhoduje, zda ve vztahu zůstat, či odejít, je velkou bariérou odchodu strach. Násilný partner často vyhrožuje, že si oběť najde, že násilí bude pokračovat, že ji připraví o děti, zastrašuje ji, že jí nikdo nebude věřit, že si bez něj neporadí apod. Velkou bariérou je otázka dostupného bydlení a mnohdy i ekonomická závislost na násilné osobě,“ popisuje ze své praxe Branislava Marvánová Vargová z Centra Rosa.

Odbornice tím naráží i na složitou stávající situaci na trhu bydlení, tedy finanční nedostupnost komerčního bydlení a faktickou nedostupnost sociálního bydlení. Ukázala to i obecná otázka, jak komplikované by bylo se nenadále odstěhovat. Polovina respondentů odpověděla, že by se jednalo o velký problém, každý desátý Čech přiznává, že by takovou situaci nezvládl.

Prvním krokem k pomoci může být právě zavolání na SOS linky organizacím, které obětem domácího násilí pomáhají.

Pokud už přece jen oběť najde odvahu z násilného vztahu odejít, připravila pro ně Koalice NeNa Desatero bezpečného odchodu:

  1. O tom, že chcete odejít, partnerovi neříkejte: Násilná osoba si bude chtít udržet svoji kontrolu a moc a násilí může eskalovat, případně se může pokusit vám v odchodu zabránit. Období okolo rozchodu je z hlediska závažných forem násilí jedno z nejrizikovějších.
  2. Odejděte, až partner nebude doma: Pokud to není možné, zajistěte si přítomnost dalších osob, které vám poskytnou podporu.
  3. Pokud je to možné, neodcházejte bez dětí: Partner by mohl takové situace využít a vykreslit vás tak, že o děti nemáte zájem, nebo jim ublížit.
  4. Připravte si vše důležité: Doklady, důležité smlouvy, veškeré důkazy, které prokazují přítomnost domácího násilí, osobní věci, peníze, bankovní karty – to vše mějte u sebe. Zvažte také založení vlastního bankovního účtu.
  5. Pořiďte si fotodokumentaci: Díky fotodokumentaci bytu před a po stěhování můžete předejít obvinění, že jste odcizila partnerovy věci.
  6. Odejděte do bezpečí: Teprve pak obeznamte partnera, že jste odešla. Také kontaktujte OSPOD a oznamte, že jste i s dětmi odešla od partnera kvůli domácímu násilí.
  7. Vše dokumentujte: Po odchodu s partnerem komunikujte pouze písemnou formou a komunikaci si uložte. Z bezpečnostních důvodů se s ním nescházejte a nesdělujte mu, kde se nacházíte.
  8. Informujte školku/školu /kroužky /zaměstnavatele: Novou adresu sdělte pouze lidem, kterým opravdu důvěřujete. Nezapomeňte o své situaci informovat zaměstnavatele i školku či školu a zájmové kroužky, kam chodí vaše dítě.
  9. Řekněte si o pomoc: Kontaktujte některou ze specializovaných organizací (např. ROSA, proFem, Acorus). Provedou vás dalšími kroky pro život bez násilí.
  10. V případě ohrožení okamžitě volejte tísňovou linku policie 158

Stali jste se oběťmi sexuálního násilí, obtěžování nebo domácího násilí? Obrátit se můžete na tyto organizace:

proFem:

Tel.: 608 222 277 Objednávání na konzultace a informace (po-pá 9-15)

Linka právní pomoci (út 9-12, st 17:30-20:30)

Anonymní online chat (po 9-12, st 16-19)

Online poradna (na dotazy odpovídají do 10 dnů)

Rosa:

SOS linka: 602 246 102 (po-pá 9-18)

Tel.: 241 432 466 (po-pá)

E-mail: info@rosacentrum.cz

Acorus:

Tel.: 283 892 772

E-mail: info@acorus.cz

Persefona o.s.:

Tel.: 545 245 996

Mobil: 737 834 345

E-mail: domacinasili@persefona.cz